Aktuální vydání magazínu Forbes

jajsembest_sajt
english-breakfast

Slanina vás nezabije. Čím nás vědci matou aneb „zabijáky“ jezte bez výčitek

Pošli to dál

Jestli vás vyděsila nedávná informace, že dát si slaninu je totéž co vykouřit cigaretu, máme pro vás dobrou zprávu. Tak horké, jak to staví Světová zdravotnická organizace (WHO), to s mastnou dobrotou není. Ani s kávou, vejci a dalšími „zaručenými zabijáky“, které se v posledních letech dostaly na black list zastánců zdravého stravování.

Vysvětlení je prosté. Ačkoli se jídlo, které původně sloužilo k potěše smyslů, dnes na rodinném stole mění v minové pole, pravdou je, že minou je pokaždé něco jiného. Podle toho, k čemu zrovna dojdou vědci pod vlivem dalších a dalších výzkumů.

Proti pochybnostem, které se tradičně rojí u nejznámějších případů, proto server BBC postavil fakta. Samozřejmě ta „aktuální“. A ukázal, jak a proč v téhle oblasti vzniká a zaniká mýtus. Ale věřte tomu…


 Slanina

Obava: Zpracované maso je stejně nebezpečné jako cigarety.

Fakta:
WHO minulý týden prohlásila, že slanina přispívá k rakovině. Reálné hrozby ale nejsou zdaleka tak alarmující, jak naznačují titulky novin. Rakovina tlustého střeva je totiž poměrně vzácná. Pokud jíte maso jen zřídka, riziko rozvoje nemoci u vás bude 5,6 procenta, a pokud si dáte šunku a slaninu každý den, riziko je vyšší o pouhé procento. Pro srovnání: na každých 100 bývalých kuřáků připadá 10-15 zachráněných životů. Neznamená to ale, že se slaninou a párky můžete ládovat bez omezení – třeba britská vláda doporučuje maximálně 70 gramů uzenin a červeného masa denně.

Závěr: Tradiční anglická snídaně pro vaše zdraví zřejmě neudělá tolik co miska müsli, označit ji za gastronomický azbest je ale nesmysl.


 Káva

Obava: Závislost na kofeinu způsobí infarkt.

Fakta:
Není mnoho důkazů, které by svědčily o tom, že káva je zabiják – spíš naopak. Před třemi lety publikoval New England Journal of Medicine výsledky studie provedené na 400 tisících Američanů, které vědci zkoumali po dobu 13 let. Ukázalo se, že u lidí, kteří denně vypijí tři až šest hrnků kávy, byla o 10 procent menší pravděpodobnost, že v průběhu sledování zemřou. Měli také menší výskyt infarktu, mozkové mrtvice, cukrovky a infekčních onemocnění.

Faktem ale je, že šlo o pozorovací studie. A navzdory snaze brát v potaz další faktory neexistuje způsob, jak doložit, že káva sama o sobě chrání srdce, nebo zda je ve hře jiné, zatím skryté vysvětlení. Možné je i to, že kofeinovou vzpruhu si pravděpodobně dají zdravější lidé spíš než ti, kteří fit zrovna nejsou.

Závěr: Nejde zřejmě o elixír života, jak se nám někteří snaží namluvit, podle zmíněných důkazů si ale své ranní espresso můžete vychutnat bez výčitek.


Pšenice

Obava: Lepek obsažený v pečivu, resp. pšenici, může přispět k Alzheimerově chorobě.

Fakta:
V posledních letech je pšenice veřejným nepřítelem číslo jedna, přitom alergií na lepek trpí ve skutečnosti jen jedno procento lidí. Jiní jsou na něj citliví, u nich se ale symptomy dostaví až po konzumaci velkého množství lepku a kousek chleba jim nevolnost nezpůsobí. BBC nabízí kontroverzní vysvětlení: spíš než sám lepek může tuhle citlivost způsobit řada cukrů a bílkovin, které lze najít i v mnoha dalších potravinách včetně ovoce a zeleniny. Pokud je to pravda, pouhé vyřazení lepku by úlevu nepřineslo.

