Nestává se každý den, že byste měli na krku zlatou olympijskou medaili. A ještě vzácnější je nahlédnout do hlavy toho, který ji v životě vybojoval. Olympijský vítěz v triatlonu Simon Whitfield to první dokázal (když triatlon v Sydney zažil premiéru pod pěti kruhy a Čech Jan Řehula tam bral bronz) a to druhé umožnil.
O své cestě za zlatou medailí dnes Kanaďan a čtyřnásobný účastník her mluví jako o kombinaci odhodlání, úspěchu, selhání, ale taky sebereflexe. Jeho slova rezonují tak, že přesahují i zdi olympijských stadionů.
Toto je ve třech krocích jeho návod na sportovní úspěch, který lze snadno replikovat i v byznysu:
Napište si svůj cíl
Sedm let před olympijským vítězstvím stál Whitfield před budovou Opery v Sydney a představoval si sám sebe jako olympijského vítěze. A v roce 2000 překročil cílovou čáru přesně na tom stejném místě jako první. Síla vizualizace změnila jeho sen v realitu. Možná ještě důležitější bylo, že si každý den do deníku napsal: Jsem olympijský vítěz. Z toho cíle udělal část své psychiky a to, že jako vítěz přemýšlel, mu nakonec pomohlo se jím i stát.
Já jsem v roce 1997 poprvé vytvořil dvoustránkový dokument, který popisoval, jak bude naše společnost 1—800-GOT-JUNK? vypadat a fungovat za dalších pět let. Napsal jsem si každý detail, což podpořilo můj závazek a odpovědnost, a nakonec jsme opravdu 90 procent vize proměnili v realitu.
V týmu není žádné Já
Po zlaté a stříbrné olympijské medaili přistupoval Whitfield ke své poslední olympiádě se stejným nastavením mysli jako k té první – stát se šampionem. Jenže někde na cestě do Londýna v roce 2012 Whitfield a jeho tým ztratili z dohledu společný cíl. Místo synergické práce se tým roztříštil, Whitfield nakonec v závodě v cyklistické části upadl a to ho vyautovalo ze hry.
Týmová práce je základem obchodu i sportu a já měl stejný problém v počátcích našeho podnikání. Uvědomil jsem si, že můj tým nesdílí stejnou vizi, jak by měla společnost vypadat, a musel jsem udělat rozhodnutí: buď vyhodit celý tým, nebo nechat celý byznys zkrachovat. Nakonec jsem nechal všechny jít a přebudoval jsem svůj tým za pomoci zapálených lidí, kteří měli stejné kolektivní cíle.
Věnujte se své duši
Jsme neustále rozpolceni do mnoha směrů, mezi práci, domov, rodinu, přátele. Je snadné ztratit cestu z očí, ale správně nastavená hlava vás dokáže podržet.
Když Whitfield skončil olympijskou kariéru, trpěl ztrátou identity a smyslu života. Nakonec si uvědomil, že to, co ho drželo zpátky, byly právě jeho negativní myšlenky. Whitfield říká, že k tomu, abyste se pozitivně naladili, se jako úplně první věc ráno musíte postarat o svůj emocionální stav. Pozitivně se naladit, cvičit nebo provést jakoukoliv aktivitu, která vám přinese dobrou náladu.
Můj pracovní den začíná v šest hodin meditací nebo během, čistím si tak hlavu od negativních bloků, které by mi mohly bránit v tom být pozitivním lídrem.
Cesta k olympijskému zlatu je mnohem víc než jen fyzický výkon. Je to také test psychické odolnosti, který zahrnuje soustředění, sebedůvěru a soutěživý postoj. Ti nejlepší sportovci vidí v selhání příležitost se učit, růst a vrátit se zpět silnější než kdy dřív. A úspěšní podnikatelé pracují na stejném principu.
Realizace našich snů začíná s vnitřní silou. Musíme si vizualizovat to, kam míříme. Udržet směr a hlavu vzhůru. A věřit ve vlastní sílu, která nás dovede až na cílovou čáru.
