Aktuální vydání magazínu Forbes

Proč v nás pivo, víno a tvrdý alkohol probouzejí různé emoce

Pošli to dál

Večírková sezona se blíží a alkohol už co nevidět začne téct proudem. Ještě předtím, než se do tohoto víru pustíte, by vás ale mohlo zajímat, co všechno ve vás mohou různé skleničky různého alkoholu vyvolat. Zdá se totiž, že třeba červené víno na nás má úplně jiné účinky než panák vodky. V nové studii na to upozorňují britští vědci.

Sice není úplně jasné, proč se to děje, a celá studie může vyznít jen jako potvrzení toho, co všichni z vlastní zkušenosti tak nějak tušíme, ve skutečnosti ale hodně vypovídá o tom, proč lidé v první řadě vůbec pijí a proč si někteří na alkoholu vypěstují závislost. O co tedy jde?

Čtěte také: Souboj bublinek aneb Bitva řekla, které šampaňské je nejlepší

Vědci zkoumali data z dokumentu Global Drug Study, což je mezinárodní průzkum mezi konzumenty alkoholu a legálních i nelegáních drog. Zúčastnilo se ho 30 tisíc lidí z 21 zemí, všichni v rozmezí 18 až 34 let.

Všichni zúčastnění v loňském roce v nějaké míře pili alkohol, konkrétně pivo, červené a bílé víno i nejrůznější destiláty. Výzkumníci se zajímali o to, jaké jsou jejich typické zvyky spojené s pitím a jak se po konzumaci alkoholu cítili.

Pokud se potřebujete uklidnit, měli byste sáhnout po lahvi červeného. Tohle víno se v průzkumu ukázalo jako největší relaxant  53 procent respondentů uvedlo, že se po jeho vypití cítí uvolněně (ale pozor, druhým častým pocitem spojovaným s červeným byla únava, mnohem víc než s bílým vínem).

Hned za červeným se v tomto ohledu umístilo pivo, po němž se zrelaxovaně cítila polovina účastníků studie. Naopak uklidňující účinky po vypití tvrdého alkoholu pociťovalo jen 20 procent respondentů.

Tenhle druh pití je totiž mnohem více spojený s výbušnějšími emocemi  30 procent respondentů uvedlo, že v nich tenhle druh alkoholu vyvolává agresi (naopak červené víno bylo s tímhle pocitem spojováno úplně nejméně, agresivně se po něm cítila jen 3 procenta lidí). Naopak skoro 60 procent účastníků studie se po vypití něčeho ostřejšího cítilo aktivnější a sebevědomější. A 43 procent lidí si dokonce přišlo víc sexy.

Kromě toho studie také potvrdila, že lidé, kteří spadali do kategorie závislých na alkoholu, byli pětkrát náchylnější než jeho příležitostní konzumenti k tomu, aby se po jeho požití cítili nabití energií. A šestkrát náchylnější k tomu, aby byli agresivnější, což naznačuje, že ti, kdo pijí hodně, jsou mnohem náchylnější k tomu, aby v nich alkohol vyvolával jakékoliv emoce, respektive je v nich posiloval.

Kromě toho studie vybízí k otázce, proč v nás vlastně různé druhy alkoholu různé emoce vyvolávají, když je alkohol, z chemického hlediska, pořád stejný.

Jedním z možných důvodů je to, že tvrdý alkohol lidé pijí většinou mnohem rychleji, je taky silnější, a proto může útočit na agresi a další jí podobné emoce.

„Rychlý nárůst hladiny alkoholu v krvi snižuje schopnost našeho mozku potlačit impulzivní chování a taky si rozmyslet jeho možné důsledky,“ říká jeden z autorů studie Mark Bellis. A dost možná se na tom vedle alkoholu samotného podílejí i další přísady, jejichž účinky ještě nejsou dostatečně prozkoumané.

Svou roli může hrát také psychologická stránka konzumentů. Tedy to, že si lidé po vypití určitého alkoholu chtějí připadat určitým způsobem. Jednoduše proto, že si nějaký typ pití spojují s určitou událostí nebo chováním  koneckonců do baru chodíme pít panáky, kdežto na společenské večeři s přáteli si dáme raději červené víno.

A konečně, lidé si mohou pití vybírat i podle toho, jak jsou emočně založení. Například ti, kdo mají predispozice k tomu, aby byli agresivní, mohou mít sklon k tomu, pít tvrdý alkohol, spíš než lidé, kteří jsou od přírody víc v pohodě.

„Výsledky naší studie naznačují, že zejména lidé, kteří pijí často a hodně, mohou očekávat, nebo se dokonce spoléhat na to, že jim pití pomůže mít víc energie a cítit se sebevědomější. Zároveň ale mnohem častěji po požití alkoholu prožívají negativní emoce. To jen potrvzuje, že se alkoholici ocitají v emoční spirále a jejich stav se může jen zhoršovat,“ říká k tomu Bellis.

Největší výtka vůči jeho studii spočívá v tom, že se spoléhá na lidské vzpomínky a na to, jak si myslí, že se cítili a co je k pití alkoholu přimělo. Tedy že nevychází z tvrdých vědecky získaných dat. Je to ošidné, na druhou stranu provést klinickou studii, která zároveň zachytí naše skutečné chování v reálném světě, je v podstatě nemožné.

Tak či tak, zatímco budou vědci zjišťovat více o tom, jak spolu alkohol a lidské emoce souvisejí, tak si na to, kolik toho vypijete, dejte raději pozor. Obzvlášť teď, v nadcházející době rodinných setkání a večírků. Alkohol a politické diskuse k sobě obecně moc nejdou.

Čtěte také