Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
segway

O segwayích a svobodě

Pošli to dál

Lezou mi na nervy. Bydlím na Malé Straně a tam je potkáte všude. Na Kampě, v Nerudovce, na Hradě. Jenom po Zámeckých schodech nejezdí. Pytlíci na segwayích. Motají se pod nohy. V jejich tvářích se střídají výrazy čtyřletého dítěte poprvé na kole bez přídavných koleček a mistra světa Lewise Hamiltona v kokpitu formule 1. Lezou mi na nervy tedy děsně.

A přesto mi přijde naprosto absurdní, že provoz těchto vozítek chtějí úředníci plošně na Praze 1 zakázat. Připadá mi to, jako by před sto lety chtěli zakázat provoz aut. Tenkrát asi taky první automobily musely lézt lidem na nervy. Jenže takový zákaz je nesmyslný. Ničí jeden malý a rostoucí segment podnikání. Ve své podstatě je vlastně strašně zpátečnický, měšťácký a zaprděný. Nám tady nikdo na těch vozítkách krásu Prahy kazit nebude! Takhle nějak se argumentuje.

Co se ale zakáže příště? Hoverboardy, které budou hitem letošního roku? Elektrické jednokolky, na kterých sviští Kampou Tomáš Sedláček nebo po Praze jezdí Jan Řežáb ze Socialbakers? Skateboardy? Skútry? Elektrická kola?

Zákaz to nevyřeší, byznys a pokrok jsou vždycky o krok napřed a nějakou cestu si najdou. Segwaye, stejně jako jiné dopravní prostředky potřebují pravidla, ne zákaz. Jistě, není snadné vymyslet pravidla pro něco tak podivného, co se občas pohybuje po silnici, občas po chodníku a dost to překáží. Neřeší to jen Praha, v USA se regulace a předpisy liší stát od státu, v Británii se přiklání k zákazům, v Kodani smí jezdit na silnici i na chodníku, ale pokud nemáte řídítka, tak jezdit na veřejné komunikaci nesmíte.

Praha by si měla víc lámat hlavu, jak segwaye a podobná vozítka dostat do mantinelů a vymezit jim pravidla. Striktní a přísná. Ale zákaz? Razítko, že jeden druh dopravy, jeden druh podnikání není legální?

Vždycky mě přitom napadne ten propastný rozdíl v přístupu k cyklistice. Pro cyklisty se staví stezky všude možně, cyklistům se tleská, kdo netleská, není in a cyklisti se taky jednou za čas mohou projet po Praze nazí. Upřímně, cyklisti se svým bohorovným přístupem a přesvědčením, že jim jednou bude patřit město, že se jim musí přizpůsobit doprava a auta patří do minulého století, lezou na nervy možná víc než zmatení nemotorní turisti na segwayích.

Kdo má patent na rozum a může říct, že do města patří kolo a něco, co bylo vynalezeno o dvě stě let později, už ne? Proč se cyklistům mají stavět stezky a ostatní se zakazovat? V logice, že cyklistika je pro město ekologická a tradiční, je nějaká chyba. Ono se totiž ve městě, jak jste si možná všimli, taky dost málo jezdí na koních. A jakou to mělo tradici! A to sepětí s přírodou. Kdyby se dnes po Praze proháněli lidi na koních, asi by vám to přišlo na hlavu. U kol ne?

Zpátky k segwayům. Vymysleme pro ně pravidla. Patří do města stejně jako auta či kola. A netvařme se, že je dobré zakázat jeden druh podnikání nebo dopravy jenom proto, že nevíme, co s ním. Dobré to není. Omezuje to svobodu. Podnikání i pohybu.

Čtěte také