Open space je špatný, nenabízí prostor pro soustředěnou práci a způsobuje asociálnost, tvrdí některé z posledních studií a já si při každém takovém průzkumu pokládám několik otázek: Když je open space natolik špatný, proč jej staví tolik firem? A vědí vlastně vůbec Češi, co to open space je a jak moderní kancelář s otevřeným plánem vypadá?

Odpovědí na první otázku je především cena a úspora místa při stavbě. Ví ovšem laická veřejnost, že open space prošel zásadním vývojem?

Od roku 1900, kdy jako jeden z prvních začal open space prosazovat průmyslník Henry Ford, dospěli designéři už ke čtvrté generaci. Ve světě se nyní staví kanceláře čtvrté generace bez dělicích příček, které jsou stavěny s důrazem na podporu kreativity, kvalitu prostředí, světelných a zvukových podmínek.

Čtěte také: 9 tipů pro kancelář, do které se budete rádi vracet

Jednoduše jsou na prvním místě zaměstnanci, a proto se nestaví pouze kanceláře plné pracovních stolů, ale běžnou součástí jsou také bary, posilovny nebo kavárenské koutky.

Kde je tedy zakopaný pes všeobecné neoblíbenosti open spacu? Zkrátka v tom, že v České republice byla spousta kanceláří postavena v 80. letech, ve stylu druhé generace open space, který dnešnímu typu práce tím pádem už nevyhovuje. V jaké kanceláři pracujete tedy vy?

U nás Baťa, ve světě Ford – odraz industriální revoluce

Baťův zlínský mrakodrap, to nebyl jenom unikátní výtah, který měl Tomáš Baťa vybavený jako pojízdnou pracovnu. Baťa v budově vybudoval pravděpodobně vůbec první open space v České republice.

Inspiroval se u Henryho Forda, jehož účtárna byla údajně prvním open spacem. Paradoxně dnes už architekti a interiéroví designéři vědí, že pro některé profese není open space zrovna optimální volbou. Zrovna do této kategorie patří především účetní.

1.generace

Kanceláře první generace z 20. let 20. století. Baltimore, ženy děrují karty sociálního zabezpečení. Zdroj: womenandtechnologyproject.com

1930 a na prvním místě efektivita

Druhá generace kanceláří s otevřeným plánem přišla do Ameriky ve 30. letech a byla postavena s důrazem na jednu jedinou věc – efektivitu. Na člověka se zapomínalo – neřešila se akustika nebo kvalita osvětlení pracovního místa. Kancelářské prostory vypadaly takřka stejně jako školní třídy.

Změny začaly přicházet až v šedesátých letech, kdy se architekti a designéři začali zajímat o potřeby zaměstnanců, inspirováni také Maslowovou hierarchií potřeb, podle kterých kanceláře začali navrhovat.

2.generace

Kanceláře druhé generace, v tomto případě společnosti The Johnson Wax Company z roku 1939. Zdroj: wow-webmagazine.com

Kanceláře s lidskou tváří

Důraz na mezilidské vztahy, kooperaci a spokojenost lidí – těmito zásadami se řídí pravidla třetí generace open space. Začala vznikat v sedmdesátých letech, kdy se designéři začali naplno fenoménu kanceláří věnovat.

Za průkopníka lze považovat například švýcarskou společnost Vitra, která hledala nové cesty pro budoucnost. Výsledkem byly první experimenty s kancelářemi, jejichž podobu ovlivňovali zaměstnanci a fungovaly jako centrum mezilidských vztahů a výměny zkušeností. V tomto období přišly první stolní počítače, které se staly středobodem lidské práce v dalších letech.

U nás tento trend přišel až po revoluci a dodnes je většina českých kanceláří s otevřeným plánem ovlivněna tímto obdobím.

3.generace

Kanceláře (tzv. Großraumbüro) třetí generace ze 60. let dvacátého století. Zdroj: www.boeckler.de

Současná generace přišla s wi-fi

Rozmach mobilních technologií, wi-fi sítí a boom mladých internetových firem v Silicon Valley přinesl kolem roku 2000 současné pojetí open space kanceláří. Nejčastěji je s moderním open spacem spojován Google. Čtvrtá generace s sebou přináší rozšíření hesla „kanceláře s lidskou tváří“.

Čtěte také: Jako v Silicon Valley. Podívejte se do nového sídla Avastu na Pankráci

Kromě posiloven, místností na jógu, zasedací místnosti určené pro hraní konzolových her a dalších vymožeností se řeší především vybavení, prostředí, materiály a osvětlení s cílem zpříjemnit život v práci.

4.generace

Kanceláře agentury TBWA/Chiat/Day z 90. let 20. století. Zdroj: clivewilkinson.com