Aktuální vydání magazínu Forbes

ndzlt
doktor Pomahac_3

Miliardáři rozdali peníze na vědu. Tohle jsou Češi, kteří mění svět

Pošli to dál

Světový pokrok se děje především díky lidem, kteří mají odvahu dát se na cestu, kterou ještě nikdo neprobádal. Může se stát, že ani po letech neuspějí. Nebo ano a vynaleznou penicilin, teorii relativity, počítač, internet nebo lék na rakovinu. Kdo ví, jak by dnešní svět vypadal bez Pythagora, Da Vinciho, Newtona, Marie Curie, Darwina, Freuda nebo Billa Gatese. A kdo ví, jak by vypadal bez mecenášů, kteří jejich práci podporovali.

Někdy si svůj výzkum mohli dovolit díky dobrému rodinnému zázemí, nebo díky komerčnímu úspěchu, ale mnozí mohli bádat a jezdit na expedice, protože v jejich výzkum věřil někdo jiný. Někdo, kdo riskoval, že neuspějí. I případný neúspěch ale může být dobrou investicí. Jak stojí ve slavném citátu Thomase Alvy Edisona „Neselhal jsem tisíckrát, našel jsem tisíc způsobů, které nefungují.“

V Česku hodně lidí věří, že od financování vědy máme stát, který každoročně rozděluje miliardy korun. Jedním z argumentů je, že by soukromý sektor neinvestoval do základního výzkumu, ze kterého se investice často nevrátí. Opak ale již pátým rokem dokazuje soukromý nadační fond Neuron. Jeho zakladatel Karel Janeček dokázal do projektu, který oceňuje nejvlivnější české vědce a podporuje i ty, kteří jsou teprve na začátku, zapojit řadu dalších mecenášů. Patří mezi ně jeho kolegové z RSJ Libor Winkler, Martin Ducháček a Václav Dejčmar a také Jan Bednář a majitel firmy Jablotron Dalibor Dědek (velký rozhovor s ním si můžete přečíst ve Forbesu, který vyšel v červnu 2014). Celkem zatím rozdali přes 27 milionů korun. A jak o české nadaci řekla manželka amerického velvyslance a vědkyně Tamar Newberger: „Jakákoli organizace, která podporuje vědu, je světová, protože její výsledky ovlivní celý svět.“

Nadační fond Neuron nyní opět ocenil pět českých vědců, kteří nějak ovlivnili svět a jsou inspirací pro ostatní. O většině z nich jste přitom zřejmě neslyšeli. Tady jsou.

Jiří Čížek: Získá Nobelovu cenu?

Získáme Nobelovu cenu za chemii? Pokud ano, získá ji možná Jiří Čížek. Ten byl na toto ocenění nominován v roce 1998 za metodu spřažených klastrů, díky které můžeme počítat vlastnosti atomů a molekul s přesností, kterou žádná jiná metoda nedovoluje. Trvalo mnoho let, než se tento jeho objev rozšířil, jelikož v šedesátých letech ještě nebyly počítače, které by ho využily. Dnes jde ale o metodu, která se používá zcela běžně. Jak vzpomínal garant oboru chemie Nadace Neuron Pavel Hobza, Jiří Čížek patří mezi pár vědců, kteří neustále myslí na své kolegy. Když se tak o ocenění dozvěděl, začal na něj navrhovat další chemiky. Se Škvoreckým a Baťou věnoval po revoluci peníze na počítač pro Matematicko-fyzikální fakultu UK.

Bohdan Pomahač: Navrácení lidskosti

Tím nejznámějším laureátem je Bohdan Pomahač, který ve Spojených státech jako první provedl úplnou transplantaci obličeje. Dokázal vytvořit proces od odebrání obličeje od dárce po jeho úspěšnou implantaci včetně propojení nervů. Díky tomu mohou lidé, kteří přišli o velkou část obličeje, opět používat mimické svaly. Nyní se připravuje na první transplantaci dolních končetin, díky které by postižení nemuseli nosit protézy. Velký rozhovor s tímto doktorem, který se díky tvrdé práci dokázal dostat na úplnou špičku světové medicíny, si přečtěte ve Forbesu, který vyjde v lednu.

doktor Pomahac_3

Jiří Bičák: Rock’n’roll a černé díry

„Když hlídka zahlásila, že jde ředitelka, vyměnil jsem kytaru za housle a začali jsme hrát Santa Luciu,“ vyprávěl Jiří Bičák o začátcích rokenrolu v Čechách a chvíli na to vysvětloval, jak funguje teorie relativity na jablku. V Česku patří k zakladatelům astrofyziky a kosmologie a ve stopách Einsteina pokračuje v práci okolo obecné teorii relativity. Zatímco na cestu na Měsíc by prý překvapivě stačily znalosti Isaaca Newtona, obecná relativita je používaná například i v gps zařízeních. Jeho práce přispívá k poznání fungování černých děr i celého vesmíru.

Evžen Neustupný: Lidský svět nahrazuje přírodu

Jednaosmdesátiletý Evžen Neustupný, který vypadá jako gentleman ze začátku dvacátého století, patří podle mnohých mezi tři nejvýznamnější archeology posledních padesáti let. Byl mezi prvními, kteří v tomto oboru začali používat počítač a matematickou analýzu a byl vůbec prvním, který začal pro chronologii pravěkých dějin používat kalibraci radiokarbonových dat.

prof neustupny

Ivo Babuška: Mít odvahu

Jeho prvním velkým počinem byl matematický výpočet při stavbě Orlické přehrady, který řešil, jak lít beton, aby nepopraskal. Profesor Ivo Babuška je tak jedním z lidí, kteří vytvořili obor výpočtové matematiky. Matematické modelování se používá skoro všude, například při analýze růstu nádorů nebo při předpovědi počasí. Jak po cimrmanovsku řekl profesor Karel Segeth, který za nepřítomného laureáta cenu přebíral. „Kdyby tu pan profesor Babuška dnes byl, jistě by se zeptal – Máte odvahu podepsat projektovou dokumentaci?“


Jak lze získat podporu pro projekt?

Tady je přehled, jaké projekty nadační fond podporuje:

Impuls – V každé z pěti kategorií (fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy) vybírá vědecká rada jeden projekt. Každý získá milion korun, který může využít dle potřeb. Přihlášky pro další rok lze posílat do 28. února 2015.

Expedice – Každý rok získá jeden projekt 250 tisíc na vědeckou expedici. Tou vůbec první je prozkoumání zatopené Hranické propasti na Moravě, která je možná nejhlubší propastí na světě.

Děti – „Je třeba, aby se děti učili mít radost z poznávání. Čím těžší má člověk úkol, tím větší radost může mít z jeho zvládnutí,“ říká k tomu, jak děti a mládež přivézt k vědě, profesor Bičák. Nadační fond Neuron vybírá každoročně jedno dítě, kterému pomáhá v plnění jeho vědeckého cíle. Letos se jím stal Jan Blaha z Přeloučského gymnázia, který zkoumá pH v ústech.

Čtěte také