Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
Foto 2

Propadl jsem vášni, kterou teď žije půlka českého byznysu. Surfování

Pošli to dál

Pavel Doležal je investor, zakladatel firmy Ataxo. V současnosti se věnuje projektu Keboola.com, který pomáhá firmám vyznat se v datech. A teď u toho propadl nové vášni… surfuje. Níže najdete jeho tipy, jak se surfováním začít.


Začalo to zvláštně. Má instruktorka létání začala na svůj FB postovat surfačské fotky. Všichni jsme si říkali: “Je fakt divná, ona už fakt neví coby. Létání letadlem OK, létání balonem, OK, ale surfování ? Ví ta holka, že žije ve státě, který už x set let nemá moře?”  A tam jsem to zaparkoval:  Je divná!

Ale divná byla i Dana Bérová, ta také od jisté doby mluvila pořád jen o tom, jak jezdí surfovat do Portugalska. To jsem prostě nechápal. OK, nějakej novej uber cool trend jako golf. Na to peču. To je drahé a snobské a určitě tam jsou prostě divní lidi, který vúbec nepařej a pořád se bavěj jen o byznysu. Jdu se hrabat v zahrádce.

Uplynulo pár měsíců až zavolala Anežka (ta instruktorka létání). A moje žena chtěla jet taky za sluníčkem. Čtyři týdny nato sedíme v letedle z Berlína do Maroka. Co to sakra dělám ? V téměř 40 letech se začít učit surfovat? To přece nepůjde, to dělají buď mladí kluci a holky kolem 18, nebo Mitch Buchannon. Ale tak si tam aspoň dám mátový čaj a pojedu se podívat do Atlasu.

Neuběhly ani 3 dny a už jsem stál na surfu a měl debilní výraz, jak jsem se “řítil” po vlně. Ten pocit byl k nezaplacení. Pak jsem to zkonfrontoval s realitou, kterou naši instruktoři natočili na kameru. Pokusil jsem se vylézt na prkno, chvilku jsem jel v pěně, asi deset metrů od břehu, a pak jsem sebou plácl do kamenů na pláži. Ale pocit, pocit to byl báječný.

original surf morocco 046

Už jsem se těšil, jaké to bude, až doopravdy sjedu svou první vlnu z lineupu (to je tam, jak vždycky všichni sedí a čekají na vlny), jako velký kluk. Trvalo to ještě pár dalších dni. Břicho jsem si i pod neoprenem totálně sedřel do krve, ale než jsme odjeli, tak jsem si “dal tu první vlnu” a věděl jsem, že se zrodila nová vášeň.

Fotka 7

Za poslední rok a půl jsme byli na stejném místě už 3x a pokaždé je to lepší a lepší. Co mě překvapilo, bylo to, že se stále víc lidí ptá, jaké to tam vlastně je.

Takže. Pokud vyrážíte z Prahy:

– březen či říjen-listopad se nám jeví jako ideální doba na návštěvu. Jednak to není hlavní sezóna, ale vlny pro začátečníky jsou pořád skvělé, jednak jsou to přesně ty měsíce, kdy chcete zmizet z ČR aspoň na chvilku do tepla
– let Berlin-Agadir cca. 100-120 EUR/osobu, když to vychytáte měsíc a něco předem. Doporučuji si moc nesedat do řady s kamarády a nekupovat alkohol na palubě. Občas se totiž stane, že cena kterou zaplatíte za alkohol po cestě výrazně převyšuje náklady na celý zbytek pobytu : )
– většina surfování se odehrává na asi 60 km pobřeží mezi Agadirem a městem Essaouira. S tím, že nejvíce škol, a nejvhodnější terén na učení je na asi 6 kilometrů dlouhé pláži mezi Tamraght a Taghazout. Tady najdete kolem 30 surf škol. Vzhledem k tomu, že většina jich průběžně vzniká a zaniká, doporučuji projet TripAdvisor.

My jsme se usadili ve škole Original Surf MoroccoMajitel školy, původem chemik, ve svém volném čase postavil s kamarády surf školu pro místní děti. Postupně začali ve svém volném čase učit děti a dneska mají dva dorostence v top 5 v Evropě a učili surfovat i marockého krále.

Za týden pobytu, instruktory, půjčení prkna, obleku, snídaně, obědy na pláži a naprosto opulentní večeře, transit z letiště a zpět dáte 490-550 EUR na osobu, což mi přijde jako fakt super deal!

My jsme oddelegovali celou přípravu, domluvu s Original Surf, zajištění dopravy do Berlína a zpět na Martina Vengláře a jsme spokojeni. Vždy všechno zorganizuje a my pak už jen jedem : )


A na závěr ještě tipy od mých kolegů surfařů, kde jsou další dobrá místa na surfování, že to je dostupné i pro nás, Čechy:

– Hodně Čechů totiž jezdí surfovat také sem, na Bali
– Další mají rádi Portugalsko. A pokud byste měli někdy cestu do Vancouveru, můžete zkusit kanadský Tofino.
Autorka fotografií: Petra Hubačová
Čtěte také