Aktuální vydání magazínu Forbes

Nádobí od Cyrila Hančla. Z téhle ručně vyráběné keramiky budete chtít jíst

Pošli to dál

Talíře se záměrně popraskanou barevnou glazurou, které vám zvednou apetit z nuly na sto hned, jak je uvidíte.  Ty ručně dělané talíře, které, i když se rozlomí vejpůl, vypadají na Instagramu pořád dobře. Možná dokonce i líp.

Ty talíře, na kterých servíruje mimo jiné pražská restaurace Eska, tvoří ve své dílně v rodinném domku v pražské Písnici sochař a malíř Cyril Hančl.

Čtěte také: Proč byste neměli soudit ty, kteří si fotí jídlo

„S manželkou jsme před několika lety prodávali na trzích na Jiřáku. Jednou za námi přišla taková mladá milá paní. Bára Karpíšková, manželka pana Karpíška, který vede síť Ambiente. Strašně se jí moje talíře líbily. A pak přijeli i s šéfkuchařem ke mně domů a objednali nádobí pro celou novou restauraci v Karlíně.“

Psal se rok 2015. Od té doby Cyril Hančl pro Esku vyrobil stovky kusů nádobí.

První zakázka byla na 600 kusů talířů, velký objem pro malou dílnu. Navíc se talíře musí sušit na plocho a je to velmi pomalý proces. Ale práce se vyplatila.

Hned po otevření Esky začaly chodit ohlasy a o talíře byl čím dál větší zájem. Dnes se z nich a dalšího sortimentu, který Cyril Hančl ve své dílně vytváří, můžete naobědvat i ve stylovém vietnamském bistru bahn-mi-ba v Rybné ulici v Praze nebo v několika kavárnách na Vinohradech. A lidé z nich chtějí jíst i doma.

„Jednou za měsíc s manželkou jezdíme na trhy na pražské náplavce. Víckrát to ani nejde,“ odpovídá Cyril Hančl na otázku, jak zvládá naplnit objem zakázek.

Jedna dílna už nestačila. Letos si sochař postavil druhou hned vedle první. „Manželka moc šťastná nebyla, padla kvůli tomu její bylinková zahrádka.“ Ale právě manželka je někdo, kdo také stojí za úspěchem celého byznysu.

„Já nejsem moc společenský typ. Prodávat, být v kontaktu se zákazníky – to je práce mojí ženy Lucie. To já nezvládám,“ popisuje své introvertství Hančl. Zatímco Cyril Hančl tedy stojí za kreativou a řemeslnou částí, jeho žena, se kterou vychovává tři dcery, řeší marketing, účetnictví a sociální sítě.

Hančl si přitom nikdy nepředstavoval, že se bude keramikou živit. Jako sochař slavil velký úspěch v zahraničí. Jeho sochy se vyprodaly na výstavách v New Yorku i San Francisku. „Vozit ale tak objemné objekty z mramoru a žuly tam a zpátky v případě neúspěchu je příliš nákladné,“ říká ve své zahradě plné soch, každá v hodnotě několika stovek tisíc.

Keramika je pro lidi mnohem přístupnější. Jak finančně, tak co se týče velikosti. On sám ji ale začal dělat z čistě osobního zájmu. Kvůli pití čaje.

„V době, kdy jsem s keramikou začínal, tu nebylo žádné čajové nádobí. Maximálně čínský porcelán nebo jsme ho pili z různých chemicky malovaných misek,“ vzpomíná. První set čajového nádobí udělal pro sebe, pak pro kamarády.

Když začal čajový boom, začal svým nádobím zásobovat čajovny. Velká zakázka, která změnila směr jeho podnikání, přišla z Amany, velkoobchodu s čajem. „Vyrobil jsem pro ně tisíce a tisíce misek a konvic,“ vzpomíná na začátky svého byznysu Hančl.

Nabídku postupně rozšířil. Kromě konvic, misek a talířů různých velikostí a barev sortiment čítá i šálky, džbány, vázy a ozdobné mísy na ovoce, které jsou uměleckým dílem samy o sobě.

Pokud po nich zatoužíte, musíte na náplavku nebo přímo ke zdroji. S prodejem přes internet Hančlovi nepočítají: „E-shop jsme zavrhli. Je to ruční práce, ne strojová a bojím se reklamací, že doručený kus nevypadá přesně jako na obrázku. Každý kousek, který stvořím, se zkrátka liší.“

autor fotografií: Adriana Fialová

Čtěte také