Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
deprese vyhoreni

Proč nás ničí vyhoření a jak ho uhasit. Zkuste říkat ANO

Pošli to dál

Inspirace, vášeň a motivace jsou prchlivé veličiny a obvykle zmizí, když je potřebujeme nejvíc. Znáte to – k cíli zbývá už jen kousek, projektu schází poslední detaily, ale vám dojde energie, ztrácíte zájem, jste vyčerpaní a nevíte proč. Tak to vás postihl syndrom vyhoření. Problémy jsou najednou neřešitelné, všechno je černé a vy jen těžko hledáte sílu na to, aby vás všechno to špatné i jen vzrušovalo. Natož abyste s tím něco udělali.

Mezi faktory, které ovlivňují vaše nasazení, patří možnost dělat to, co umíte nejlépe, to že vás někdo v práci poslouchá a že vás podporuje v rozvoji. Bez těchto faktorů produktivita, potažmo výkonnost byznysu padá. Takový stav však není vinou jen a pouze špatných metod managementu, ale je dán také absencí pozitivních emocí spojených s prací. Vyhoření zaplane, když se z naší pracovní pohody vytratí čtyři klíčové komponenty:

  • Radost – pocit štěstí a potěšení.
  • Satisfakce – pocit, že děláte smysluplné věci.
  • Energie – pocit vzrušení a optimismu.
  • Vztahy – pocit blízkosti a podpory.

Proč tolika lidem tato pozitiva v práci unikají a dostávají se do stadia, že mají po většinu času pocit odcizení od své pracovní náplně? Shonda Rhimes je autorkou mnoha populárních televizních dramat a sama prožila jedno osobní – dostala se do období, kdy si svou práci znechutila a musela pak hledat cestu zpět ke kreativitě. „Najednou byly všechny barvy úplně stejné a už mě nic netěšilo ani nebavilo,“ říká.

Čtěte také: Jak se vyhnout syndromu vyhoření: 13 příznaků, že balancujete na hraně

Její zkušenost je cenná v tom, že ukazuje, jak můžeme vyhořet i z jiných příčin, než jsou neefektivní metody vedení nebo dennodenní pracovní rutina. Důvodem může být i náš neefektivní osobní management, když nezvládneme řídit svůj život. Rhimes se její zapálení vrátilo díky závazku, že bude říkat ano mnoha činnostem, které dosud významně opomíjela, a to přitom nemusely být nijak náročné. Šlo třeba o hraní si s dětmi.

Každému z nich se nově rozhodla věnovat nepřerušených 15 minut a její souhlas s hraním si bylo potvrzením hodnoty této činnosti v záplavě těch pracovních. „Čím víc si hraju,“ všimla si, „tím lépe pracuju.“ Hra je naším palivem, tankuje do nás dávky radosti, uspokojení, energie a lásky, bez emocionálního benzínu totiž vyhoříme. Nejvíce angažovaní jsme, pokud je naše nádrž plná, proto musíme říkat své ano aktivitám, které nás naplňují pocitem pohody.

Právě naše mimopracovní nasazení napájí a inspiruje kvalitu naší práce. Z tohoto pohledu největší chybou, kterou v našem osobním managementu děláme, je odmítání. Zvažte komu a čemu říkáte ne, od her s dětmi, přes relaxaci, meditaci, rekreování se nebo socializaci. Slovo NE je nepřítel a zdroj vyhoření, takže v rámci prevence – míchejte životní barvy a pocity. A hrajte si.

Čtěte také