Aktuální vydání magazínu Forbes

Povzbuďte váš mozek! 7 způsobů, jak na to

Pošli to dál

Používáte ho každý den, při všech aktivitách, dokonce, i když spíte. Ano, řeč je o mozku, nejdůležitějším lidském orgánu, který spotřebovává velké množství energie. Jak z něj tedy udělat efektivní stroj a zajistit jeho správné fungování? Ukazuje se, že například populární zelené smoothie nebo omega 3-nenasycené mastné kyseliny na něj až takový vliv nemají. Těchto sedm zvyků ale činnost vaší šedé kúry stoprocentně ovlivní.

Cvičení

Lidem, kteří pravidelně cvičí, to lépe myslí, více si pamatují a hrozba rozvoje demence je u nich menší. Nedávná studie Americké neurologické akademie ukázala, že starší lidé, kteří pravidelně cvičí, mají výsledky kognitivních testů stejné jako o deset let mladší jedinci. Může za to nejspíš zvýšený proud krve, který při fyzické aktivitě do mozku plyne.

Cvičení by navíc mělo pomáhat vytváření nových neuronů v tzv. hipokampu, tedy části mozku, ve které sídlí centrum učení a paměť a která ztrácí svůj objem s narůstajícím věkem, depresemi a Alzheimerovou chorobou. A samozřejmě, čím dříve s cvičením začnete, tím větší účinky bude mít. Výjimkou jsou však sporty jako ragby nebo box, které můžou naopak vést k poškození mozku a rozvoji demence.

Jídlo a koření

Mozek má velkou energetickou spotřebu – v porovnání se zbytkem našich orgánů má suverénně nejvyšší nároky na přísun glukózy. Řečeno v číslech, denně spotřebuje 20 procent našich tělesných energetických zásob. A děje se to zejména při činnostech, jako je přemýšlení nebo učení se. A ani samotný provoz našeho těla není zadarmo. Proto je potřeba energii, kterou náš mozek spotřebovává, doplňovat. Ale pozor na to jak!

Čtěte také: Recept na výkonnější mozek je překvapivě prostý: Posilujte tělo

Zcela zásadní je totiž to, jaké cukry a v jakém množství budete konzumovat. Ty zpracované vaše tělo téměř okamžitě vstřebá. Hladina cukru v krvi vám sice raketově vystřelí vzhůru, ale stejně rychle klesne a buďte si jistí, že váš mozek to registruje a nijak zvlášť mu to nepomáhá. Proto si raději naservírujte zdravé a neprefabrikované jídlo, které je stabilním zdrojem energie a zaručí jeho pomalé a postupné uvolňování.

Pozor byste si také měli dát na jednoduché cukry, zejména fruktózu. Ta může, zejména ve velkém množství, náš mozek negativně ovlivňovat. Studie z minulého roku například ukázala, že krysám, které měly poruchu mozku a kterým byla podávána voda s fruktózou, tahle terapie jedině přitížila.

„Naše nálezy ukazují, že fruktóza narušuje tvárnost, konkrétně tedy tvorbu nových spojení mezi mozkovými buňkami. Ta nastává právě tehdy, když se učíme nebo zažíváme něco nového,“ říká autor studie Fernando Gomez-Pinilla z University of California, jehož práce také ukázala, že cukr narušuje kognitivní funkci u zdravých zvířat.

Zdá se ale, že existuje, alespoň částečná záchrana, některá z těchto poškození by měly být schopny napravit omega-3 mastné kyseliny obsažené například v tučné rybě.

Čtěte také: Dělat víc věcí najednou ničí vaši produktivitu i váš mozek 

Co se týče antioxidantů rostlinného původu, tak v názorech na ně se vědci rozcházejí. Zatímco některé studie jejich účinky nepotvrdily, jiné naznačují, že sloučeniny v potravinách jako kokos nebo borůvky příznivé účinky mají. Pro své protizánětlivé a antioxidační vlastnosti je také vyzdvihována kurkuma, která může při pravidelném užívání omezit výskyt Alzheimerovy choroby.

Vitaminy a minerály

Pro funkci centrálního nervového systému je nezbytný vitamin B12, který najdete ve vejcích, mléku, sýrech a masu. Jeho nedostatek může způsobit třeba špatnou paměť. Za úpadkem kognitivních schopností stojí také nedostatek vitaminu D a železa. I když jsou doplňky stravy pro někoho nezbytné, tak se snažte tyto vitaminy čerpat hlavně z klasického jídla. To je totiž pořád tou nejúčinnější cestou, jak je do těla dostat a absorbovat.

Káva

Spousta milovníků kávy to instinktivně tuší – nejenže nás káva probudí a jsme po ní bystřejší, ale také snižuje riziko deprese, Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Káva má totiž složky, které se chovají jako antioxidanty, a zlepší tak náš cévní systém a upraví poškození buněčného systému.

Meditace

Už tisíce let se i přes nepodložené důkazy říká, že meditace člověku pomáhá jak po psychologické, tak neurologické stránce. Posledních deset let se už ale také objevují hmatatelné poznatky o vlivu meditace přímo na mozek.

Čtěte také: Jak úspěšní lidé zvládají své emoce a stres

Meditace ovlivňuje například růst v určitých oblastech kůry mozkové a naopak zmenšuje objem mozku v té oblasti, která kontroluje strach a úzkost. Meditace navíc redukuje aktivitu v neurální síti mozku (tzv. DMN), která pracuje, když se naše mysl zabývá negativními nebo zneklidňujícími myšlenkami. A samozřejmě, vedle všeho vede meditace ke zvýšené pozornosti a koncentraci.

Vzdělání/mentální aktivita

Mentální aktivita, která začíná tím, že chodíme do školy, je pro správné – a dlouhodobé fungování mozku – zcela zásadní. A mentálně aktivní bychom měli zůstat po celý život, stačí si alespoň čas od času vyluštit křížovku.

„Není to ale tak, že by mentální aktivita ovlivnila například produkci Beta-amyloidu, látky, která má vliv na rozvinutí „Alzheimera“. „Spíše je to tak, že díky vysoké mentální aktivitě má mozek lepší schopnost snášet účinky těchto mozkových onemocnění v porovnání s mozkem osoby, která celý život takový mentální rozvoj nepěstuje,“ říká David Knopman z americké Mayo Clinic o vlivu vzdělání a jiných mentálních činností na Alzheimerovu chorobu.

Spánek

Zatímco spíme, náš mozek neustále pracuje. Ukládá naše vzpomínky a třídí to, co v hlavě mít nepotřebujeme. Nedostatek spánku si pak vybírá na našem kognitivním zdraví, nejde nám se učit, soustředit ani kreativně myslet. A čím větší je náš spánkový deficit, tím déle jej doháníme. Cíl? Spát sedm hodin denně.

Sečteno a podtrženo, udělejte z těchto aktivit vaše zvyky. Hlavně se ale netrestejte, když je všechny nestihnete za jeden den. I v tomto případě totiž platí, že něco je lepší než nic a váš mozek to ocení víc, než si umíte představit.

Čtěte také