Aktuální vydání magazínu Forbes

Proč pocit nezaslouženého úspěchu trápí hlavně ženy a co s tím dělat

Pošli to dál

Sandra je úspěšná profesionálka s výjimečnými vůdčími schopnostmi. Připravovala se na povýšení do důležité výkonné pozice a vypadala jako vhodný kandidát pro můj oblíbený druh koučování – udělat lidi ještě výkonnějšími, než už jsou.

Čtěte také: Proč mají chytré společnosti ve vedení ženu 

Myslela si, že mě šokuje, když se mi na konci našeho prvního setkání tato úspěšná a talentovaná žena přiznala, jak nervózní z našeho sezení byla. Obávala se, že si budu myslet, že není dost dobrá na to, abych s ní pracovala.

Nešokovalo mě to, protože jsem to už slyšela i dřív. Zajímavé je, že ale pouze z úst mých klientek, nikoli klientů.

Strachu, že budeme odhaleni jako podvodníci, pocitu, že si svůj úspěch nezasloužíme a že nejsme tak schopní jako ostatní, se říká impostor syndrom. Zažívají ho obě pohlaví, ale náchylnější k němu bývají ženy.

Ženské sebepochyby dokážou negativně ovlivnit kariéry těch, které jimi trpí. Jak ukazují studie, ženy usilují o povýšení nebo zvýšení platu méně než muži. Interní výzkum Hewlett-Packardu zjistil, že ženy se hlásí pouze na pozice, o kterých si myslí, že na ně 100procentně mají. Muži se na pozici hlásí, i když nesplňují víc než 60 procent požadavků.

Výzkumy z oblasti kognitivní psychologie ukazují, že muži a ženy odlišně reagují na své úspěchy a neúspěchy. Muži své úspěchy připisují spíše osobním faktorům (svým schopnostem, talentu, úsilí) a neúspěch vnějším vlivům. Ženy mají tendenci vnímat to opačně: svůj úspěch vidí v načasování nebo štěstí, neúspěch v osobních nedostatcích.

Dobrou zprávou je, že pokud jste se dostaly do pasti impostor syndromu, můžete se z ní dostat. Toto jsou tři způsoby, jak na to:

1. Přivlastněte si svůj úspěch

Před několika lety jsem koučovala ženu, která se připravovala na pracovní pohovor. Požádala jsem ji, aby mi řekla o věcech, které dělala výjimečně dobře a o kterých by měl její budoucí zaměstnavatel vědět. Chvíli byla zticha, nakonec si povzdechla a řekla: „Opravdu nevím. Dělám dobře spoustu věcí, ale když je dělám, nevnímám to.“

Kompetence jde ruku v ruce se sebevědomím. A to přichází jen tehdy, jste-li si vědomy toho, jak dobré jste.

Můj oblíbený návod na zvýšení tohoto povědomí je sepsat si na konci každého dne dosažené úspěchy – věci, na které jste hrdé, nebo situace, které jste dobře zvládly. Uvidíte, jak i sebemenší sepsaný úspěch dokáže pozitivně měnit způsob, jakým se hodnotíte.

Přestaňte své úspěchy bagatelizovat. Nikdo se na vaši úroveň nedostane bez talentu a těžké dřiny. I když ve vaší kariéře hrálo roli štěstí (stejně jako nesčetněkrát v té mé), nebyla to náhoda, která vás na využití naskytnutých příležitostí připravila.

A nakonec, neminimalizujte nebo neodbývejte komplimenty tím, že svůj úspěch připisujete ostatním lidem nebo vnějším vlivům. Až vás příště bude někdo chválit, prostě mu poděkujte.

2. Najděte si své místo u stolu

Příliš mnoho žen přítomných na jednáních sedí v rohu místnosti, jako by čekaly na pozvání ke stolu. Pokud je to i váš případ, už nečekejte – pozvěte se samy.

Ženy mají rovněž ve zvyku čekat, až přijdou na řadu, a drží se tak zbytečně zpátky. Pokud se nezapojíte jako aktivní účastnice diskuse, nepůsobíte slušně ani stydlivě, ale neinformovaně nebo bez zájmu.

Toto chování natolik převládá, že bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albright radí mladým ženám naučit se skákat do řeči. Minimálně začnete s drobnými komentáři nebo položte otázku na začátku setkání, abyste si zvykly mluvit a aby si ostatní zvykli slyšet váš hlas.

Nejenže byste měly mluvit dostatečně hlasitě, abyste byly zřetelně slyšet, ale také bystě měly být přímé a stručné.

Pokud strukturujete své komentáře jako novinový článek (nejdříve titulek a následně body), bude mít váš vstup větší dopad. Neříkejte věty typu „Nejsem si jistá, jestli budete souhlasit“, „Nejsem expert, ale…“ nebo „Může to být hloupá otázka…“. Vypadaly byste kvůli nim nejistě a bezbranně.

3. Zesilte řeč svého těla

Nonverbální komunikační dovednosti jsou nejenom zajímavou, ale také stěžejní součástí prolomení pasti impostor syndromu.

Ženy jsou všeobecně lepší ve čtení nonverbálních signálů než muži. Jsou si ovšem také méně vědomy toho, jak se prezentovat tak, aby zvýšily svou důvěryhodnost, sebevědomí a sílu.

Řeč těla dokáže sabotovat vaše autentické já tím, že vypadáte nejistě. Buďte si vědomy toho, že se fyzicky srážíte hrbením ramen nebo držením loktů těsně u pasu, a minimalizujete tak svoji důvěryhodnost.

Naopak postavení a autorita jsou nonverbálně demonstrovány přes rozměry výšky a prostoru. Jen tím, že udržíte vzpřímený postoj, ramena vzadu a hlavu nahoře, budete vypadat (a cítit se) jistější sama sebou. Pokud si stoupnete, okamžitě získáte výhodnější postavení nad těmi, kdo sedí. Pokud se k tomu pohybujete, tento dojem se jenom zvýší.

Pokud budete sedět, můžete se cítit jistěji, když nepřekřížíte nohy a budete mít obě chodidla na zemi. Když sedíte, snažte se obsáhnout více prostoru rozpětím svých paží a položením rukou na konferenční stůl nebo opřením jednoho ramene o opěrku židle.

K tomu, abyste unikly z pasti impostor syndromu, nemusíte být kouzelnice. Začněte tím, že si tak jako Sandra uvědomíte, že stojí za to s vámi pracovat.

Čtěte také