Aktuální vydání magazínu Forbes

Tišťáky, které rozbíjí atomy. Jak rodinná firma dodává pro CERN i Lamborghini

Pošli to dál

Nemovitost připomínající větší rodinnou vilu na kraji města působí nenápadným dojmem. Dříve sloužila přilehlému zahradnictví, dnes v ní ale žádná semena pro pěstování květin už nenajdete.

Když se jejími útrobami procházíte, připadáte si spíš jako v nějaké alchymistické dílně. V jedné z rozlehlých místností jsou totiž galvanické vany s různými chemickými roztoky, vedle pak zlaté laminátové desky a v další „prapodivné“ testovací stroje.

Čtěte také: Od street artu ke skladům. Vzdal se barev a teď zaplňuje brownfieldy

„Tohle stojí půl milionu a umožňuje to unikátní výrobu zlatých plošných spojů,“ říká prošedivělý muž držící v ruce malou lahvičku, která v sobě ale skrývá roztok s koncentrovaným zlatem. Tím mužem je Jaromír Šimka, jeden ze středočeských výrobců tištěných plošných spojů a zakladatel firmy Printed.

Jeho byznys v době všudypřítomných technologických novinek a startupů možná nezní příliš sexy, sexy ale rozhodně jsou klienti Printedu, ke kterým patří například italská automobilka Lamborghini nebo Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Jeho světoznámý hadronový urychlovač částic se tak může pyšnit „tišťáky“ z Česka.

Zakladatel rodinné firmy Printed Jaromír Šimka.

Dnes sedmašedesátiletý Jaromír Šimka přitom k oboru neměl původně žádný vztah a do plošných spojů se vrhl jako samouk. Původní profesí strojvedoucí ještě před revolucí, kdy mu hrozilo kvůli vyhřezlé plotýnce i ochrnutí dolních končetin, hledal činnost, kterou by eventuálně mohl dělat i v případě naplnění toho nejčernějšího scénáře.

V té době žil v České Lípě a v sousedním Novém Boru byla továrna právě na výrobu plošných spojů, kde pracoval jeho spolužák z devítiletky. „Požádal, jestli by mi nemohl poskytnout nějaké polotovary, že bych si zkusil sám osázet třeba regulátory teploty do akvárií,“ vzpomíná.

Spolužák mu poradil, ať se vzdá osazování plošných spojů a raději se věnuje přímo jejich výrobě. „Tak jsem šel do knihovny, půjčil jsem si knihu ‚Urob si sám‘, z té jsem se postupně naučil, jak se mají plošné spoje dělat,“ vzal si Jaromír Šimka jeho rady k srdci.

Na výrobu plošných spojů ale časem zapomněl. Jen do té doby, než na dveře jeho pracoviště v České Lípě zaťukal zástupce z tehdejší Tesly Kolín. Potřeboval „tišťáky“ a Jaromíru Šimkovi tak zajistil první velkou zakázku.

„Jel jsem do Bratislavy pro základní materiál a pak jsem zapřáhl svou rodinu, která ve svém volném čase nedělala nic jiného, než provrtávala destičky,“ vzpomíná na první podnikatelskou zkušenost. „Vše jsme dodali a z Kolína nám nazpět přišlo tolik peněz, kolik jsme pohromadě v životě neviděli.“

A od té doby se u Šimků rozjela mašinerie. Hlava rodiny z kůlny vybudovala amatérskou dílnu s vrtačkárnou, chemickým provozem i tiskem, kde první spoje firmy Printed začaly vznikat.

„Sbírali jsme inzeráty, a když někdo rušil výrobu plošných spojů, jeli jsme tam a nabídli jsme jim, že vše zlikvidujeme. Takže oni nám platili za likvidaci chemikálií a všech věcí, kterou my jsme využívali v naší výrobě a nemuseli ji tak kupovat,“ popisuje svou tehdejší strategii.

S profesionální výrobou se Šimka setkal až o dva roky později – v roce 1994. To když pražská INOVA hledala nájemce do svých výrobních prostor vybavených moderními stroji. Šimka to přijal, po pár letech ale INOVA razantně zvýšila cenu za pronájem, a tak se vydal hledat nové prostory pro svou výrobu, které našel ve středočeském Mělníku.

Původně šlo jen o třípatrovou nemovitost, kde je dnes pouze výroba, dříve tam rodina Šimkových ale i bydlela. Dnes už sedíme v altánku za dalším rodinným domem, který přikoupila a na který navíc navazují zahrada i vinice – další vášeň Jaromíra.

Dnes má Printed kolem 1000 zákazníků a ročně vyrobí s 20 zaměstnanci plošné spoje za téměř 30 milionů korun, přičemž třetina produkce míří do zahraničí, zejména do Německa. K rozmachu firmy kromě německých klientů, od kterých dříve proudily marky, dnes eura, pomohla i zmíněná spolupráce s CERN.

„Nejdřív volali do našeho konkurenta, dotyčný tam ale vůbec netušil, co to CERN je. Tak jej odbyl s tím, že nemá čas. A tak zavolali nám, a já když slyšel CERN, postavil jsem se doslova do pozoru,“ usmívá se sedmašedesátiletý podnikatel.

Čtěte také: Jak připravit sebe, firmu a blízké na předání rodinného podniku

Konkurenční výhodou Printed je jeho technologická vyspělost. „Když se projdete naší výrobou, najdete stroje, které nejsou sériově vyráběné, ale vyvinuté námi společně s našimi dodavateli. Používaná technologie je zcela unikátní, vyrábíme plošné spoje s galvanicky zlaceným povrchem. Náklady na výrobu jsou vyšší, ale výsledkem je nejkvalitnější plošný spoj,“ říká hrdě otec tří dcer, které už se se svými choti zapojily do chodu podniku a připravují se na jeho převzetí.

„Výroba plošných spojů co do plochy klesá. Pro porovnání si stačí vzpomenout na barevné, 70 kilogramů těžké TV přijímače s plochou desek jeden metr čtvereční. Dnes daleko dokonalejší TV váží pár gramů. Obsahuje však chytré součástky, ovšem i chytrá součástka musí být přidělána na ‚destičku‘ a to celé i s ovladači musí být zamontováno do přístroje,“ vysvětluje Jaromír Šimka.

„Kolikrát je dnes plocha plošného spoje menší než před lety, tak tolikrát je tišťák složitější. O to je složitější technologie potřebná k jeho výrobě, kterou musíte mít. Ale potřeba ‚prkénka‘, na které budou stále složitější součástky přidělány, ta potrvá,“ nebojí se o budoucnost rodinného byznysu.

Foto: Martin Šimral


 

Čtěte také