Aktuální vydání magazínu Forbes

Moravské zelí na Zélandu. Odjel na druhý konec světa a objevil díru na trhu

Pošli to dál

Kolik lidí, tolik chutí. Přesto třiatřicetiletý Vratislav Šmída vsadil na to, že i s tak tradiční středoevropskou pochoutkou jako je moravské kysané zelí, může uspět na novozélandském trhu. A vyplatilo se. Devět let žije v Aucklandu a tři roky zde vyrábí kysané zelí pod vlastní značkou ZeLi.

Čtěte také: Včera hokejista, dnes developer. Sen o NHL vystřídalo slibné podnikání

Vyučený kuchař-číšník z hanácké obce Dolany neměl doma stání. Táhlo ho to do světa. Své první zahraniční zkušenosti nasbíral v Irsku, kde začínal bez znalosti angličtiny. Tři roky vařil a pracoval v pohostinství a poprvé se dozvěděl o možnosti vycestovat na Nový Zéland.

Neváhal, a když sem na začátku roku 2008 přiletěl, zamiloval si to tu a zůstal nadobro. Na Zélandu se zpočátku živil jako kuchař, start vlastního podnikání na sebe ale nenechal dlouho čekat.

Nápad na výrobu zelí přišel, jak už to tak bývá, náhodou: „Dostal jsem chuť na kysané zelí, osm, devět let jsem ho nejedl. Když jsem zjistil, že je nabídka na Zélandu neuspokojivá – řekl jsem si, že si ho vyrobím sám,“ vzpomíná Šmída. A tak zavolal babičce na Hanou a poprosil o rodinný recept.

A protože při vaření rád experimentuje, zakrátko mu tradiční chuť už nestačila. „Došel jsem do obchodu, nakoupil koření a ingredience a několik várek ochutil.“ Hned napoprvé byl spokojený. Základní recept obohatil o nové suroviny a vytvořil tak tři další varianty: zelí s mrkví, limetkovým listem a kurkumou; zelí s chilli, koprem a citronovou kůrou a zelí s citronovou trávou, koriandrem a zázvorem. Tradiční příchuť i tyto další druhy, v téměř nezměněné podobě, dělá dodnes. Oranžové zelí s kurkumou je největší hit.

Srdečný Moravák se podělil o svůj výtvor se všemi přáteli. Ti si jeho zelí nemohli vynachválit a to mu dodalo odvahu. Rozhodl se začít ve větším objemu a zkusit své štěstí na farmářských trzích. Strach, že by ostatním jeho zelí nechutnalo, neměl ani na chvíli. Během prvních dvou víkendů prodal úplně vše, co vyrobil, a jak říká, vydělal si víc než by ho ve snu napadlo. Nechal proto práce v cateringové firmě a vrhl se do vlastní výroby naplno.

Rozjezd firmy mu usnadnilo několik místních. Mnoho rad získal od známého, který začínal s výrobou burákového másla v garáži. Do dvou let se stal jedním z největších výrobců i vývozců Nového Zélandu. „Taky mi hodně poradil výrobce chilli. Oba byli a jsou mými mentory. Pokud dodnes potřebuji s něčím poradit, mohu se na ně kdykoliv obrátit,“ popisuje Šmída.

Brand ZeLi sází na aktuální trendy. Všichni vědí, že zelí je zdravé, ale české zelí z Aucklandu je také raw, vegan, paleo, bez aditiv, bez cukru a vhodné pro všechny druhy diet. Výroba „home made“ a řemeslná důslednost neboli označení výrobku jako „artisan“ jsou na Zélandu velké plus. Originální receptura od babičky z Moravy, je pak třešnička na dortu a příběh, který prodává.

Pro mladého podnikatele je tedy velkou výhodou to, že se stejně jako v Čechách, i na Zélandu stále více dbá na zdravé stravování. Lidé hledají kvalitu a poctivé výrobky raději nakupují od malovýrobců než v supermarketech. Mezi Šmídovy zákazníky proto patří lidé všech věkových kategorií. A ačkoliv vyváží zelí do všech koutů Nového Zélandu, i dnes rád prodává na trzích osobně. „Je skvělé vidět, jak lidem chutná. A mám radost, že se vrací.“

Do pěti let by chtěl rozšířitl výrobu i portfolio produktů. „Myslím, že je třeba znovu objevit nakládané výrobky. Baví mě zpracovávat květák, kombuchu, řepný kvas. Moje vize je být fermentista Nového Zélandu s rozeznatelným brandem,“ popisuje Šmída své sny.

Svému výrobku věří: „Pokud ochutnáte další místní kysané zelí, tak zjistíte, že to moje je úplně jiné. Jemněji nasekané s výraznější chutí. Ale hlavně nepoužívám žádné kvasinky a urychlovače. Vše dělám poctivě a pomalu,“ tvrdí. Na zélandském trhu má podle svých slov jen dva konkurenty a je za ně rád. Konkurence je zdravá, stejně jako zelí.

Autorka cestuje po Novém Zélandu. Autorem fotografií je Martin Černý.

Čtěte také