Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
dude

Naučil lidi těžit a chránit si bohatství: Průlom ve světě bitcoinu udělal český programátor

Pošli to dál

Ačkoli se Česko jeví v globálním měřítku jako ne příliš významná zemička, v případě bitcoinu to rozhodně neplatí. S šedesátkou míst, kde s ním můžete platit za zboží a služby, si Prahu klidně nazvěte bitcoinovou metropolí a neuděláte chybu – nedávno dala digitální měně zelenou i platební brána GoPay, a všechny jí obsluhované e-shopy tak mají možnost rozšířit své portfolio zákazníků také o „bitcoinery“.

Hlavně tu ale žije člověk, který má v bitcoinové komunitě čítající celosvětově asi sedm milionů lidí status celebrity. Marek Palatinus, profesí programátor, je ve svém oboru s nadsázkou něco jako Steve Jobs. Na kontě má tenhle nenápadný jednatřicátník dva vynálezy, které zásadně změnily prostředí bitcoinu. Jednoduše tak, že vyřešil reálné problémy uživatelů – zpočátku neefektivní těžku bitcoinů neboli způsob, jak se tahle měna dostává do oběhu, „nakopnul“ pomocí kolektivní těžby v „mining poolu“, a její ochranu před hackery zase vyřešil spolu s dvěma dalšími partnery pomocí Trezoru, což je hardwarová „peněženka“.

Důvodem, proč Palatinus – v síti známý pod přezdívkou „Slush“ – dosud nerozdává autogramy, není jeho nenucená skromnost, ale složitá povaha bitcoinu, který veřejnost stále vnímá jako záležitost ajťáků a kryptomaniaků. Faktem ale je, že tenhle fenomén, který mezitím přerostl v miliardový byznys, už přehlížet nejde.

mapa

Letos na jaře například do bitcoinového startupu Circle Internet Financial investovala několik milionů dolarů investiční banka Goldman Sachs, která si koupila podíl v projektu digitální peněženky pro spotřebitelské masy. A důležité bylo pro bitcoin i říjnové rozhodnutí Evropského soudního dvora, který jej uznal za měnu a nikoli zboží, na jehož transakce by se vztahovalo DPH.

A přestože se centrální banky dívají na věc zatím s nedůvěrou (což je vzhledem k nezávislosti bitcoinové sítě na státních institucích logické), čím dál víc investorů v ní tuší potenciál. Jako první systém na světě totiž dokázala zajistit přenos digitální informace tak, aby byla pouze na jednom místě. Jednoduše řečeno, když pošlete e-mail nebo sdílíte programy na úložištích typu BitTorrent, máte informaci vy i příjemce. Zatímco když ze svého účtu odešlete bitcoin, jeho stopa zmizí. Ačkoli ne úplně – všechny transakce se na internetu zapisují do databáze zvané Blockchain, což je něco jako velká účetní kniha.

K čemu je to dobré? V Česku si za bitcoiny můžete koupit v e-shopech třeba elektroniku či víno, zaplatit útratu v restauraci nebo kavárně, koupit si lístky na autobus nebo ubytování v hotelu. Místa, která přijímají digitální měnu, jsou označena na mapě, za níž mimochodem opět stojí Palatinus a jeho lidé a kterou využívají na svých cestách Evropou či USA hlavně „bitcoinoví turisté“ s cílem podpořit bitcoinovou ekonomiku.

Výhody se ale projeví hlavně v momentě, kdy převádíte peníze. Na rozdíl od běžných bank totiž nemusíte čekat třeba dva týdny, než dolary poslané na váš účet z Austrálie konvertují národní banky na americký dolar, euro a korunu, a ještě za to platit pár stovek. Peníze si s protějškem vyměňujete přímo. Tudíž nepřekvapí, že v posledních letech vznikla v téhle říši řada služeb typu burz, bankomatů a peněženek.

atm_btc

Ale zpět k podnikateli, který do digitálního vlaku nastoupil dva roky potom, co vyjel ze stanice. Roku 2008 zveřejnil „otec bitcoinu“ známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto dokument, v němž popsal princip a fungování virtuální měny a rok nato vydal volně ke stažení i software, který zahájil provoz celé sítě.

Když se roku 2010 tahle figurka stáhla z veřejného života, Palatinus pracoval ještě v „korporátu“ – sbíral zkušenosti v programování (s kolegou mimo jiné vytvořil první verzi serveru Aktuálně.cz) a později pracoval jako architekt bankovních systémů v České spořitelně. Pak pochopil, že korporátní styl pro něj není a odešel do pražského startupu Glogster.com, kde si piloval škálování aplikací pro americký trh.

