Málokdo si to uvědomuje, ale je to malá věc, která dokáže hodně zlepšit život.

Skoro každý tomu rozhodnutí dříve či později čelí – přijmout zaměstnání, které vyžaduje delší dojíždění, nebo zůstat v zaměstnání současném? Je snadné nechat se zlákat lukrativní nabídkou, ale výzkumy ukazují, že nevýhody dlouhého cestování mohou převyšovat výhodu vyššího příjmu. Zkrátka, volit práci podle doby dojíždění se vyplatí.

Tady je spojitost mezi dojížděním a spokojeným životem

Tato studie univerzity v kanadském Waterloo tvrdí, že existuje souvislost mezi časem stráveným dojížděním a životní spokojeností. Zjištění publikované World Leisure Journal poukazují na to, že lidé, kteří do práce dojíždějí nejdéle, jsou celkově nejméně spokojení.

Dlouhé dojíždění vede k pocitu časového presu. Lidé, kteří dlouho cestují, jsou zbytečně stresovaní, protože mají pocit, že musí pořád spěchat. Mnoho z nich totiž na cestě přemítá o tom, co kvůli dojíždění nestíhají.

Nejčastější se stresujeme kvůli dopravním zácpám. Na druhém místě se překvapivě umístil nedostatek času na fyzické aktivity. Ti, kteří si našli trochu času na sportování či procházky dle testů tolik nepociťovali nepříznivé důsledky dlouhého dojíždění.

K pocitům nespokojenosti jsou obzvláště náchylní lidé s pevnou pracovní dobou a nižšími příjmy. Pochopitelně také ženy a lidé žijící v partnerském vztahu zažívají silnější negativní pocity související s nedostatkem času stráveného s rodinou.

Dojíždění souvisí i se zdravím

Dojíždění si vybírá daň i na těle. Studie z roku 2012 publikovaná v American Journal of Preventative Medicine nachází souvislosti mezi dlouhým dojížděním a kardiovaskulárními i metabolickými problémy. Čím více času lidé tráví v autě, tím pravděpodobnější je, že budou trpět nadváhou a vysokým krevním tlakem – z velké části také proto, že nemají dost času na cvičení.

Švédská studie z roku 2011 vydaná BMC Public Health dospěla k podobným závěrům. Navíc nachází spojitost mezi dlouhým dojížděním a nedostatkem energie, zvýšeným stresem a častějšími nemocenskými. To, zda lidé řídili, nebo se přepravovali prostředky hromadné dopravy, nemělo na výsledky žádný vliv.

Život s dojížděním, ale bez rodiny a kamarádů

Jelikož den netrvá věčně, musí se lidé často vzdát různých společenských aktivit. Článek z roku 2008 v American Journal of Preventative Medicine tvrdí, že lidé, kteří tráví dlouhý čas dojížděním, pochopitelně nemohou tolik času trávit s přáteli. Kvůli dlouhým hodinám stráveným mimo domov často zmeškají třeba besídky svých dětí nebo nestíhají povečeřet spolu s rodinou či přáteli.

Lidé, kteří denně dojíždějí do práce 90 a déle minut, mají nejméně společenského vyžití. Málo času s přáteli a rodinou vede ke zvýšenému stresu a snížené životní spokojenosti.

Jak z dojíždění vytěžit co nejvíc

Existují důkazy, že některým lidem může dlouhé dojíždění prospívat. Výzkum popsaný Transportation Research říká, že klíčem ke zpříjemnění dojíždění je využít čas na cestě k myšlenkovému posunu od práce k osobnímu životu. Pokud dovedete využít dojíždění k oproštění se od pracovních záležitostí, dorazíte domů už uvolnění.

Článek z roku 2008 zveřejněný v Journal of Transport Geography popisuje fakt, že dojíždění může být přínosné. Lidé na něj ale musí pohlížet jako na přestávku mezi závazky a povinnostmi. Pokud se dovedete na cestě uvolnit – poslechnout si hudbu, kochat se krajinou nebo prostě jen tak uvažovat o nesmrtelnosti brouka– může vám to pomoci přistupovat k dojíždění jako k volnému času určenému pro relax.

Ne každý má ale možnost (nebo chuť) pracovat z domova nebo v jeho blízkosti. Nemůžete-li vaše cestování omezit, změna přístupu by vám mohla pomoci vypořádat se s jeho negativními následky.

Jak být šťastnější? Řadu tipů najdete v našem vánočním speciálů: 24 kroků ke štěstí.