Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
Rusko

Proč nakonec Rusko smí do Ria a proč bude „nejčistší“ výpravou her

Pošli to dál

Přípravy zahajovacího olympijského ceremoniálu v Riu jdou do finále. Nejstarší sportovní svátek za pár hodin vypukne a celý svět se ptá: „Nakolik jej tentokrát ovlivní dopingové podvody?“

Věčné téma je pochopitelně o to aktuálnější, že ruská sportovní federace před pár dny jen těsně unikla plošnému zákazu účasti všech svých sportovců na hrách kvůli obřímu dopingovému skandálu, který se ukázal být centrálně řízený samotnou Moskvou.

Rámcově se, bohužel pro sport, nejedná o nic tolik výjimečného. Jak připomíná server Bloomberg, který před olympiádou připravil podrobnou sumarizaci, většinu zemí občas nějaký významný exces tak či tak postihne. Za poslední dva roky to byly podle zdrojů Světové antidopingové organizace třeba Itálie, Indie nebo Turecko. Šokující je ovšem právě způsob organizace dopování ruských sportovců a jejich krytí ze strany moskevské antidopingové laboratoře.

Prvotní trest MOV vůči Rusku byl exemplárně přísný, počítal s úplným vyřazením ruské výpravy z olympijských her. Po tomto návrhu se ale zvedla ostrá vlna kritiky, a to nejen z Ruska. Některé osobnosti světového sportu prohlásily plošné vyškrtnutí všech ruských reprezentantů za nešťastné a přímluvný dopis o tom, že by neměla automaticky platit presumpce viny, zaslal Mezinárodnímu olympijskému výboru dokonce i Michail Gorbačov. Nejrozčilenější jsou ale pochopitelně sami sportovci.

Nejznámější je asi případ fenomenální tyčkařky Isinbajevové, která doposud nikdy nebyla v souvislosti s dopingem vyšetřována. Jako vždy měla být jednou z hlavních hvězd letních her, jenže ona a další její „čistí“ kolegové měli doplatit na méně poctivé sportovce.

Čtěte také: Čech, Jágr a ti další. Kdo jsou nejlépe placení čeští sportovci

Jenže všechno je nakonec trochu jinak. MOV se velkého kroku zalekl a finální rozhodnutí o tom, jestli bude moct Rusko v Riu de Janeiru startovat, přenechal Mezinárodní sportovní arbitráži CAS. Neochota MOV vzít si na triko zodpovědnost je pochopitelná hned ze dvou důvodů. Rusko je ve stávající geopolitické situaci velmi citlivé na jakékoliv zásahy vnějšího světa do vlastních řad. Mezinárodní olympijský výbor asi proto nechtěl přiživovat současné dusno.

Hlavní faktor je ale nejspíš ekonomický. Rusko je trh pro 140 milionů lidí, kteří hodlají sledovat své hrdiny v televizi. Kompletní vysílací práva na hry se pohybují kolem 20 milionů eur, nemluvě o dalším merchandisingu a product placementu ruských firem, o které by ovšem MOV přišel, kdyby ruskou účast zamítl. Tím se však dostal do svízelné situace, protože musí dát na jednu stranu jasně najevo, že v žádném případě nebude nad dopingem přivírat oči, ale že poctivým sportovcům nechce škodit. Proto jeho rozhodnutí nechat všechno na nezávislém soudu CAS nakonec vzali v podstatě všichni s povděkem a kvituje ho i Český olympijský výbor.

Samotný verdikt Mezinárodní sportovní arbitráže ale už tolik radosti nepřinesl. Komisaři se usnesli, že o tom, jestli daní reprezentanti budou moci v Riu bojovat, nebo ne, vydají rozhodnutí jejich příslušné mezinárodní federace a sportovci, kteří už byli v minulosti za doping trestáni, mají zákaz automatický. Například zmiňovaná Isinbajevová tak o hry stejně přijde, protože atletická federace ruské atlety na milost nevzala.

Podle Bloombergu to ale může ruskému sportu nakonec paradoxně spíš pomoct. Jakýkoliv jeho sportovec, který dosáhne na medaili, totiž bude pod takovým drobnohledem, že o legálnosti jeho úspěchu nebude možné pochybovat. To by mohlo přilákat zpátky zájem sponzorů a investorů a vyslat signál světu, že ruský sport se chce polepšit a že to do budoucna půjde i poctivě.

Čtěte také