Pro ekonomy a demografy, kteří se zabývají stárnutím populace, nastane už za čtyři roky důležitý okamžik. V roce 2020 totiž pětina populace nejbohatších zemí světa dovrší pětašedesátku, což je věk, kdy se většinou odchází do důchodu. I když v Evropě je důchodový věk v rozpětí 60 až 67 let. V Česku se pohybuje kolem třiašedesáti let u mužů, u žen se posunuje dolů podle toho, kolik vychovaly dětí.
Tato nová vlna důchodců začne ve zvýšené míře odčerpávat z veřejných rozpočtů peníze na důchody a taky stále více na zdravotní péči.
To by ale ještě žádnou krizi znamenat nemuselo. Lidé v rozvinutých zemích totiž nejenže žijí déle, ale vysokého věku se dožívají v relativně dobré kondici, takže slovy módního průmyslu – pětašedesát je nových osmapadesát. A nová zpráva Světové zdravotnické organizace dokumentuje, že lidé nejen žijí déle, ale jsou i déle zdraví a žijí i v důchodu kvalitní život.
Například americká vláda předpokládá, že počet pracujících lidí poroste, až silné poválečné ročníky dosáhnou pětašedesáti roků –prostě z trhu práce najednou odcházet nebudou. Důchod je navíc moderní záležitost a nepochybně se bude vyvíjet. Možná – i když to třeba u nás zní hodně nepravděpodobně – zmizí důchodové pojištění zaručující výplatu důchodu v dané výši a lidé budou muset jednoduše pracovat déle. Většina vyspělých zemí už debatuje o posunu odchodu do důchodu někam k sedmdesátce.
Hlavní kritický okamžik nastane podle webu qz ale až za dalších dvacet let. Ze silných ročníků pětašedesátníků se totiž stanou pětaosmdesátníci a podle odhadů budou tvořit 4,5 procenta populace nejbohatších zemí světa. A v roce 2050 prý bude skupina lidí nad 85 let oproti nynějšku víc než čtyřnásobná.
A v tomto stáří už výrazně narůstají nároky na zdravotní péči. Navíc se začnou měnit zřejmě i příčiny, proč lidé umírají. Nyní jsou podle statistik ve vyspělém světě, v Evropě i v USA, nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění.
S rostoucí délkou dožití se ovšem dá čekat výraznější role degenerativních nemocí, které likvidují úsudek a vnímání, především Alzheimerovy choroby. Podle OECD trpí demencí jen tři procenta lidí od 65 do 69 let věku, nicméně toto procento rychle roste až na 30 procent u lidí mezi 85 až 89 roky. Zhruba polovina Francouzek a Němek a 40 procent Američanek nad 90 let trpí demencí. Alzheimerova choroba je třetí nejčastější příčinou smrti mezi Američany nad 85 let.
České statistiky nejsou k dispozici, Česká alzheimerovská společnost odhaduje, že v Česku trpí demencí více než 123.000 lidí, a podotýká, že jen čtvrtina z nich se léčí.
Nejde teď jen o to, jaké utrpení působí duševní chátrání starého člověka jeho blízkým. Jde o dopady na ekonomiku, protože o lidi s demencí je třeba pečovat intenzivně a celodenně. Zatím jsou tato čísla poměrně nízká – v Evropě má nejvyšší výdaje na dlouhodobou zdravotní péči Švédsko – čtyři procenta jeho HDP.
To se ale může zásadně změnit. Jestli se v roce 2050 skutečně počet lidí s demencí ztrojnásobí a naplní-li se odhady délky dožití, výdaje na zdravotnictví skokově vzrostou. Ekonomika se bude potýkat i se skrytými náklady, které ponesou rodiny, v nichž někdo přestane pracovat, aby se mohl starat o dementního příbuzného.
Je těžké předvídat, co bude. Mnohé ze zde popsaných předpokladů vycházejí z délky života, jak ji odhadují pojistné matematické modely. A ty historicky vždycky podceňovaly prodlužování života, takže je možné, že budeme mít víc lidí nad 85 let, než jsme čekali. Je také možné, že obezita a drogové závislosti začnou délku života zase zkracovat. Všechny tyto faktory komplikují odpovědnou prognózu, jak drahá bude zdravotní péče a co na to finanční trhy.
