Na Stanfordu mají takový zvyk. Končící ročník dostane na chodníku, který vede podél hlavního náměstí univerzitního kampusu, svoji dlaždici. Pod ní si každý student může uložit něco na památku. Petr Johanes si tu v roce 2012 jako čerstvý absolvent magisterského programu schoval jeden vltavín. Proč? „Protože takový kámen nikde jinde nenajdete, jen u nás,“ říká dnes ve stínu podloubí, které „chodník slávy“ chrání před ostrým kalifornským sluncem. A v ruce přitom žmoulá další vltavín. Možná si ho schovává na to, až tady dokončí svá Ph.D. studia.
Sedmadvacetiletý Johanes je na Stanfordu, jedné z nejlepších univerzit na světě, už šest let. Po získání bakalářského a magisterského titulu z materiálních věd pokračuje jako doktorand se zaměřením na pedagogické vědy a design technologií. Původně ho rodiče směřovali na Harvard do Bostonu, ale tam to nevyšlo, a tak otevřel novou životní kapitolu na druhé straně Ameriky – v místě ležícím asi hodinu jízdy jižně od San Francisca. Tam, kde tepe srdce Silicon Valley.
Zkušenosti, které Johanes nabral v technologickém epicentru světa, se teď budou hodit. Letos vstoupil do bratrovy investiční firmy Metatron a v něm právě začínají s fundraisingem, tedy se sháněním prvního balíku peněz. Z něho budou investovat do nadějných startupů s výraznými globálními ambicemi, a to v oblasti online vzdělávání, čistých a vesmírných technologií.
Dostat se na Stanford je čím dál těžší. „Jen pět až sedm procent ze všech přihlášených uspěje. Je větší zájem ze světa než dřív, i kvůli tomu, že Silicon Valley frčí a všichni tady chtějí být,“ říká Johanes.
Metatron je zatím v podstatě „one-family show“, neboť se v něm vedle bratrů Petra a Marka angažuje i jejich otec Vladimír, dlouholetý byznys diplomat ČEZ. (Dědeček Jaromír Johanes byl posledním komunistickým ministrem zahraničních věcí.) Johanesové zatím poměrně tiše investovali do několika startupů: například do portálu na online vzdělávání Savvy, e-shopu Ageo či výzkumu nanotechnologií Palladium. Peníze šly z rodinných úspor – Vladimír Johanes nedávno přiznal, že svými poradenskými aktivitami vydělal nízké stovky milionů korun.
Čtěte také: Rok práce pro Elona Muska. Jaké to je ve SpaceX
Teď ovšem Metatron začíná sbírat peníze do prvního oficiálního fondu. „Zatím se rozhlížíme po západní Evropě, tam cítíme poptávku, ale rádi bychom investiční kapitál nabrali i v Česku. U nás jsme ovšem v tomhle procesu zatím na začátku,“ říká Marek Johanes, který Metatron označuje jako rodinný investiční butik. Založil ho v roce 2011, poté co odešel z poradenské společnosti A.T.Kearney.
Teď se pro něj otvírají nové možnosti díky působení Petra Johanese v Silicon Valley a jeho zkušenostem a kontaktům, které nabral při působení ve významných investičních společnostech Khosla Ventures a Uprising Ventures. A k těm se dostal právě díky studiu na Stanfordu. „Je to místo s mimořádnou kombinací kvalitního vzdělání a networkingu,“ říká Johanes.
Univerzita, jejíž kampus leží na rozhraní Menlo Parku a Mountain View, byla založena v roce 1891 a podle nejrůznějších žebříčků se dlouhodobě drží mezi nejlepšími vysokými školami na světě. Například poslední vydání Forbes Top Colleges ji vede na třetím místě za Pomonou a Williams College. Za kvalitu se ale platí, za rok studia tu zaplatíte školné ve výši 45 tisíc dolarů, v přepočtu tedy 1,1 milionu korun. (K tomu musíte připočítat 14 tisíc dolarů za kolej a další související výdaje.)
