Opravdového úspěchu zpravidla dosáhnou jen ti, kteří vědí, že pády jsou nevyhnutelné. To říkávala módní ikona Coco Chanel a rozhodně nebyla jediná, kdo si to uvědomoval. Proč je ale neúspěch nevyhnutelný a čím přesně nás dokáže posouvat dopředu?
Na to snažil odpovědět web BBC, který se konkrétně zajímal o to, jestli existuje důkaz, který by prokázal, že opakované pády jsou pozitivní a že podporují inovativní myšlení a chování.
Podle Toma Pohlmanna z Mu Sigma, společnosti, která se zabývá datovou analytikou a rozhodovacími procesy, takový důkaz existuje. Studie, jíž se účastnil, podle něj ukazuje, že rychlé a časté neúspěchy představují ten nejlepší přístup a klíč k úspěchu v nejrůznějších oblastech.
Čtěte také: 7 úspěšných lidí, jejichž kariéra se zrodila z neúspěchu
Výzkumníci z Mu Sigma to ve své analýze popisují jako „sílu extrémního experimentování“, které nyní navíc podporuje i současný technologický vývoj, jenž umožňuje novinky rychle zkoušet přímo v praxi a pružně reagovat na to, jestli se osvědčily, nebo ne.
„Všichni, kdo pracují v technologických odvětvích, musejí mít hlavu v oblacích,“ řekl k tomu Ray Gibbs, CEO společnosti Haydale, která zkoumá materiály, konkrétně grafen, a to, jak by tenhle nejpevnější materiál na světě mohl vylepšit náš každodenní život. Ať už jako součást oblečení nebo čehokoliv jiného.
Gibbs věří, že proto, abyste dokázali vyvinout skutečně úspěšný produkt, musíte vyzkoušet nespočet různých možností, než najdete tu skutečně nejlepší. Jinými slovy se musíte učit z neúspěšných pokusů.
Další věc, kterou je třeba si uvědomit, je, že neúspěch není škodlivý, jen vás může nasměrovat někam jinam, než jste si původně mysleli. Což je ale příležitost, s níž, když ji správně využijete, původní selhání zcela zastíníte. Ano, možná to bude znamenat, že místo plánované poradenské společnosti začnete třeba vytvářet weby, ale bude to něco, v čem zjistíte, že jste dobří a lidé to chtějí.
Čtěte také: Jak dosáhnout na úspěch na kole i v byznysu podle šampiona Tour
Samozřejmě že neustálé zlepšování a inovování není nic nového, s příchodem finanční krize před necelými deseti lety se ale přeci jen tlak zpomalil. Doba byla nejistá a společnosti nechtěly podstupovat přílišné riziko, což je základní podmínkou jakéhokoliv experimentu.
Nyní je ale tento přístup podle Cruddas opět v kurzu – dopředu ho tlačí technologické společnosti a startupy, které využívají toho, že jejich produkty cenu experimentování podstatně snížily. Navíc růst digitální ekonomiky podle Pohlamanna znamená, že šíření know-how je stále rychlejší a společnosti se musejí měnit za pochodu.
Jedna z oblastí, kde to nejen podle něj obzvlášť platí, je vývoj softwaru. Ten má výhodu v tom, že jde o arénu, kde můžete něco nového lehce vyzkoušet a následně coby update rozeslat zákazníkům. Nejrůznější průmyslová odvětví si tohle dovolit nemůžou.
„Vezměte si třeba luxusní auta, ta zastarají ještě než se z autosalonů dostanou k prodejcům. Vedle nich ale existují výrobci jako Tesla Elona Muska,“ říká Stitian Westlake z britské organizace NESTA pro podporu inovací v podnikání. „Operační systém jejích aut se může měnit a aktualizovat na dálku stejně dobře, jako ten, který máte ve vašem iPhonu,“ upřesňuje, v čem je podle něj budoucnost.
„Pro někoho může být tento trend zneklidňující, ale je správný a taky nezbytný,“ míní Pohlmann. „Společnosti to nutí k tomu, aby se zbavily přednastavených konceptů a přepnuly na režim nekončícího zkoušení a učení se.“
