Aktuální vydání magazínu Forbes

Příběh prémiových kytar z Moravy, na nichž své hity brnká Suzanne Vega

Pošli to dál

Stalo se to před čtyřmi lety. Karel Holas, frontman skupiny Čechomor, mrkl na Gerryho Leonarda a řekl: „Pojď, něco ti ukážu.“

Kytarista a producent Leonard během své kariéry spolupracoval s Daviem Bowiem, taky se Suzanne Vega a tenkrát pomáhal Čechomorům produkovat jejich album Místečko. Byl zrovna v Brně, když ho Holas chytil za rukáv. „Ukážu ti světové kytary z Česka,“ slíbil mu a vedl ho do značkového dealerství společnosti Furch Guitars.

A protože irský muzikant v té době shodou okolností už delší čas hledal nějaký špičkový nástroj pro Suzanne Vega, zvuk akordů, které se linuly z kytar se značkou Made in Česko, ho omámil. „Z obchodu nám potom Karel volal, že Gerry našel perfektní nástroj,“ chlubí se Petr Furch, ředitel společnosti, která vyrábí kytary z exkluzivních dřevin v bývalém mlýně ve Velkých Němčicích.

Od této doby si známá americká zpěvačka pořídila hned několik kousků s logem F. Třeba speciální model Grand Nylon, který kombinuje ergonomické vlastnosti westernové kytary a zvuk klasické kytary. Taky model OM 25 ze smrku Sitka z Aljašky a indického palisandru, jejž zdobí perleťové lístky na hlavě a hmatníku nástroje. A na nich teď brnká hity jako Luka nebo Tom’s Diner.

Hudebníků, kteří na svých koncertech nechávají rozehrát dřevo z Moravy, je ale mnohem víc. Třeba David Knopfler z Dire Straits, taky David Koller, Glen Hansard nebo Věra Martinová.

uvod

Petr Furch (vpravo) převzal vedení firmy od svého otce Františka před šesti lety.

Historie moravských kytar sahá do roku 1981, kdy muzikant František Furch postavil svoji první kytaru v malé garážové „firmě“. Protože byl vyučeným zámečníkem, přes den chodil standardně do práce a po večerech vyráběl kytary. V té době sice komunistický režim zakazoval soukromé podnikání, ale nadšení z tvorby a zájem hudebníků Furcha přiměly podnikat v ilegalitě.

Čtěte také: Kytarové vychytávky nadaného Čecha oslnily Metalliku i Smashing Pumpkins

Po revoluci začal své sny realizovat naplno a už beze strachu. Pronajal si malou dílnu o velikosti 20 metrů čtverečních a zaměstnal taky svého prvního zaměstnance. A protože poptávka v Česku rostla, bylo třeba zvýšit výrobní kapacity dílny a nabrat další lidi. Do chodu firmy se následně přidala manželka a děti.

Bar 23-AG_51

Na začátku milénia František Furch představil dvě modelové řady, jež se prodávají dodnes. Moderní Série Milliennium a Série Vintage, která navazuje na tradiční design kytar. V následujících letech se výroba přestěhovala do zrekonstruovaných prostor historického mlýna ze 16. století ve Velkých Němčicích, kde funguje doteď. Už šestatřicet let.

Aktuálně Furchovi zaměstnávají okolo 60 lidí a své výrobky vyvážejí do celého světa. Jen 10 procent produkce zůstává v Česku, to ostatní jde na export, přičemž 50 procent kytar se prodá v Evropě. Díky CNC frézám (počítačem řízeným obráběcím strojům, které vyřezávají krky kytar) a efektní ruční práci zvládnou ve Velkých Němčicích vyrobit až 500 kousků měsíčně.

03 Furch Factory1

Mezi nimi jsou taky kytary na zakázku s intarziemi, vyrobené z luxusních dřevin, kam patří třeba exotické ziricote, palisandr nebo cocobolo. Cena takových skvostů se pohybuje kolem sta tisíc korun. „Není to ale tak, že čím dražší kytara, tím lepší zvuk. Všechny dřeviny jsou z pohledu herních schopností dobré. Někdy dokonce ty levnější, jako je třeba mahagon, jsou pro hudebníka z estetického hlediska lepší,“ vysvětluje v moravské továrně Jiří Macháček, manažer kvality, který u Furchů pracuje už 19 let a kterému pod rukama projde každičký kus.

A důkazem toho jsou i profíci, jako třeba právě Suzanne Vega, která si oblíbila starší verzi standardní řady, jež se cenově pohybuje kolem 50 tisíc korun. U Furch Guitars se dá ale pořídit hudební nástroj už od 15 tisíc korun.

„Od osmdesátých let se vzhled nijak nezměnil, ale z technického hlediska se kytary výrazně posunuly. Nejen díky vývoji strojů, ale taky materiálů. Třeba lak je tvrdší než dříve, a tudíž zvuk rezonuje lépe,“ popisuje Macháček v lakovně, kde odpočívají nástroje s vysokým leskem, saténově matné a ty s tenkou vrstvou laku s takzvaným „open pore“ zakončením, které zachovává strukturu dřeva.

08 Furch Factory1

U nás v Česku firma konkurenci nemá, ale v Americe bojuje se značkami Taylor Guitar a Martin Guitar, které jsou však o něco dražší než ty z Moravy. „Je to dané tím, že tady máme levnější pracovní sílu. Kvalitou jsou ale ty naše srovnatelné,“ říká dvaatřicetiletý Petr Furch, jehož společnost dosáhla v minulém roce obratu 75 milionů korun se ziskem kolem 7 milionů.

Oba dva – otec i syn – neustále experimentují s novým designem a konstrukčními prvky, které by posunuly akustické vlastnosti nástroje. Jejich snem je totiž být jedničkou na trhu a mají k tomu dobře našlápnuto. Vždyť i Suzanne Vega v tom má docela jasno.


Čtěte také