Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
bisman deu

Seznamte se. Tahle dívka v 15 letech vymyslela, jak stavět z rýžového odpadu

Pošli to dál

Vymyslet k přírodě šetrný a udržitelný materiál, ze kterého by se daly stavět domy a kdovíco ještě, je snem nejednoho ekologa. A taky jedné mladé indické dívky. V jejím případě jde ale o sen splněný, protože přesně tohle Bisman Deu před třemi lety dokázala – z rýžového odpadu, kterého na farmě její rodiny bylo víc než dost, dokázala stvořit něco jako ekologické rýžové cihly.

Dnes jí je už 18 a dokončuje si střední školu ve městě Čandígarh. Před sebou má vysokou a taky jeden nemalý cíl – prosadit Green Wood, jak svůj vynález nazvala, tak, aby z něj Indové skutečně začali stavět. Nejen podle jejího názoru je to nyní totiž důležitější než kdykoli předtím.

Pro pochopení významu vynálezu této mladé dívky je potřeba si uvědomit, že severní Indie, odkud Bisman Deu pochází, trpí neuvěřitelnou mírou znečištění ovzduší. Značnou měrou k němu přispívá i dvakrát ročně se opakující spalování biologického odpadu na tamních farmách. První vlna všudypřítomných ohňů přichází v květnu, v období letních veder, kdy se pálí pšeničné plevy a zasévá se rýže. Druhá pak v listopadu, kdy se pálí odlupky z rýže a seje se pšenice.

bisman 2

A přesně to se dělo i na farmě Deuiny rodiny. Že jde o opravdu velký problém si mladá dívka údajně uvědomila během jednoho večera, kdy se s otcem procházela po okolí. Nebylo to dlouho po tom, co se rodina vrátila po letech z Velké Británie a možná i proto Bisman zarazilo, kolik lidí v jejím okolí trpí dýchacími problémy – kvůli všudypřítomnému kouři,

„Začala jsem se zajímat o znečištění a pak i o vlastnosti rýžových slupek. Zjistila jsem, že mají vysoký obsah oxidu křemičitého, jsou voděodolné a odolné vůči termitům,“ popisuje své začátky Deu. S výsledky svého zkoumání se přesunula do matčiny kuchyně, kde začala vymýšlet, co by se s rýžovými slupkami dalo dělat a experimentovat. Jednoho dne smíchala zbytky rýže s pryskyřicí a směs pak upekla. Tak vznikl prototyp produktu, který se dnes jmenuje Green Wood. Vzniklou desku by ráda použila jako základní stavební blok pro bydlení ve venkovských komunitách.

„Je to dostupné, robustní a lepší než kácení dřeva,“ vypočítává Deu výhody svého vynálezu.

Nápad využít rýžový odpad, který zůstává na farmách, získal rychle podporu po celém regionu. Pokud by totiž k pálení nedocházelo, významně by se snížila míra znečištění ovzduší.

bisman 1

Po vytvoření prototypu Deu oslovila dva spolužáky, aby společně vytvořili tým a zúčastnili se soutěže Social Innovation Relay, kterou pořádá každoročně společnost HP a která je určena pro středoškolské studenty a jejich inovativní podnikatelské produkty. Green Wood se stal absolutním vítězem mezi dalšími 43 tisíci projekty z celého světa.

V roce 2014 Deu oslovil UNICEF s tím, aby se stala hlavním řečníkem na akci State of the World’s Children, která se konala v New Yorku a v jejímž rámci dětský fond OSN pravidelně monitoruje výzvy, jimž světová dětská populace čelí. Bisman Deu je také jediným mladým členem panelu Wearables For Good judging.

„Myslím, že všechny tyto události mi pomohly dospět,“ říká mladá dívka dnes. A vedle podpory Green Wood chystá i další iniciativu – rozhodla se totiž podporovat dívky, jako je ona sama, aby se nebály a začaly podnikat.

„Dívky v Indii nejsou v podnikání podporovány, jelikož je tu vždy přítomná určitá míra rizika. Radši volí práci s pevnou pracovní dobou,“ říká. Se svojí iniciativou Colour The World Pink doufá, že změní myšlení Indek už od útlého věku. „Chci děti naučit potěšení z vydělávání peněz.“

Ještě chvíli bude trvat, než její produkt dostane finální podobu a půjde na trh. „V porovnání s ocelí nebo dřevem můj produkt vyjde mnohem levněji,“ upozorňuje Deu. Green Wood již nyní vzbudil pozornost u mnoha společností, a to nejen v Indii, ale i na tak vzdálených místech, jakým je například Ekvádor. Mladá Indka by ale ráda začala doma, v Čandígarhu.

Čtěte také