Aktuální vydání magazínu Forbes

Naivita, nebo kuráž? Jak jsme jako první importovali miliony cvrčků do Evropy

Pošli to dál

Radek Hušek a Daniel Vach vždycky chtěli dělat něco pozitivního pro planetu. Smysl našli ve cvrčcích, z kterých dělají mouku a z ní poté tyčinky. Věděli jste třeba, že cvrčci v porovnání s dobytkem na vyprodukování stejného množství proteinů spotřebují dvanáctkrát méně potravy, patnáctkrát méně půdy, dvatisícekrát méně vody a vyprodukují stokrát méně skleníkových plynů? I to je důvod, proč chtějí dva kamarádi naučit jíst Čechy hmyz. Začátky ale nebyly jednoduché, jak popisuje Radek Hušek.


Dnes už s úsměvem vzpomínám na dobu před dvěma lety, kdy jsem vysvětloval mamce, že nebudu pokračovat v magisterském studiu na London School of Economics kvůli cvrčkům. Myslela si totiž nejdříve, že jde o vtip.

Já to ale myslel zcela vážně a nakonec si i šel za svým a dnes jsem rád, že potkávám čím dál více lidí, kteří vědí, že hmyz se dá jíst. Úspěšně to se SENS šíříme dál, cvrček po cvrčku.

Čtěte také: Cvrčci k obědu? Makes SENS, tvrdí Češi, co velí k revoluci v jídelníčku

Rozjezd našeho – pro mnohé netradičního – byznysu ale nebyl vůbec jednoduchý. Na začátku sice ode mě a mého kolegy Daniela padla jednoduchá otázka: „Proč se to tu nikde neprodává, když je to tak skvělý?“

Znali jsme se z dřívějšího podnikání a oba jsme chtěli pracovat na něčem s pozitivním dopadem na planetu. Byl srpen 2015 a tehdy jsme se rozhodli udělat v Evropě z cvrčků běžnou součást stravy.


Zakladatelé SENS Radek Hušek & Daniel Vach

Pro odpověď, proč hmyzí produkty nejsou na pultech obchodů, jsme vyrazili na ministerstvo zemědělství. V USA se říká, že co není zakázáno, to je povoleno. V Evropské unii je to o něco komplikovanější.

My brzy zjistili, že s hmyzem jako potravinou je to komplikované hodně, a naše návštěva na ministerstvu zemědělství nedopadla vůbec nejlépe. V legislativě Evropské unie je zvíře definováno jako obratlovec a hmyz je… bezobratlý. Jako „nezvíře a nepotravina“ je tak mimo všechny „tabulky“. Byla to první červená pro náš projekt.

Tou dobou jsme ale s Danem v naší zapálenosti už neslyšeli na nic jiného než cvrkot. Věřili jsme, že se to nějak vymyslí, a pokračovali jsme v hledání kuchaře do týmu a práci na vlastním produktu.

Pro nás geniální cvrččí mouku jsme nechtěli přidat jen tak do něčeho. Trochu jsme si tak zavařili vlastní ambicí na proteinovou tyčinku, která nutričně na trhu nemá obdoby. Z plánovaných tří měsíců vývoje receptury bylo nakonec devět.

Unikátní receptura z naší experimentální kuchyně vypadala sice skvěle, ale vyrobit tyčinky na strojích se ukázalo jako hra na jiném hřišti. Z těch pár výrobců, kteří si jako jediní z celé Evropy byli ochotni pustit do své výroby cvrčky, neuměl naše proteinovky vyrobit nikdo.

Doladit finální receptury na strojích trvalo dalších pět měsíců, což výrazně zdrželo celý projekt. Přitom jsme ještě stále nevěděli, jestli dokážeme pro finální výrobu importovat přes půl tuny cvrččí mouky.

Zatímco Dan se položil do importní byrokracie, já nastudovával označování potravin na obalech pro šest různých trhů Evropské unie (ano, i v rámci EU jsou odlišnosti). K tomu jsme ještě navrhli vlastní web a administrační systém, skrze který jsme chtěli organizovat prodej jak B2C tak B2B partnerům, a pomalu sledovali, jak na něm programátoři nabírají zpoždění.

Povolení k výrobě potravin s hmyzem jsme nakonec sehnali až ve Velké Británii a museli jsme uhájit tak ještě jedno prvenství – jako první jsme do Evropské unie importovali šest milionů cvrčků z Thajska pro naši první výrobu.

Někdo by to nazval kuráží, já bych to ale klidně nazval naivitou. Možná jde o správnou míru obojího. Některé nápady jsou prostě tak dobře bláznivé, že propočítat jim všechna rizika by vedlo k tomu s nimi ani nezačínat.

Dnes víme, že před námi údajně už spousta podnikatelů chtěla začít s hmyzem jako potravinou. Všichni to ale vzdali právě už na první červené od ministerstva zemědělství. My tyčinky vyrobit zvládli, máme za sebou první měsíce a prodané desetitisíce kusů po celém světě.

Příští rok má v platnost přijít novela legislativy, která plošně v celé EU umožní legalizaci hmyzu. Čekáme, že na trh s hmyzem vstoupí spousta nových firem, které zvednou novou vlnu zájmu o hmyzí produkty. My už ale budeme mít náskok. Ladíme už druhé verze receptur a nově i stavíme vlastní cvrččí farmy. Ale o tom zas někdy příště.


 

Čtěte také