Hlavní část zaplatili Johanesovi rodiče, on sám pak přispěl penězi vydělanými v rámci stáže u Khosla Ventures. Tam měl za úkol hledat zajímavé investiční příležitosti, zmapovat výzkumné prostředí v USA a pomáhal zakladateli Vinodu Khoslovi s rešeršemi a psaním jeho známé statě o tzv. Black Swans, tedy převratných technologiích, které mají sílu udělat ve své branži revoluci. Petr byl prvním juniorním zaměstnancem v historii firmy.
Čtěte také: Příběh Roberta Kyncla: Čech, který má za úkol zachránit YouTube
Zatímco Khosla Ventures se zaměřuje na investice do projektů s ekologickým nádechem (například Bloom Energy, SeaMicro nebo EcoMotors), další Johanesova štace v Uprising Ventures se týkala především „sociálního dobra pro zisk“. Tak se nejčastěji popisuje fond, který založili tři spolužáci ze Stanfordu a který se pokouší spojit na první pohled dva velmi rozdílné světy: dělat něco pro dobro a dělat něco pro zisk. Mezi nejznámější příklady patří investice do portálu Upworthy nebo peer-to-peer půjček Lending Club. Johanes v Uprising Ventures při letní stáži pomáhal budovat interní infrastrukturu a při tvorbě fundingových prezentací.
Přitom ještě pár let zpátky neměl vůbec potuchy o tom, jak startupový svět funguje. „Když jsem sem přišel, ani jsem nevěděl, co to startup znamená. Tady je to ale úplně normální věc, která běžně patří k životu spousty lidí. Stanford podporuje své studenty, aby byli podnikaví,“ odkazuje Johanes například na univerzitní akcelerátor StartX při krátké procházce po kampusu.
Ten se původně začal stavět v pravidelných tvarech a architekti se této ideje drží dodnes. Původní komplex s fakultami inženýrství a geologie tvoří čtvercová budova, ke které vede ikonická palmová alej. Uličky v univerzitním areálu propojují všudypřítomné kruhové objezdy, nové objekty jsou nacpané ekologickými vychytávkami od recyklovaných kamenů v chodnících přes samonatáčecí žaluzie až po systémy využívající zachycenou dešťovou vodu.
Hoover Tower, ikona místního kampusu.
Mimochodem… voda. Její nedostatek v poslední době trápí celou Kalifornii natolik, že Stanford letos dokonce zrušil tradiční nováčkovský rituál Fountain Hopping (noví studenti naskáčou postupně do všech 16 fontán, které v kampusu jsou).
Stanford funguje v technologickém prostředí Silicon Valley jak středobod všeho dění – klíčoví lidé se znají právě odtud. „Tady je základ celého networkingu v Silicon Valley a zároveň měřítko kvality lidí, které chce nabrat,“ potvrzuje Petr Johanes s tím, že poté, co odpromoval, nahrnuly se mu nabídky od nejrůznějších startupů i investičních fondů. Takovou má diplom ze Stanfordu sílu.
A tenhle potenciál chce využít ve prospěch Metatronu (v judaismu to znamená andělský vládce a princ kůru serafínů). „Znám se tu se spoustou lidí, přemýšlím jako oni a oni mě berou za svého,“ popisuje výhody bytí v Silicon Valley.
K němu patří velké sny a ještě větší ambice a to platí i o začínajícím Metatronu. „Do roku 2020 chceme pozitivně ovlivnit jednu miliardu lidí,“ vyhlašuje Johanes a vlastně tím představuje základní pilíře, podle kterých bude vybírat projekty hodné investování. Tady jsou tři věci, jež daný startup musí mít: 1. Globální přesah. 2. Nezvratná inovace („Když uspějí v daném průmyslu, tak ho změní tak, že už nemůže jít o krok zpět,“ dodává Johanes.) 3. Pozitivní dosah na lidi a planetu Zemi.
Johanes, který má v univerzitním kampusu své místo v budově Barnum Center, se krajanům nabízí jako spojka pro případné zájemce, kteří by chtěli atmosféru Stanfordu a Silicon Valley okusit. „Jestli někdo chce přijít, tak můžu pomoci. Mám přístup k investorům, startupistům i profesorům tady. Je to unikátní pozice a jsem Čech, tak chci Čechům pomáhat,“ dodává.