A protože se ve volném čase zajímal o decentralizovaná úložiště dat, narazil v mailing listech na tohle téma na slovo bitcoin. „Tenkrát jsem to vůbec nepochopil. Myslel jsem, že jde o herní žetony nějaké online hry, což mě nijak nezajímalo,“ říká Palatinus, že to pustil z hlavy, ale jen do chvíle, než se od stejného autora objevila na internetu o bitcoinu další zmínka.

Což českého programátora, jenž dotyčného považoval za velmi inteligentního člověka, zarazilo, a tak se v době, kdy o digitální měně vědělo jen dva tisíce lidí na světě, začetl do toho mála, co bylo k dispozici. „Začalo se mi rozsvěcet a díky předchozím pracovním zkušenostem chápat konsekvence, které tahle věc bude mít.“

slush

Palatinus se tak dostal k takvanému miningu nebo těžení, což je v podstatě jediný způsob emise bitcoinu. Jednoduše řešeno, Satoshi Nakamoto rozhodl, že bitcoinů je 21 milionů a zároveň do softwaru zabudoval algoritmus jejich emise. Takže na rozdíl od české centrální banky, která sama rozhodne, kdy a kolik peněz vydá do oběhu, se u bitcoinů emituje každých deset minut předem dané množství.

Ty se pak „těží“ pomocí počítačů zapojených do bitcoinové sítě a mezi dotyčné se spravedlivě rozdělují podle toho, jak velký výpočetní výkon svého počítače poskytli k ověřování transakcí ostatních lidí. Mimochodem, z 21 milionů je dnes vytěženo 15 milionů a tempo emise i těžby se stále zpomaluje – z původních 50 za 10 minut je to dnes 25, příští rok 12,5 a poslední bitcoin se bude těžit od roku 2030 do 2130.

Palatinus měl tehdy příliš pomalý počítač a taky mu došlo, že čím více lidí se bude muset o vytěženou měnu dělit, tím bude těžba z hlediska profitu náročnější. V hlavě se mu tak zrodil nápad mining poolu, který se chová jako velký superpočítač a který do něj zapojeným malým počítačům rozděluje práci a poté i zisk. Nabídl ho komunitě a přes počáteční nedůvěru sklidil brzy obrovský úspěch.

Dnes už pomocí mining poolů, kterých mezitím vznikly desítky, těží všichni – prvenství ale patří Čechovi, jehož Slushpool dosud vytěžil téměř milion bitcoinů (za což si mimochodem účtuje 2 procenta). „Nemůžete se ale na to dívat dnešní optikou, kdy se bitcoin prodává za 8 tisíc korun. Ponožky, které jsem si tenkrát ‚levně‘ koupil, by mě dnes stály v přepočtu 60 tisíc korun a grafická karta, která se prodává za dva tisíce, dokonce 300 tisíc,“ říká programátor o svých začátcích.

Zadarmo to ale nebylo. Jeho hobby, které se vznikem poolu vyžadovalo kromě vývoje a provozu i marketing a komunikaci se zákazníky, mu začalo brzy přerůstat přes hlavu. S notebookem chodil běžně třeba do divadla, na kamarády nebyl čas vůbec, a tak se rozhodl s dvěma dalšími partnery založit Satoshi Labs, která dnes zaměstnává kolem desítky lidí. Právě z její dílny vzešla loni i první hardwarová peněženka na světě, která zajišťuje bezpečné uchování bitcoinů na počítači.

trezor

Jmenuje se Trezor a patří k nejpoužívanějším a díky displeji a fyzickému tlačítku na finální potvrzení transakce zároveň nejbezpečnějším systémům v téhle branži. Kromě nerdů, kteří si dokážou bitcoiny zabezpečit sami, totiž roste skupina lidí, kteří do bitcoinu investují, ale IT nerozumějí. Peněženka jim dá jistotu, že ani v zavirovaném nebo jinak napadnutelném počítači, což jsou dnes kvůli divokému stahování aplikací v podstatě všechny, se k jejich bitcoinům nikdo nedostane.

„O bezpečnost bitcoinů se musíte starat sami. Což je rozdíl oproti běžné bance, kde svou důvěru vkládáte v prostředníka a když se něco stane, banky chybnou transakci stornují. Na druhou stranu jsou bitcoiny opravdu vaše a žádná instituce vám je nemůže zdanit ani vzít,“ vysvětluje Palatinus.

Mimochodem, není náhodou, že tahle měna přitahuje hlavně libertariány, kteří jsou proti omezování svobody státními zásahy. Ostatně už prvotní nápad vzešel ze skupiny Cypherpunks, která počátkem 90. let viděla v internetu a nových technologiích nástroj, jak udělat lidi svobodnější. Díky nim dnes existují i běžně používané nástroje typu šifrovaného protoku https v internetovém bankovnictví – jenž paradoxně slouží systému, proti němuž kryptoanarchisté postavili vlastní měnu.

Čtěte také