Aktuální vydání magazínu Forbes

Od pěti let chtěl velké vláčky. Tak vybudoval Království železnic

Pošli to dál

Když Matěj Horn v saku s odznáčkem desáté nejnavštěvovanější atrakce v Praze vypráví o tom, jak vybudoval Království železnic, přechází od zápalu pro věc k takové mírné melancholii. Druhé největší modelové kolejiště na světě (první je hamburský Miniatur Wunderland) sice ročně navštíví 238 tisíc lidí a obvykle jsou nadšeni, jenže ekonomicky se projekt zatím pohybuje kolem černé nuly. Miniaturní železnici tíží hlavně nájemné v podzemí smíchovského obchodního centra Anděl City, které bylo dohodnuto v předkrizovém roce 2008 a platí na deset let.

„Každý rok bojujeme, obvykle jsme provozně s výsledky kolem nuly, záleží, kolik přijde lidí, kolik se rozbije mašin, ale největší nákladovou položkou je stejně nájemné,“ říká muž, který o sobě striktně prohlašuje, že není „žádný šotouš“.

Prohlédněte si, jak to v Království železnic vypadá:

<
>

Pokud to slovo neznáte, označuje blázna do vlaků, kolejí a všeho železničářského. Může šéf a spolumajitel vláčků, které zabírají 574 metrů čtverečních (takových osm středně velkých bytů), myslet něco takového vážně? „Vždy jsem to bral jako koníček a zábavu, ale mám i jiné,“ směje se předseda představenstva firmy Království železnic, jinak také spoluorganizátor Hanspaulské ligy a majitel společnosti T-Centrum.cz, která se zabývá marketingem a optimalizací výběrových řízení a velkých nákupů.

Sám se přitom rozhodl, že si postaví kolejiště, které bude modelem celého Československa, už v roce 1981, kdy mu bylo pět let. Jako většina kluků té doby měl doma východoněmecké vláčky s rozměrem TT a jednu dřevěnou desku 1 x 1,5 metru. „Pořád jsem plánoval, co a kam na ní postavím, až jsem vlastně nikdy nic nedokončil,“ říká Horn, jenž se k modelům vlaků vrátil zase v roce 2007. Mezitím studoval gymnázium se zaměřením na IT a pražskou VŠE, byl u toho, když se pokládaly základy portálu Atlas.cz a rozjel firmu T-Centrum.cz, která ho stále živí více než vláčky.

s capkou done

„Seděli jsme s kamarádem Karlem Klofáčem někde u kafe a vzpomínali na vláčky, až jsme si řekli, že bychom se na ně mohli podívat jako na investiční projekt. Původně jsme uvažovali tak, že bychom třeba provozovali modelové železnice na různých nádražích. Nakonec jsme se rozjeli podívat do Hamburku a rozhodli se to udělat pořádně,“ dodává dnes devětatřicetiletý muž.

Rozjelo se tedy pátrání po vhodných prostorech (ve hře byl také obchodní dům Kotva), modelářích a investorech. Matěj Horn s Karlem Klofáčem, který dělá stavební inženýring, sice vlastní peníze měli, ale partnera stejně potřebovali. Dodnes bylo v Království železnic investováno zhruba 50 milionů korun.

Hlavním investorem a osmdesátiprocentním majitelem projektu se nakonec stal Miroslav Plíhal, jehož znal Karel Klofáč ze stavebnictví. Plíhal byl totiž dříve místopředsedou představenstva v padlém Viamontu bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka. Dnes již Miroslav Plíhal (61) stojí mimo tento obor a provozuje například kavárnu Káva s párou, kterou vybudoval na bývalém nádraží v Litoměřicích.

Budovu nepoužívanou jako nádraží od roku 1957 koupil v dražbě a svou roli hrálo i to, že v ní dříve pracoval. Podle Horna bere Království železnic čistě jako investici „do něčeho pěkného“, co zároveň přináší užitek a jednou může být výdělečné. Strůjci nápadu dnes společně ovládají 20 procent firmy.

vlacek done

Po různých jednáních po celé Praze nakonec projekt zakotvil v již zmíněném obchodním centru na Smíchově, kde uzavřel s rakouským majitelem desetiletou nájemní smlouvu. Psalo se ovšem poslední předkrizové jaro 2008, ceny nemovitostí i nájmů dosahovaly vrcholu a tomu odpovídalo i dojednané nájemné. Horn o jeho přesné výši nemůže hovořit, je ale jasné, že dnes už by bylo pravděpodobně nižší, a projektu tedy ekonomicky výrazně pouští žilou.

