Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
apka

Šikanovali ji, tak v šestnácti vymyslela aplikaci, která najde kamarády k obědu

Pošli to dál

Čas oběda pro ni byl utrpením. Vzpomíná, jak nesla tác školní jídelnou a všichni se od ní buď odvraceli, nebo na ni pokřikovali nadávky. Často jedla u stolu úplně sama.

To ponížení se Natalie Hampton zarylo do paměti a nechtěla, aby ho zažívali i další. V pouhých šestnácti letech proto pro americké žáky vytvořila aplikaci Sit With Us (tedy Posaď se k nám), která pomáhá šikanovaným teenagerům hledat kamarády na oběd.

Aplikace, která se na App Storu objevila na začátku září, je zdarma a od jejího spuštění už si ji stáhly tisíce uživatelů. Studenti se v ní mohou domlouvat na jídle ve školních kantýnách prostřednictvím soukromých zpráv nebo se přihlásit jako ambasadoři stolu a zvát ostatní, aby si bez obav přisedli ke společnému obědu.

Taková forma komunikace zajišťuje diskrétnost. „Tady se vše domlouvá soukromě. Přes telefon. Nikdo jiný o tom nemusí vědět. A vy naopak víte, že nebudete odmítnuti, až přijdete k nějakému stolu,“ popsala Hampton pro web NPR.

Hampton

Že je oběd jen malý detail, který zdaleka nevyřeší všechny problémy odstrkovaných dětí? Možná, ale jde o první krok. „A díky takovým malým krokům se můžete cítit mnohem víc, jako že do školy patříte,“ řekla Hampton. „Začne to měnit způsob, jak o sobě studenti přemýšlejí. Udělá to velký rozdíl v tom, jak se k sobě chovají.“

Do školy se kdysi těšila, jenže v sedmé třídě se pro ni změnila v peklo. Spolužačky ji urážely, zavřely do skříně, vyhrožovaly, že ji zabijí. Ona se ve strachu z odvety bála promluvit a když se nakonec svěřila ředitelce, ta jí zakázala o problému před spolužáky mluvit. Hampton přestala jíst, nemohla spát, musela být hospitalizována. „Bylo to nejtemnější období našich životů,“ líčila její matka Carolyn.

Natalie přitom vzpomíná, že právě obědy o samotě pro ni byly jednou z nejhorších věcí, co zažila.

Nakonec přestoupila v Kalifornii na jinou školu. Našla si nové kamarády, začala se cítit lépe. Ale cítila potřebu pomoci lidem, kteří si prošli tím, čím ona. „Kdybych to neudělala, připadala bych si tak špatná jako ti, kteří mě sledovali, jak jím sama. Chtěla jsem udělat něco, co by pomohlo dalším.“

Kdykoliv na nové škole viděla někoho jíst o samotě, zvala ho, aby se připojil k ostatním. Nyní k tomu má i aplikaci, která sklízí velmi pozitivní ohlasy. Šikana ve škole už je pro ni a její rodinu jen hořkou vzpomínkou, v současnosti ale díky téhle zkušenosti může pomoci ostatním šikanovaným. „A všichni kolem jsou nadšení, start se mi povedl,“ raduje se Hampton.

Čtěte také