Aktuální vydání magazínu Forbes

Ženy, které mají vliv (i na vás)

Nejvlivnější ženy Česka 2014. Forbes přináší už potřetí žebříček 50 žen, které mají odvahu stát v čele vlastních firem i velkých korporací, mají vliv na tisíce životů a spoustu peněz. Jsou to ty, které se nebojí být v popředí, i ty, které mají velký vliv, ačkoli je skoro nikdo nezná.

Partnerem speciálu je

Tento žebříček sestavujeme každý rok především proto, abychom, stejně jako americký Forbes, který ho sestavuje pro celý svět už deset let, tyto ženy podpořili. Věříme, že mohou být inspirací pro ostatní.

Níže najdete nejen žebříček za rok 2014, ale i několik informací a grafů, které naznačují, že podpora žen má i v současném světě své místo, protože být ženou je v některých zemích stále překážka na cestě k úspěchu. A jak je tomu v Česku?

Nejvlivnější ženy Česka 2014


V čele žebříčku stojí vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Razantní veřejná žalobkyně, která rozkrývá propojení byznysu a nejvyšší politiky, vyhrála už podruhé za sebou. Následuje nová evropská komisařka Věra Jourová a šéfka mocného Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Na seznamu je 15 nových jmen. Přibyly hlavně majitelky firem s ročním obratem nad 200 milionů korun a vlivné ženy z veřejné správy.

50 nejvlivnějších žen Česka

Lenka Bradáčová Věra Jourová Alena Vitásková Kateřina Jirásková Michaela Chaloupková Petra Procházková MasterCard Libuše Šmuclerová Michaela Erbenová Simona Sokolová Michaela Maláčová Jitka Cechlová Komárková Jiřina Nepalová Renata Mrázová Jaroslava Valová Klára Starková Irena Pelikánová Simona Otavová Kamila Horáčková MasterCard Simona Hornochová Šárka Litvinová Petra Fundová Michaela Marksová-Tominová  Jarmila Ivánková Daniela Razimová Hana Machačová Marie Chatardová Taťána le Moigne Kateřina Šimáčková Hana Brixi Petra Kvitová MasterCard Kateřina Zychová Karolína Topolová Tamara Kotvalová Meda Mládková Pavla Gomba Božena Jirků Livia Klausová Martina Grygar-Březinová Zuzana Tairova Vladimíra Glatzová Zuzana Ceralová Petrofová Eva Filipi MasterCard Anna Šabatová Petra Němcová Ludmila Varmužová Jaroslava Haid-Járková Magdalena Souček  Jana Moravová Zuzana Baudyšová MasterCard
<
>
4. Kateřina Jirásková
finanční ředitelka a předsedkyně představenstva, PPF

Nejvýznamnější finanční ředitelka v Česku sedí v pátém patře PPF Gate v Praze poblíž Petra Kellnera. Členka vrcholového vedení a předsedkyně představenstva PPF se podílí na strategickém rozhodování skupiny, jejíž aktiva dosahují 21 miliard eur, čistý zisk 450 milionů a tržby 6,3 miliardy eur (za rok 2013). Během uplynulého roku se podílela na projektu financování koupě podílu v O2, při kterém šlo o úvěr ve výši 2,288 miliardy eur. Ve skupině PPF se vypracovala od píky: začínala tady v roce 2000 jako portfolio manažerka. Později spravovala Generali PPF Asset Management, jedno z největších středoevropských portfolií.

Ženy v Česku

Česká republika se v žebříčku Global Gender Gap Report od Světového ekonomického fóra každý rok propadá. Letos jsme mezi 142 hodnocenými státy skončili až na 96. místě.

Hlavní vinu na tom nese poměrně nízký počet žen v českém parlamentu a ve vládě. A také to, že jsme v posledních 50 letech neměli prezidentku. Ženy v Česku mají navíc průměrně nižší mzdy. Na druhou stranu se Češky dožívají vyššího věku a vysokoškolského vzdělání dosáhne více žen než mužů.

Z průzkumu lze vyvodit, že pro ženy je nejlepší život na Islandu nebo v dalších severských státech, které obsadily všechny přední příčky. V tomto žebříčku (ne)rovnosti najdeme i některé zajímavosti, které ukazují, jak obtížné je správně interpretovat data. Například na 7. místě se umístil africký stát Rwanda, ve které pracuje více žen než mužů a i díky kvótám zasedá velké množství žen v místním parlamentu. Tahle čísla jsou ale dána historickou tragédií země – genocidou.

