Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
zuckerberg

Když se Asie učí od Afriky. Černý kontinent láká Zuckerberga i Gatese

Pošli to dál

„Budoucnost začne vznikat v Africe,“ prohlásil nedávno Mark Zuckerberg, než překvapivě navštívil její rovníkové státy – Keňu a Nigérii. A hned po jeho návštěvě, počátkem září, se objevily zatím nepotvrzené informace, podle nichž chce Facebook koupit keňskou společnost M-Pesa, giganta pro mobilní platební operace.

To by mohlo Facebook etablovat ve sféře mobilních on-line plateb (což je služba, kterou se právě Facebook se svým Messengerem a dalšími snaží vyvinout) a taky v oblasti projektů jako internet.org, které Zuckerberg vehementně prosazuje a které se snaží zprostředkovat přístup ke službám on-line obyvatelům rozvojových zemí bez bankovního sektoru.

Čtěte také: Miliardy pro lepší budoucnost. Zuckerberg plánuje vymýtit nemoci

Keňa je totiž světovým lídrem, pokud jde o mobilní převody peněz. Systém mobilních plateb se stal součástí kultury regionu. Příčina je prostá – chudí lidé nemívají bankovní účet. Keňa má taky 5,3 milionu uživatelů Facebooku a mnozí vstupují na sociální síť přes mobil.

Fronta miliardářů

Zuckerbergova slova se podobají komplimentům amerického prezidenta Baracka Obamy, který v červenci chválil keňské podnikatele v technologiích: „Tento kontinent musí být budoucím hubem globálního, nikoliv jen afrického růstu,“ řekl tehdy dosluhující americký prezident.

Optimismus ohledně budoucnosti trhů třetího světa není omezen jen na Afriku. V Bangladéši existuje podobná společnost BKash založená v roce 2011 jako pobočka banky BRAC, která má asi 18 milionů účtů, a po M-Pese je co do velikosti druhá na světě. Nicméně hodnota mobilních transakcí v Bangladéši dosáhla 5,6 procenta HDP, mnohem míň než keňských 55 procent.

Mark Zuckerberg není jediný, koho inspiroval úspěch společností jako M-Pesa a BKash. Světová banka, Mezinárodní finanční korporace (IFC), Nadace Billa a Melindy Gatesových a Omidyar Network, ti všichni se snaží využít zkušenosti na tomto poli a zopakovat je v jiných zemích, hlavně v Asii.

Indie, Indonésie, Vietnam, Myanmar, Kambodža, Laos a mnohé další země regionu přeskočily z hotovostní minulosti do finančně technologické budoucnosti a úplně vynechaly hospodářskou soutěž současnosti, kterou tvoří tradiční banky a jejich pobočky, bankomaty a bankovní karty.

Omidyar Network sama sebe nazývá filantropickou investiční firmou, vytvořil ji v roce 2004 zakladatel eBaye Pierre Omidyar s manželkou Pam. Omidyar Network uvádí, že vyčlenila několik miliard dolarů pro neziskové organizace a komerční firmy v mnoha investičních oblastech včetně finančnictví. Kromě toho tvrdí, že když lidé převezmou iniciativu a usilují o zlepšení své situace, mohou sdílet benefity s rodinami, jsou aktivnější v komunitě a jsou pozitivnější silou pro společnosti.

Brookingsův institut, jeden z nejstarších amerických think tanků, který provádí nezávislý výzkum sociálních věd, především ekonomické governance a zahraniční politiky pro americkou vládu a má propracovanou oblast výzkumu finanční inkluze (tedy dostupnost finančních služeb na daném místě/státě), nedávno vydal zprávu pro rok 2016.

Na jeho mapě zjistíte, že asijské země nejsou pořád tak úspěšné, jak o tom mluvil Bill Gates, který prohlásil, že „za 15 let poskytne digitální bankovnictví chudým lidem více kontroly nad jejich příjmy a pomůže jim změnit svůj život.“

V roce 2030 budou dvě miliardy lidí, které nyní nemají bankovní účet, platit a spořit mobilem. A v té době budou poskytovatelé mobilních plateb nabízet ucelenou škálu finančních služeb od úročených spořících kont až po úvěry a pojištění. Tradiční banky si nemohou dovolit chudé klienty, na to mají příliš vysoké náklady. Proto nemá v současnosti dvě a půl miliardy dospělých lidí bankovní účet.

Čtěte také: Inspiroval se Baťou a jeho dřevo s křídly teď létá z Beskyd do světa

Když se Asie učí

Proč tedy Asie v této oblasti zaostává? Zaprvé nemá kapitál ani investory, kteří chtějí zaplatit finančně technologické služby pro chudé. Zadruhé jí chybí talenty a tato otázka je velmi úzce spojena se třetím problémem – nedostatkem infrastruktury. Dostupnost platforem a otevřených API na trhu je jednou z největších překážek, která brání zemím bez bankovního sektoru, aby vstoupily do finančně technologického světa.

A kromě toho je tu postoj regulátorů. Zhruba před rokem indický telekomunikační regulátor zablokoval servis společnosti Free Basics kvůli pravidlu neutrality internetu. Rozhodnutí je vyústěním skoro ročního konfliktu mezi Facebookem a aktivisty, kteří kritizují Free Basics za to, že porušuje neutralitu internetu, protože upřednostňuje některé webové služby.

To taky narušuje projekt Internet.org Marka Zuckerberga, který chce všem lidem na celém světě umožnit být on-line. To jsou čtyři lekce, které se Asie může učit od Afriky, aby uspěla ve finančně technologických službách v části světa bez bankovního sektoru.

Čtěte také