Kritici ale přišli s těžším kalibrem – jídla z pšenice prý způsobují v organismu záněty, což se ve výsledku může projevit v podobě Alzheimerovy choroby. Současný trend tak považuje lepek za jed a spousta lidí ho nemilosrdně vyřazuje z jídelníčku.

Ne vždy je ale tohle rozhodnutí podloženo vědou. „Vyznavači bezlepkového stylu se někdy odvolávají na naše poznatky, k nimž jsme došli během zkoumání celiakie, a tím vyvolávají dalekosáhlé závěry, které přesahují ty, jež jsou založeny na lékařských důkazech,“ říká Peter Green z Kolumbijské univerzity.

Závěr: Lidé se živí pšenicí nejméně deset tisíc let – a pokud nejsou pozitivně testováni na alergie, není zřejmě důvod s tím přestat. Přinejmenším dokud vědci neposkytnou víc důkazů.


 Máslo, sýr a plnotučné mléko

Obava: Tyhle mléčné výrobky prý ucpávají tepny a přispívají k srdečním chorobám.

Fakta: Celé dekády zněl vkaz odborníků jasně: „saturované“ tuky obsažené v sýru, másle a plnotučném mléku zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko infarktu. Z tohoto důvodu nám zdravotnické organizace doporučovaly inspirovat se středomořskou stravou a nahradit zmíněné tuky oleji.

Jenže za poslední léta přišli vědci s řadou důkazů, že je tomu naopak, což významný vědecký magazín Annals of Internal Medicine nakonec uzavřel prohlášením, že „příjem velkého množství saturovaného tuku nemá žádný vliv na rozvoj srdečních chorob“.

Ještě nezvyklejší tvrzení vědců zní, že lidé, kteří preferují plnotučné mléčné výrobky, nejenže nemají větší sklon k obezitě než ti, kteří pijí polotučné mléko, ale takoví lidé jsou oproti nim navíc štíhlejší.

Je možné, že tuk sám o sobě pomáhá regulovat metabolismus a dotyční díky tomu spálí energii efektivněji než „dietnější“ jedlíci. Nebo to lze vysvětlit tím, že plnotučné mléčné výrobky nás zasytí na delší čas a není už nutné se dojídat nezdravými svačinami.

Závěr: Sice se ještě neví proč, ale „plnotučné“ může být do budoucna novou dietou.


Pasterizované mléko

Obava: Pasterizované mléko má způsobovat ekzémy, astma a poruchy imunitního systému.

Fakta:
Za špatnou pověst vděčí do jisté míry přesvědčení, že jídlo, které je v co nejpřirozenějším stavu, je zdravější. Proces pasterizace totiž podle kritiků zbavuje mléko prospěšných živin a mikrobů. Někteří lékaři ale mají jiný názor – bakterií by v syrovém mléce musely být tisícinásobky, aby přinesly výhody.

Syrové mléko navíc může být nebezpečné, k pasterování totiž máme dobrý důvod – zabíjejí se tím mikroby, které způsobují vážné nemoci jako tuberkulóza, salmonela a nemoci vyvolané nebezpečnou formou E. coli.

Závěr: Jestli nechcete riskovat ošklivou infekci, počkejte si na důkaz.


 Vejce

Obava: Cholesterol ze žloutků prý zvyšuje riziko infarktu.

Fakta:
Stejně jako plnotučné mléko i vejce byla obviňována ze zanášení tepen. Něco pravdy na tom být může, jak ale ukázaly průzkumy – pokud je člověk jinak zdravý, konzumace až sedmi vajec týdně vám zřejmě nezpůsobí vážné zdravotní problémy.

Závěr: Kromě rizika nadýmání a zácpy představují vejce bezpečný a cenný zdroj bílkovin.


Ve věčné debatě o tom, co je zdravé a co ne, platí jedna jistota. „Můžete vzít jed na to, že jídla, která letos považujeme za prospěšná, už za rok za zdravá považovat nebudeme,“ shrnula ji britská autorka kuchařek a moderátorka pořadů o vaření Nigella Lawson.

Čtěte také