Jejich jména nemají popularitu, jaké se těší Steve Jobs, Richard Branson nebo Jeff Bezos, faktem ale je, že myšlenky těchto lidí ovlivňují chod ekonomiky i rozhodnutí vlád po celém světě. Patří totiž do žebříčku 50 nejvlivnějších myslitelů v byznysu pro rok 2015, jejž nedávno vydala renomovaná poradenská společnost CrainerDearlove.
Seznam Thinkers50, který se vydává od roku 2001, dostal přezdívku Oscaři ve filozofii managementu a místo celebritám v byznysu či Nobelovkou oceněným ekonomům dal postupně prostor kandidátům, kteří mají jasně formulovaný manažerský přístup či filozofii a obvykle je vykládají v knize či sérii knih.
Jestli znáte větu: „Podstatou strategie je fakt, že musíte dát limity tomu, čeho se snažíte dosáhnout“, asi tušíte, že letošním vítězem žebříčku je Michael Porter, 68letý americký ekonom a profesor na Harvard Business School. „Otec moderní byznys strategie“ je expertem v oblasti konkurenceschopnosti a jeho rad využívají desítky společností i národních vlád po celém světě.
A každý student ekonomie zná i Porterovu teorii pěti sil, které určují intenzitu konkurence a atraktivitu jednotlivých odvětví. Jednoduše řečeno, aby firmy uspěly na trhu, musejí analyzovat svou konkurenci v pěti ohledech: stávající soupeře, nové soupeře, vliv odběratelů a dodavatelů a existenci substitučních produktů.
Druhé místo obsadil jiný profesor na Harvardu a zároveň jeden z nejprodávanějších autorů manažerských titulů Clayton Christensen. Kniha 63letého ekonoma The Innovator’s Dilemma se dnes považuje za klasiku a přináší myšlenku „disruptivní inovace“.
Tou vysvětluje, proč manažerské postupy, které na jedné straně pomáhají společnostem stát se lídry v oboru, jim zároveň ztěžují možnost rozvíjet takové druhy disruptivních technologií, které nakonec noví konkurenti využijí k ovládnutí trhu.
Christensen, který v průběhu tří let čelil infarktu, rakovině a mrtvici a všechno to přežil, napsal také podnětnou knihu How will Your Measure Your Live (Čím změříte svůj život) aneb jak mohou lidé dát svým životům význam. Třeba tím, že se místo krátkodobých výher soustředí na dlouhodobé cíle, že místo po diplomech půjdou po zkušenostech a dovednostech nebo že v momentě, kdy najdou vlastní cestu, se jí budou bez výjimek držet.
Na třetí příčce je dvojice profesorů na INSEAD, ekonomické škole s pobočkami ve francouzském Fontainebleau, Singapuru a Abú Dhabí. Ocenění ekonomové W. Chan Kim a Renée Mauborgne napsali bestseller Blue Ocean Strategy, kde vysvětlují, že každý podnik snáze dosáhne vyššího zisku tím, že bude vytvářet novou poptávku v nesoutěžním trhu („modrém oceánu“), místo aby soupeřil s konkurencí na stávajících trzích.
Mezi jmény, která byste měli znát, se objevil i kanadský technologický guru Don Tapscott (4. místo). Ten se proslavil jako spoluautor knihy Wikinomics: How Mass Collaboration Changes Everything a jeho nejnovější výzkum se zabývá tím, jak by mohl internet přispět k řešení globálních problémů ve srovnání s tradičními strukturami, jako jsou OSN či národní vlády.
„Potom, co se svými nefunkčními vzorci chování žijí tolik let, investují lidé raději do jejich obhajoby, než aby je změnili.“ „Úspěšní lidé se stanou velkými lídry, když se naučí přesunout pozornost od sebe na ostatní.“ Tohle jsou slova Marshalla Goldsmitha, 66letého kouče vrcholových manažerů, který se umístil na páté příčce.
Je spoluautorem více než 30 knih včetně bestselleru The Leader of the Future, který byl přeložen do 25 jazyků, nebo u nás vydané knihy Jak se dostat do vyššího levelu (How to Get It, How to Keep It, and How to Get It Back If You Lose It).
V první desítce je také Linda A. Hill, na seznamu třetí profesor na Harvardu, která ve své knize Being the Boss z roku 2011 popsala, jak se pomocí řízení tří oblastí – sebe, networku a týmů – stanete lepším šéfem. Jeden citát za vše: „Když jste povýšeni, cítíte velkou úzkost, protože nechcete, aby lidé věděli, že vaše povýšení byla chyba.“
Ocenění získal i Roger Martin, bývalý děkan fakulty managementu na univerzitě v Torontu, který přišel v knize Playing to Win: How Strategy Really Works s průkopnickou ideou „integrativního myšlení“. Ta obhajuje strategii spočívající ve vyvažování dvou protichůdných modelů. Místo abyste zvolili jen jeden, je podle Martina lepší zvážit každý z nich, vzít z nich to nejlepší a přijít s kreativním řešením.
Za novátorské myšlení se umístila i Herminia Ibarra, profesorka na INSEAD, která se zabývá změnou kariérní dráhy. V západním světě si totiž většina lidí myslí, že před vlastní akcí a konkrétním plánem na změnu musí nejdříve odhalit své pravé já.
Ibarra ve své knize Working Identity: Unconventional Strategies for Reinventing Your Career z roku 2003 ukazuje, že realita je trochu jiná. „Naše myšlenky o změně se mění s tím, jak se měníme my sami,“ píše. Nebo: „Zdaleka největší chybou, kterou lidé dělají ve snaze změnit kariéru, je odkládání prvního kroku, dokud se vnitřně nerozhodnou pro své cílové místo.“
Na devátou příčku se dostala profesorka na Columbia Business School Rita McGrath a první desítku uzavírá Daniel Pink, který byl v minulosti hlavním autorem projevů viceprezidenta USA Ala Gorea a napsal pět bestsellerů přeložených do 34 jazyků. „Jedna z věcí, které dokážou nejlépe předpovědět míru finálního úspěchu v prodeji, není přirozený talent, nebo dokonce znalost oboru, ale způsob, jakým vysvětlujete svá selhání a odmítnutí,“ píše v jedné z nich.