Možná není tak zle

Statistiky nelze číst doslova. Například nižší mzdy žen jsou částečně způsobené třeba i tím, že více peněz dostávají lidé v technických oborech. Jenže ženy si častěji vybírají humanitní studia. Další důvod, proč ženy berou méně, může být ten, že zkrátka tráví méně času prací. Většina těch nejúspěšnějších žen, které jsou i v našem žebříčku Nejvlivnějších žen Česka, se shoduje na tom, že jim v cestě překážky spojené s pohlavím nestály. Toho, co mají, dosáhly bez kvót. “Pro ženy je samozřejmě těžké skloubit rodinu s prací. I proto je mezi vrcholnými diplomaty méně žen,” říká například Marie Chatardová, která na českém velvyslanectví ve Francii žije i se svou rodinou a “s manželem, který se její kariéře přizpůsobil.” Některé ženy si zvolily práci (Petra Procházková říká, že její rodinou je Agrofert), jiné mají obojí (Kateřina Jirásková si i při své práci hlídá volné víkendy a vozí děti do školy). Zkrátka se zdá, že to s Českem nakonec není tak špatné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jak ukazuje náš žebříček, v Česku žije řada obdivuhodných a úspěšných žen.

Tady je graf vycházející z výše uvedené studie, ve kterém porovnáváme Česko a vybrané státy – například sousední země nebo USA.

Proč právě Island?

Devět let, po kterých Světové ekonomické fórum měří globální rozdíl mezi pohlavími, svět viděl pouze okrajové zlepšení rovnosti žen v práci. Poslední průzkum zjistil, že „propast příležitostí“ mezi pohlavími (což je používaná metrika) je nyní v celosvětovém měřítku zaplněna ze 60 %. Od prvního měření v roce 2006 je to zlepšení o čtyři procentní body (z 56 %). Pokud by vývoj zůstal stejný jako dosud, bude to trvat 81 let – do 2095 – než rozdíly zcela zmizí.

Tři země, kde se ženám nejlépe pracuje, jsou Island, Finsko a Norsko. V posledních pěti letech Island tento žebříček vede. Proč je právě tenhle ostrovní stát v čele žebříčku?

  1. Byla to první země, kde hlavou státu zvolili ženu. Vigdís Finnbogadóttir byla ve funkci čtyři funkční období, od roku 1980 do roku 1996. Za její vlády země přijala, mimo jiné, předpisy k zajištění genderové vyváženosti ve správních radách, celostátně zakázala striptýzové kluby a zajistila placenou otcovskou dovolenou po dobu 3 měsíců.
  2. V roce 1850 ženy získaly stejná dědická práva jako muži; do té doby dcery měly pouze právo na jednu třetinu dědictví. Právo zastávat veřejný úřad získaly v roce 1908. Ve stejném roce byly čtyři ženy zvoleny do městské rady v Reykjavíku. Po tomto úspěchu v komunálních volbách získaly ženy ve věku nad 40 let stejná práva v národních volbách, a v roce 1920 už všechny ženy bez rozdílu.
  3. První žena byla zvolena v čele vlastní strany do parlamentu v roce 1922. První starostka usedla do čela velkého města v roce 1957. První ministryně v roce 1970. A první premiérku měla země v roce 2009.
  4. V říjnu 1975 si více než 25 tisíc islandských žen vzalo den volna, aby zdůraznily důležitost příspěvku žen k ekonomice. Výsledkem bylo, že se celá země zastavila. Ve stejný rok byl přijat zákon o tříměsíční mateřské dovolené, o umělém přerušení těhotenství a byl založen institut zabývající se speciálně ženskou historií.
  5. 42 % kandidátů do posledních voleb (2013) byly ženy. 39,7 % členů parlamentu jsou ženy.
  6. Na Islandu pracuje nejvíce žen (77,6 %). Podíl žen na trhu práce byl vždy vysoký a je jeden z nejvyšších mezi zeměmi OECD. Ženy začaly vstupovat na trh práce ve zvýšené míře v roce 1970, a to díky zákonům o péči o děti předškolního věku a velkorysé rodičovské dovolené.
  7. 90 % dětí ve věku 1-5 let chodí do školky.
  8. Islanďané mají zcela jedinečný systém rodičovské dovolené. Celková doba je devět měsíců. Každý rodič má tři měsíce na dovolenou, která je nepřenosná a navíc mohou rodiče rozdělit tři měsíce podle toho, jak jim to vyhovuje. Otcové přijali tuto příležitost s nadšením a asi 90 % ji využívá.
  9. Island schválil nový zákon, který přikazuje společnostem mít minimálně 40 % žen a mužů ve správních radách. Týká se společnosti, které mají více než 50 zaměstnanců.

 

 

Partner žebříčku