Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
_mtf03091

Nejzajímavější myšlenky z konference Česko: Jak jsme na tom?

Pošli to dál

Jak si vede naše společnost? Je nám lépe než před pár lety?  Jak jsme na to tom ve srovnání s jinými evropskými státy? S kým se můžeme poměřovat? Odpovědi na tyto otázky přinesla konference Česko: Jak jsme na tom, kde vystoupili přední čeští experti, byznysmeni a politici.

Celý den jsme se společně s Aspen Institute Prague věnovali pěti oblastem důležitých pro úspěšný vývoj Česka, a to ekonomickému potenciálu, kvalitě života, bezpečnosti, vzdělávání a výkonu veřejných institucí.

_mtf05261

Podívejte se na ta nejzajímavější fakta a postřehy, jež na akci s podtitulem „Lepší Česko“ zazněly.

Výkon veřejných institucí, garant: Karel Šimka (soudce nejvyššího správního soudu České republiky)

Rozvoj a stabilita pro všechny jako hlavní téma prvního panelu. Veřejné instituce by měly v první řadě vytvářet a udržovat prostředí, které napomáhá spokojenému životu co nejvíce lidí v Česku. Jak je tomu ale ve skutečnosti?

Z výsledků studie vypracované k této konferenci vyplývá, že vláda má v rámci čtyřletého volebního cyklu jen krátký časový prostor, v němž může prosadit razantní změny dosavadní politiky. A to samé si myslí i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

„Největší problém vidím v častém střídání ministrů a náměstků a také to, že po nich nikdo nikdy nechtěl žádnou koncepční práci. Požadovalo se po nich pouze plnění pokynů a to se snažím na ministerstvu změnit,“ řekl s tím, že výsledky se pravděpodobně projeví až za několik let, kdy už on sám na ministerstvu pravděpodobně nebude.

_mtf03151

Podle Vladimíra Dlouhého, prezidenta České hospodářské komory, jsme z pohledu celosvětových institucí celkem nudná země. „Příliš se toho tady neděje a to je v podstatě v pořádku. Mohlo by to být lepší, to je sice pravda. Ale jinak jsme země, která má makroekonomickou stabilitu, nízký dluh, nízké deficity, nízkou nezaměstnanost, a k tomu máme relativně dobře fungující státní správu.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že obecná úroveň výkonu českých veřejných institucí v zásadě odpovídá obecné úrovni v postkomunistických státech střední Evropy (ve srovnání s vyspělými zeměmi není ale příliš uspokojivá). A neuspokojivé jsou také výsledky výzkumů CVVM, kdy dlouhodobě cca 60 procent respondentů věří, že téměř všichni nebo většina veřejných činitelů jsou zapojeni do korupce.

Kvalita života, garant: Pavel Fischer (ředitel ústavu STEM )

Jak popsat kvalitu něčeho tak pestrého, jako je sám život? Někde se lidem žije lépe a jinde zase hůř, ale v podstatě si to ani nemusejí uvědomovat. Někteří se totiž mohou mít celkem dobře, ale neuvědomují si to a dokonce mají ještě potřebu si stěžovat. Jiní se mají objektivně hůře, a přitom si nestěžují. Proto se objevuje stále více indexů o kvalitě života. Jedním z nich je i průzkum veřejného mínění Eurobarometer, podle kterého patří Česko mezi nejspokojenější země v regionu střední Evropy.

social-media

Podle Hany Třeštíkové, radní pro kulturu Prahy 7, může kvalitě života v konkrétní městské čtvrti pomoct i obyčejná facebooková stránka. Ona sama takovou vytvořila, jmenuje se Letenská parta a aktuálně má dvanáct tisíc členů. „Je zaměřená na dění v Praze 7, od čistoty ulic až po politická témata. Chceme z této čtvrti udělat vesnici. Vzít si z vesnice to nejlepší. Aby spolu lidé komunikovali a společně zvelebovali okolí.“

Kvalitu života si spojujeme také s kvalitou života těch, kdo mají nároky na zasloužený odpočinek, tedy s kvalitou života penzistů. Většina respondentů se ve výzkumu společnosti STEM shodla, že současný systém důchodového zabezpečení spíše neumožňuje lidem prožít důstojné stáří a to by se mělo změnit. Tomáš Princ, který založil projekt Humans of Prague, upozornil na to, že z jeho dotazování vyplývá, že senioři chtějí mít pocit, že někam patří a že jsou součástí komunity.

