Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
_mtf2866_11

Šéf českého rapu. Vydělává miliony, i když za hudbu nikdo platit nechce

Pošli to dál

„Když musím, neudělám nic. Když nemusím, zvládnu všechno, co si zamanu.“ Vladimír Brož aka Vladimir 518 se pro věc, která ho baví, klidně upracuje k smrti. Důkazem je jeho hudební a knižní vydavatelství BiggBoss, které před deseti lety založil a které ročně utrží kolem 12 milionů korun. A to i přesto, že spousta lidí nechce za hudbu platit.

„Radši jsem žil ve svých dvaceti ze tří tisíc korun měsíčně, než abych pracoval pod někým,“ vzpomíná jeden z nejdéle působících raperů na české scéně a člen skupiny PSH, jenž hiphopové impérium ovládá aktuálně ze 40 procent.

_mtf2850

Nejvíce prostředků „velkému šéfovi“ generují koncerty, kterých v minulém roce odehrál 180. Právě díky nim se může skupina PSH a vedení labelu BiggBoss věnovat nevýdělečným projektům, mezi které patří paradoxně i produkce některých desek, které jsou komerčně méně ambiciózní. Label totiž zastupuje mnoho různorodých interpretů, třeba WWW, Maniak, James Cole, LA4, Lazer Viking, Karaoke Tundra a další.

„Alba PSH a má sólová se prodávají celkem dobře. Třeba Gorila vs. Architekt nebo Idiot se prodalo od každého čtyři tisíce kusů a to je v dnešní době úspěch,“ myslí si Brož, který je známý taky jako ilustrátor, komiksový výtvarník, autor scénografií a sprejer.

_mtf28581

Debutové album Repertoár vydali Peneři Strýčka Homeboye v roce 2001, tenkrát ještě ve složení Orion, Vladimir 518 a DJ Richard, kterého v roce 2003 vystřídal DJ Mike Trafik. Alba se prodalo dvanáct tisíc kusů. „Rozhodli jsme se, že budeme věci dělat po svém, nezávisle, že nám nikdo nebude diktovat podmínky. Všichni kolem nás se snažili dostat do major labelů a to jsme nechtěli, i když jsme dostali spoustu finančně zajímavých nabídek,“ vzpomíná na začátky hudební tvorby Vladimír Brož, kterému se společně s týmem podařilo udržet nezávislé vydavatelství v chodu 20 let.

Deset let pod názvem Terrorist Label, což, jak sám popisuje, byla spíš taková punková platforma, protože se všechno dělalo načerno. Sklad měli ve sklepě a papíry rozházené po několika bytech. Právě proto si v roce 2006 řekl, že pokračovat v takovémto chodu už nemá smysl, a založil BiggBoss, volné sdružení kreativních osobností, jehož právní platforma je akciová společnost a momentálně zastřešuje projekty až 50 lidí. Přičemž každá oblast – oblečení (merchandise), hudba, knihy a webové stránky – má svůj tým.

„Spousta labelů kolem skomírá, až jim nakonec dojde dech úplně. My jsme tu pořád a to považuji za svůj největší úspěch,“ říká Brož, jehož vydavatelství je schopné zprodukovat turné všech labelových interpretů, včetně produkce, techniky, stavby, barů i samotné propagace. A to v Česku v rámci rapu podle něj není téměř nikdo schopný pokořit. 

_mtf28821

I přesto, že je vydavatelství nezávislé a bez cenzury, se pro některé větší projekty spojuje s velkými značkami, jako jsou Red Bull, Jägermeister nebo Budvar. „Na tak malém trhu, jakým je Česko, za sebou v některých případech potřebuješ mít nějakého partnera, jinak se neuplatníš. Nejsme kluci, kteří mají hudbu jen jako víkendovou zábavu,“ vysvětluje Vladimir 518, který si prý do tvorby nenechá nijak zasahovat. „Rapuju o tom, co prožívám, o světě kolem a nenechám se ničím a nikým svazovat. Představa, že bych obsah BiggBoss projektů s někým konzultoval, je absurdní. Obsah naší tvorby je nedotknutelný a podléhá pouze a jenom našemu svědomí,“ dodá ve své kanceláři v pražské Meet Factory, která je zaplněná knihami. A to se u raperů moc nevidí. 

Jeho publikace jsou úspěšné. Hlavně knihy o městských subkulturách Kmeny a Kmeny 0, které se vyprodaly. Minulý měsíc představil Vladimir 518 třetí, poslední díl s názvem Kmeny 90, odkazující na dekádu velkých změn od roku 1989 do roku 2000. Od každého se vytisklo v souhrnu deset tisíc kusů.

„Záměrně pouštíme knihy na trh postupně, nechceme ho zahltit. Neradi bychom, aby se naše publikace jednoho dne povalovaly ve výprodejových regálech,“ hodnotí Brož, který se pomalu, ale jistě chystá na rapový odpočinek, proto rozvíjí projekty, kterým se bude moct věnovat i v padesáti, a psaní knih je jedna z těch věcí, ve kterých vidí svou budoucnost. 

_mtf28441

„Objíždět kluby nejde donekonečna. Už mi není osmnáct, ale osmatřicet a musím o věcech přemýšlet jinak než v pubertě,“ říká hudebník, jenž se právě teď balí na Zanzibar. Na ostrovy na východoafrickém pobřeží, o kterých bude psát knihu. Na měsíční pracovní dovolenou si bere jen foťák, notebook, zápisník a pero. Nic víc prý ke tvorbě nepotřebuje. A protože je workoholik, chystá se tu napsat i svoji třetí sólovou desku.

I když uměleckou tvorbu nenazývá prací, ale životem, který chce žít a se kterým nejde přestat nebo zvolnit. Chce to tempo vydržet, dokud to jen půjde. Kromě toho, že je pořád duší „sígr“, je taky intelektuálem, který dotahuje projekty do konce. Ví totiž, že uspěje jen ten, který si dělá věci po svém.

Foto: Michael Tomeš

Čtěte také