Aktuální vydání magazínu Forbes

Šest lidí z deseti bude sdílet tento článek, aniž by si ho přečetli

Pošli to dál

Satirický web Science Post zveřejnil článek s děsivým názvem „Studie dokázala, že 70 % uživatelů Facebooku si před vložením komentáře přečte pouze nadpis článku“. Pod tímto titulkem byl pak blok textu „Lorem ipsum…“. Lorem ipsum je označení pro standardní pseudolatinský text užívaný v grafickém designu jako výplňový text při vytváření pracovních maket předtím, než bude do hotového návrhu vložen smysluplný obsah.

Téměř 46 tisíc lidí tento článek sdílelo, byť byl fakticky prázdný. Opravdu jako z komedie, směje se server Chicago Tribune.

Tento satirický titulek tak znovu potvrdil standardní jev. Podle studie počítačových vědců z Kolumbijské univerzity a Francouzského národního institutu 59 procent odkazů sdílených na sociálních médiích nebylo nikdy rozkliknuto. Jinými slovy, většina lidí sdílí obsah, aniž by si jej kdykoliv přečetla.

Čtěte také: Web bez cenzury a špehování? Tvůrce WWW volá po reformě internetu

A co je horší, ukázalo se, že toto „slepé“ sdílení má obrovský vliv na to, které zprávy se dostanou do širokého povědomí lidí a které zůstanou bez povšimnutí. Tím se také utváří naše kulturní a politické prostředí. Spoluautor studie Arnaud Legout řekl, že lidé budou článek raději sdílet, než aby si jej přečetli. „To je typické pro současný informační konzum,“ říká. Lidé si vytvářejí názor založený na pouhém shrnutí, aniž by se snažili jít do hloubky.

K ověření tohoto depresivního internetového poznatku sbíral Legout a jeho tým dvě sady dat. V té první šlo o všechny tweety obsahující Bit.ly – zkrácené odkazy na pět hlavních zpravodajských zdrojů po dobu jednoho letního měsíce. V druhé sadě se soustředili na všechna kliknutí na tyto zkrácené odkazy během stejného období. Po vyčistění těchto dat výzkumníci dostali vlastně jakousi mapu toho, jak se novinky na Twitteru stávají virálními.

A tato mapa ukázala, že virální novinky na Twitteru jsou hojně sdílené, avšak, jak už asi tušíte, ne nutně čtené. V tom případě jsou zde i tyhle řádky pro pouhé čtyři čtenáře z deseti.

Čtěte také: #Foodporn: Jak se z šílených milkshaků stala díky Instagramu globální slast

Výzkumníci přišli s další řadou zajímavých poznatků. Většina prokliků na nové zprávy byla přes odkazy běžných uživatelů, nikoliv samotných médií. Většina z kliknutí byla na starší odkazy, než bychom čekali. Většinou zveřejněných už několik dnů.

Pro naše účely je ale nejzajímavějším zjištěním ono sdílení bez čtení – zvyk, který vysvětluje, proč je internet takovou demoralizující žumpou. Mezi fenomény, které se k tomuto jevu vážou, patří například buzzfeedifikace tradičních médií, rozmach internetových poplašných/falešných zpráv (hoax) a absolutní nedostatek inteligentní diskuse kolem jakéhokoliv, byť vzdáleně složitého nebo kontroverzního tématu.

Mimochodem, inspirací pro tento „Lorem ipsum“ článek na Science Post byl rozhovor jednoho z jeho redaktorů, který píše anonymně. Ten řekl, že už je unavený z toho obrovského množství nepochopených, zkreslených nebo zcela fiktivních zpráv, které lidé zvesela sdílejí po internetu. Naneštěstí se nezdá, že by tato praxe měla v nejbližší době vymizet.

Čtěte také