Aktuální vydání magazínu Forbes

Nevidomí a zdraví u jednoho stolu. Jak středoškolačka bourá mezilidské bariéry

Pošli to dál

Spoluzakladatel Liftaga Juraj Atlas má pásku přes oči a v tmavém sáčku se horlivě snaží cosi najít. Ve velké místnosti v pražských Holešovicích ho se zájmem pozoruje přes 50 lidí, z nichž většina ještě ani nedosáhla plnoletosti. Jakmile najde, co hledal, sundává pásku a oznámí přísedícím něco ve smyslu „vážně zajímavý“.

To, co se poslepu pokoušel nahmatat, byl geometrický tvar, který mu pár minut předtím přisoudila hozená kostka. Zhruba tak vypadá princip deskové hry Olá. V ideálním případě by proti Atlasovi seděl ještě nevidomý člověk, se kterým by poměřil své síly.

Autorka hry, osmnáctiletá Lucie Částková, je důkazem, že v podnikání na věku opravdu nezáleží. Ještě ani nestihla odmaturovat a už se svým projektem vyhrála celou řadu cen.

„Vymyslela jsem deskovou hru, která vám pomůže vcítit se do kůže nevidomého člověka,“ říká Lucie, jejíž nejnovější trofejí je první místo v Soutěž a podnikej.

Toto klání středoškolských podnikatelů, jehož je Forbes partnerem, začíná krajskými koly v Česku a na Slovensku. O vítězi, kterého čeká startupový balíček a obchodní cesta do Chicaga, rozhodlo předminulý týden finálové kolo v Praze.

Ačkoli to nemusí být na první pohled patrné, Lucie svým začínajícím byznysem řeší reálný problém – na trhu není desková hra, která by spojovala světy vidomých a nevidomých a zmenšovala tím bariéru, kterou nejen postižení pociťují. Nutno zmínit, že se zrátou zraku se v Česku potýká zhruba 8-10 tisíc lidí a rodiny neustále vymýšlejí, jak být se svým blízkým na jedné lodi.

Jednou ze spolužaček mladé podnikatelky na Obchodní akademii v Chocni je i nevidomá dívka Michaela a právě ona byla na podnikatelském startu inspirací. Byla zároveň osobou, s níž mohla Lucie v reálném čase konzultovat své nápady a dostávat relevantní zpětnou vazbu.

„Hru jsme vytvářeli ze začátku společně jako školní projekt. Míša se ale poté do toho naplno pouštět nechtěla, je zaměřená spíše humanitně. Vím však, že mi je nablízku, pokud s ní budu chtít v budoucnu cokoli konzultovat,“ tvrdí Lucie a dodává, že v začátku do projektu vložila 10 tisíc korun ze svých úspor.

Když měla otestovaný prototyp, oslovila s nabídkou přímo organizace, které se daným problémem zabývají. Jednou z nich je třeba Neviditelná výstava. Svým produktem je zaujala, a první kusy tak našly své reálné odběratele.

„Nyní mám v plánu e-shop. Samozřejmě chci ale nadále využívat podobné organizace, školy a časem bych se ráda dostala i do místních hračkáren,“ vysvětluje Lucie s tím, že ihned po maturitě plánuje crowdfundingovou kampaň, která by jí mohla pomoci ke škálovatelné výrobě.

Porota soutěže, v jejímž čele zasedal právě Juraj Atlas, ale také například Simona Kijonková (zakladatelka Zásilkovny) nebo Marian Fury (CEO agentury Zaraguza), nejvíce ocenila sociální přesah celého projektu.

„Vítězka prokázala velký podnikatelský talent. Nápad si konstatně testovala, navazovala strategická partnerství a sama se pustila do prodeje. Jejím záměrem není pouze vydělat peníze, ale prokazatelně zlepšit svět, což nám imponuje zejména,“ komentoval výsledky šéf Zaraguzy a porotce soutěže Marian Fury.

Přes všechny úspěchy i bohulibý záměr je Lucie teprve na začátku a do dnešního dne se jí povedlo vyrobit pouze 50 kusů hry. Její přístup, schopnosti i verdikt poroty ale naznačují, že by toto číslo mohlo v čase řádově růst. Třeba se tak po Krycích jménech dočkáme dalšího českého zářezu na poli deskových her.

Čtěte také