Národní bezpečnost, garant: Tomáš Pojar (prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut, konzultant v oblastech obrany a bezpečnosti)

Česko prožívá i nadále období nebývalého bezpečí. Máme dobré vztahy se sousedy a žijeme na stále ještě relativně bezpečném kontinentu. V našem bezprostředním sousedství se nicméně situace i nadále zhoršuje a to především kvůli migrační krizi, situaci na Blízkém východě a válce na Ukrajině.

social-media4

„V roce 2015 se Česko posunulo v žebříčku nejbezpečnějších zemích o čtyři příčky a zaujalo tak celkové 6. místo. Posun byl způsobený především zhoršením situace v ostatních zemích, nikoliv zlepšením situace v ČR,“ říká Tomáš Pojar s tím, že podle výzkumů se občané ČR cítí bezpečně.

V evropském srovnání máme nadprůměrné množství policistů, výrazně však zaostáváme s vybavením a moderní technikou, zejména co se týká běžných pracovišť. Dostatečné množství odborníků i nejmodernějších technologií pak policii prakticky zcela chybí například v oblasti kybernetické obrany a kybernetického zločinu.

Z úst Martina Stropnického, ministra obrany, zaznělo, že armáda bude na obměnu vojenské techniky potřebovat v příštích deseti letech 460 miliard korun. „Rok 2016 je zajímavý v pokračujícím trendu. Příští rok bude ministerstvo obrany hospodařit s 52,5 mld., to je maximum možného. Přičemž meziroční nárůst se pohybuje okolo 5 mld. Nejvíce peněz půjde na přezbrojení, protože velká část vojenské techniky pochází z éry Sovětského svazu.“

Ekonomický potenciál, garant: David Vávra (zakladatel a Managing Partner společnosti OGResearch)

„Naše konkurenceschopnost je dobrá a zlepšuje se. Máme stabilní makroekonomické prostředí a úroveň základního vzdělání. Co nás naopak sráží, je kvalita některých veřejných institucí a nízký stupeň digitalizace veřejných služeb,“ hodnotí situaci David Vávra a dodá, že problém je také s kvalifikovanou pracovní silou. Podle některých údajů existuje v Česku neuspokojená poptávka po až 120 tisících pracovnících v odborných profesích. Obecně ale zaměstnanost roste a nezaměstnanost klesá.

Mohlo by být ale lépe, proto na konferenci zaznělo také srovnání s Estonskem, které nás poráží v používání internetu nebo elektronizaci služeb státní správy. Jde také o dlouhodobý růst HDP a produktivity, podíl obyvatel se středním vzděláním, nižší stupeň ochrany zaměstnance a dávky v nezaměstnanosti.

Estonská vláda je taky velmi aktivní v zajišťování potřebné infrastruktury a podpory podnikání. Pružná je i při vytváření školních osnov – třeba programovací dovednosti jsou v Estonsku součástí povinné předškolní přípravy už od pěti let věku.

Vzdělávání, garant: Bohumil Kartous (vedoucí komunikace a analytikem think-tank EDUin)

Vzdělávací systém v Česku se změnil s příchodem internetu, aplikacemi či hrami umožňujícími online učení (online přednášky a kurzy, projekty jako Wikipedie či strategické hry typu Minecraft). V mnoha ohledech je efektivnější učit se mimo školu.

Na modernizaci výuky upozornila i Kateřina Valachová, ministryně školství: „Našemu školství zatím chybí základní stavební kameny. To ale chceme změnit. Učitelé vědí, že se změní jejich ohodnocení. Ale nízký plat není to jediné, co je trápí. Ve školách mě překvapilo, že učitelé nejsou spokojení také kvůli tomu, že nedokáží ovlivnit zastaralý způsob vzdělávání našich dětí.“

Stav odměňování učitelů koresponduje s celkovou investicí Česka do vzdělávání, která napovídá tomu, jakou důležitost společnost této oblasti přisuzuje: Česko patří v rámci OECD mezi země s nejnižším poměrem investic do vzdělávání z veřejných rozpočtů v poměru k HDP.

social-media10

 

Čtěte také