Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
jancura-done-gif

Radim Jančura: 5 kroků, jak jsem vydělal svůj první milion

Pošli to dál

Na Forbes.cz se ptáme úspěšných Čechů, co bylo rozhodující v začátcích jejich podnikání, tedy v době, než vydělali svůj první milion. Co přesně je k úspěchu dovedlo a jaké rady by dali ostatním. Dnes svou cestu k úspěchu popisuje Radim Jančura, zakladatel společnosti Student Agency, která zaštiťuje cestovní agenturu, žluté autobusy, vlaky RegioJet a nově i taxislužbu Tick Tack.

Jančurův příběh je až skoro čítankově americký. Na začátku bylo pět tisíc korun, které coby student vysoké školy investoval do své začínající au-pair agentury. Na konci je byznys s obratem 7 miliard korun. Tohle je pět kroků, které byznysmena dovedly k úspěchu.


První krok: Musíte chtít

Na začátku musíte mít vždycky nějakou motivaci. Já měl hned dvě – chtěl jsem se osamostatnit od rodičů a přál jsem si, aby mě obdivovaly hezké holky. Proto jsem začal podnikat.

Každý, kdo chce něčeho dosáhnout, musí mít motor, který ho pohání dopředu. Paradoxně jím někdy může být i jistá forma handicapu. Když se někdo narodí jako krásný, chytrý a dokonalý, tak už to má vyřešené. Ale pokud je tomu naopak, má tendenci se prosadit jiným způsobem.

Druhý krok: Dobrý nápad nestačí

Vždycky jsem se řídil strategií, že vámi nabízené zboží či služby musí být co nejkvalitnější a zároveň cenově dostupné. Jedním slovem bezkonkurenční. V době, kdy jsem začal nabízet zprostředkování au-pair služeb, se cena za tento servis pohybovala kolem 3500 korun a já ji snížil na 1500. K tomu jsem přidal doplňkové služby jako například nonstop help linku a stevardku do autobusu, která naše klientky po cestě obsluhovala a předala je do cílových rodin. Tím jsem získal proti ostatním firmám výhodu. Moje rada tak zní – vymyslete něco, čím se odlišíte od konkurence, a bude vám patřit trh.

Třetí krok: Miřte vysoko

Motivací k podnikání nemůže být jen vidina peněz. Má to svou logiku – pokud si na začátku stanovíte, že v budoucnu vyděláte třeba sto tisíc korun, v momentě, když téhle částky dosáhnete, nejspíš zlenivíte a nebude vás to posouvat dál. Totéž platí i pro zaměstnance, když jim hned na začátku dáte vysoký plat. Já sám se ve své firmě nechal zaměstnat. Měsíčně beru 160 tisíc korun hrubého a další peníze už z firem netahám. Nemůžu si tak říct – mám všechno, co jsem chtěl, a teď už si budu jen užívat. Tenhle systém funguje velmi dobře na psychiku a na to, aby člověk mířil výš.

Čtvrtý krok: Střet s blbcem

Překážky jsou potřeba, jen tak totiž vznikne motivace „jít, žít a vyhrát“. Sám jsem to na sobě zažil před 11 lety, kdy jsme rozjížděli provoz žlutých autobusů na trase Praha–Liberec. Úřady nám to nechtěly povolit, nakonec jsme ale vyhráli. Jenže pak nás konkurence nepustila na nádraží. Pamatuju si, že jsem tam v zimě stál a dohadoval se s nimi. Všimla si toho média, pro která jsme do té doby nebyli zajímaví, ačkoli jsme nabízeli něco, co ostatní neměli. Poprvé jsem se díky tomu dostal do televize a to znamenalo reklamu.

Moje rada tak zní – místo, abyste se hroutili kvůli nějakému blbcovi, bojujte. Nenávist je hodně silná a potřebná emoce. Já měl to štěstí, že jsem potkal blbců hned několik. Jen díky nim jsem se dostal tak vysoko.

Pátý krok: Mluvte se zákazníkem

Zpětná vazba od zákazníka je pro byznys nesmírně důležitá, protože vás nutí dělat věci lépe. Proto jsem své telefonní číslo zveřejnil na našich webových stránkách, aby mi mohl kdokoli a kdykoli zavolat v případě, že by měl problém s naší službou. Což pak řeším osobně. Všichni naši zaměstnanci to vědí a dávají si pozor, aby vše dělali správně. Je to dobrá prevence, jak předejít problémům. Naštěstí těch telefonátů vyřizuji týdně pouze několik.

… a chyba, kterou bych dnes neudělal

Když jsme v Praze rozjížděli novou taxislužbu, tak jsme naše řidiče zaměstnali, což se ukázalo jako velká chyba. Nijak je to nemotivovalo a práci si jednoduše odseděli. Proto jsme místo socialismu zavedli kapitalismus. Udělali jsme z nich živnostníky a hned jsme na tom byli skoro třikrát lépe než předtím.

 Autorka: Dominika Bártová

 

Čtěte také