„I proto se začínáme poohlížet po nových prostorách. Obzvlášť v situaci, kdy jsme se sice dostali mezi nejnavštěvovanější atrakce v Praze, ale zároveň soupeříme v návštěvnosti s muzei, za nimiž obvykle stojí dotace a dotované prostory,“ dodává. A je nutné dodat, že se nesplnila ani původní očekávání o návštěvnosti, která byla projektována podle mnichovského předobrazu, na nějž se ročně chodí dívat kolem milionu lidí.

Jak se takové kolejiště staví? Je nutné získat ke spolupráci modeláře, kteří si vlastně mohou splnit svůj sen. „Docela dlouho nám ale trvalo, než jsme zlomili jejich nedůvěru. Nevěřili, že to bude fungovat. Ale například Martin Kitzberger se modelářství věnuje už 30 let a s námi spolupracuje už od začátku. Jednu dobu vlastně nedělal jinou práci, než že pro nás stavěl,“ doplňuje Horn s tím, že postavení jednoho kraje zabere zhruba stejně času a stojí stejně peněz jako stavba rodinného domu za Prahou.

s vlackem done

Pro ty, kteří ještě v Království železnic nebyli, je teď důležité vysvětlit, že Horn se nevzdal svého snu přenést celou zemi do železničního modelu (jen vyměnil Československo za Česko a rozměr TT za větší HO od firmy Fleischmann), a aktuálně tedy na hlavním kolejišti najdete zmenšenou Prahu, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Středočeský kraj. Dohromady 17 různě propojených kolejišť, která brázdí 67 lokomotiv a doplňuje 25 tisíc figurek. Jen startování celého kolosu trvá 45 minut, řídí se z vlastního velína, který obsluhují dva lidé, a na každou trať musí být stále připravená záloha interně vyčíslená jako 1,5 lokomotivy navíc.

Jedna lokomotiva přitom každý den najede až 4,5 kilometru, což je vzdálenost, kterou prý „mašinky“ u amatérských modelářů často nenajedou za celý svůj služební život. Tomu odpovídá také nutnost každý týden je čistit a jednou za měsíc udělat větší kontrolu. Přesto podle Horna vydrží takové nasazení maximálně tři čtvrtě roku, pak musejí na generálku či do „šrotu“.

Jedna mašina od německé firmy Rocco osazená českou kastlí přitom stojí kolem deseti tisíc korun. „Náklady máme vysoké a pak mi vždycky vadí, když někdo říká, že máme drahé vstupné. Srovnejte nás se zoo, která má navíc podporu z veřejných peněz, a srovnejte, že tady můžete také strávit půl dne s dětmi,“ říká rozhořčeně Horn.

vlacky done

Pro představu: rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti je pro letošek 600 korun. Království železnic hledá také další zdroje financování a umožňuje například pronájem reklamních ploch na modelech jiným firmám. Můžete tak vidět jezdící cisterny Madeta (v provozu je 60 autíček s vlastním pohonem, která se musejí každý den dobíjet) nebo obchody Billa. Nadšenci z řad soukromých osob si od loňska mohou pronajmout v některém z vymodelovaných domů i vlastní byt a podpořit tak celý projekt.

Co dál? V plánu je mít dohromady 39 kolejišť, která obsáhnou celé Česko. Z Prahy do Brna pak bude vzdálenost 17 metrů a celková plocha kolejiště 1008 metrů čtverečních. Horn se chce také stále více zaměřit na vzdělávací programy pro studenty hlavně v oblasti bezpečnosti, což může přinést další příjem od škol, a jako svůj hlavní cíl vidí v horizontu dvou let vyjednat lepší podmínky nájemného. Ať už ve stávajících prostorách nebo jinde.

„Stejně to ale není o byznysu. Mám pocit, že ten projekt má smysl a přináší radost. Baví mě poslouchat, co na něj říkají děti, protože ty mluví upřímně. A mám také dobrý pocit z toho, když se tady naučí něco nového,“ dodává a pyšně se rozhlíží po kolejišti. Z jedné jeho strany vidí od žižkovské televizní věže až na lanovku na Ještěd.

Království železnic v číslech

  • Rozloha kolejiště: 574 metrů čtverečních (cílový stav 1008 metrů čtverečních)
  • Počet lokomotiv: 160
  • Celková expozice: 3500 metrů čtverečních
  • Počet figurek: 25 tisíc
  • Návštěvnost 2014: 238 141 lidí
  • Investováno: zhruba 50 milionů Kč
  • Tržby 2013: 13,1 milionu Kč, firma byla v účetní ztrátě.
Čtěte také