Aktuální vydání magazínu Forbes

jajsembest_sajt
uvodni

Od indiánů k botám pro elitu. Příběh ševce Martina Lawarta

Pošli to dál

„Moje boty zvedají sebevědomí,“ říká švec Erik Martin Lawart, ke kterému se do pražské Myslíkovy ulice chodí obouvat nejeden významný muž. Politici a byznysmeni si tu podávají dveře, protože právě u tohohle ševce seženou boty, u kterých si můžou být jistí, že je druhý den nepotkají na nohou někoho jiného.

„Jsou unikátní, šité na míru, a navíc vyrobené z kvalitních materiálů. Když se do nich zákazník obuje, cítí naprosto pevný základ a může si být jistý sám sebou,“ spekuluje Lawart nad důvody, proč zrovna za ním míří tahle klientela. Po chvíli v jeho dílně vám to ale jasné je.

_MTF0778

Cena jeho bot totiž začíná na 50 tisících korun a nemůže si je dovolit každý. Navíc si zákazník připlácí za materiál, za ten nejdražší z krokodýla nilského třeba i dalších 40 tisíc korun. „Na výrobu páru jsou potřeba rovnou dva ještěři, které překupují z Thajska italské koželužny. Mně osobně se ale nejvíc líbí kůže z varana, protože je kvalitní a má krásnou kresbu.“

„Moji klienti nejsou začínající startupisti, protože boty ode mě by je zruinovaly,“ říká s upřímným úsměvem na tváři švec, který měsíčně zvládne vyrobit jen dva až tři páry bot. „Nejdřív se vyrobí model kopyta, na něm pak ušiju zkušební pár bot a po dvou týdnech nošení a konzultací se zákazníkem šiju finální pár podle jeho představ a hlavně pocitů.“ A to vše se odehrává na starožitných nástrojích.

_MTF1082

Hned u vstupu do dílny například leží starý obuvnický lis, historické nářadí nebo křesla z první poloviny 20. století. Podle dvaačtyřicetiletého ševce jsou totiž nejlepší takové výrobky, které prověřil čas. A na to on také myslí při své práci. Chce, aby jeho boty neztrácely na kráse a funkčnosti ani po letech nošení. Stejně jako je vyráběl ještě za Rakouska-Uherska průmyslník Friedrich Leopold Popper, který je jeho velkým vzorem. „Popperova továrna, kterou založil v Chrudimi roku 1869, byla vyhlášená široko daleko. Vyráběl boty jak na míru, tak sériově,“ vypráví Lawart, který se snaží navázat na zašlou slávu prvorepublikových salonů a vzkřísit tradiční ševcovské řemeslo.

„Asi se vám to bude zdát divné, ale takové boty, jako dělám já, určitě neseženete u žádné prémiové značky v Pařížské ulici. Všechny totiž vyrábějí lepené, strojově vyrobené boty, nikoliv ručně šité,“ vysvětluje a dodává, že laik rozdíl pozná až nošením. Ty ručně šité se totiž nemohou rozlepit.

_MTF0913

Šít boty zkoušel už jako malý kluk, když v knize Dva divoši od Ernesta Thompsona Setona našel návod, jak si vyrobit indiánské mokasíny. „Jednu jsem si ušil perfektně, ale ta druhá byla úplně křivá. To mě rozčílilo a nechal jsem toho. Alespoň do doby, než jsem poznal jednoho indiána z Kaplice,“ vzpomíná. „Právě on mi tenkrát na táboře ukázal ruční vázaný steh, který používám dodnes. Tehdy mi bylo 17 a strašně mě to chytlo.“

Výrobou kožených doplňků, které tehdy začal šít pro své kamarády a prodávat na historických trzích, se ale uživit nedalo. A tak si Lawart vyzkoušel spoustu jiných povolání – vyučil se tesařem, ale živil se i jako nájemný šermíř nebo převozník turistů pod Karlovým mostem. Jeho vášeň k ševcovině se ale prohlubovala s tím, jak rostl počet klientů, kterým při tom všem amatérsky boty dál šil. V roce 1995 se rozhodl, že se ševcovině bude přeci jen věnovat naplno, a otevřel si dílnu na Břevnově.

_MTF0866

Asi po dvou letech se seznámil s dalším zkušeným ševcem Radkem Zachariášem a společně otevřeli salon na Felbabce, asi 40 kilometrů za Prahou. Po čase se ale vrátil zpátky do metropole a boty zbožňuje stále. „V jejich liniích musí protékat energie,“ ukazuje právě dokončený kus. „Neměl by tam být žádný ostrý roh, je to něco jako feng-šuej, kde jsou ostré hrany vnímány jako jedovaté šípy,“ popisuje svůj osobitý styl, ve kterém se ale drží klasických střihů – oxford, derby, monk a penny loafer.

Když nějaký ze střihů mění, tak jen milimetry, aby bota získala novou dynamiku. „Úplně nejradši mám, když zákazník přinese svůj vlastní návrh. Je to pro mě výzva, která mě posouvá dál,“ říká.

Počítejte s tím, že boty z jeho dílny nebudete mít na počkání, jejich výroba zabere měsíce. Uklidnit vás ale může to, že pro další už nemusíte jezdit do mistrovy dílny, stačí zvednout telefon a Lawart vám podle vašich kopyt ušije do tří měsíců nové.

Čtěte také