Aktuální vydání magazínu Forbes

Slunce v hrnku i v duši. Jak v Česku vznikají čaje, které pije celý svět

Pošli to dál

Přísnou moderní stavbu ze dřeva, skla a oceli byste mezi poli a stodolami hledali jen těžko. Přesto právě na takovém místě, v Čejkovicích na Hodonínsku, stojí a je jedním z hlavních hráčů ve výrobě biočajů a biokoření u nás i v Evropě. Sídlí v ní rakousko-česká firma Sonnentor.

Čtěte také: Příběh paštik se slovenským know-how, které oslnily i labužníky z Francie

Vznik tohoto voňavého byznysu na kraji vinařské obce se začal psát v devadesátých letech na první konferenci o ekologickém zemědělství v České republice.

Čejkovické sídlo firmy.

Čerstvě dostudovaný a do ekologie zapálený agronom Tomáš Mitáček se tam seznámil s Johannesem Gutmannem, Rakušanem, který na konci osmdesátých let Sonnentor vymyslel a ve své rodné vesnici ve třech lidech rozjel.

Mitáčkovi se jeho koncept podnikání líbil, a jelikož si do noty padli i lidsky, dohodli se, že to v Česku zkusí taky, a založili tu první dceřinou společnost firmy, která v posledních letech svými projekty, slavnostmi a exkurzemi pro veřejnost získává i obrovský návštěvnický úspěch.

Dnes jsou český a rakouský Sonnentor právně dvěma společnosti, které fungují na principu joint venture. Česká větev loni vykázala obrat přes čtvrt miliardy korun, rakouská zhruba tři čtvrtě. Rakouská se specializuje na výrobu sypaných čajů a koření, zatímco v Čejkovicích se točí stroje na výrobu těch porcovaných.

Tomáš Mitáček.

„Trhům se nijak zvlášť nepřizpůsobujeme. Náš marketing a produkty oslovují lidi po celém světě, jak jsou. Jediné, co děláme, jsou jazykové mutace,“ upřesňuje Mitáček a doplňuje, že oba Sonnentory zaměstnávají přes 480 lidí, z toho ten český 130, a spolupracují s více než dvěma stovkami certifikovaných biopěstitelů z různých zemí.

Své produkty společně dodávají do 50 zemí světa včetně Nového Zélandu, Japonska a Austrálie. Hlavní odbyt ale zajišťuje Evropa, a zejména země, které slyší na značku bio i ekologické zemědělství, na němž si Sonnentor zakládá.

Kromě toho se také chovají trvale udržitelně, používají recyklovatelné a kompostovatelné obalové materiály, mají 10 procent energií z vlastní autonomní FVE, bezodpadové zpracování surovin a zbytkovou biomasou vytápějí své výrobní prostory. O včelích úlech na zelené střeše nemluvě. „Jinak bychom to dělat nechtěli,“ říká Mitáček.

Že se chce věnovat ekologickému zemědělství, věděl ostatně už na vysoké. „Když mi Gutmann nabídl, abych se s ním spojil, neváhal jsem ani minutu,“ vzpomíná na rok 1992, ve kterém společně založili český Sonnentor.

„Ekologické zemědělství u nás bylo tou dobou na začátku, všichni se mi smáli. Byl jsem pro zemědělce i obchodníky tvrdohlavý a naivní kluk,“ popisuje a s tím, že své první bioprodukty tehdy museli přes rakouský Sonnentor, který byl napojený na západní trh, exportovat. Od té doby se ale jejich produkty naučili kupovat i Češi. „Těší mne, že jsem mohl být u zrodu ekologického zemědělství v Česku,“ říká dnes spokojeně Mitáček.

Jakou filozofii v Sonnentoru vyznávají, poznáte z jeho výrobků na první pohled. Firma pod vedením rakouských designérů totiž vsadila na sluníčkový koncept, a tak čajové krabičky zdobí kromě pestrých kreseb i názvy Polštářová bitva, Sloní síla nebo Ups!. Posledně jmenovaný doprovází kresba Marilyn Monroe se známou větrem zvednutou sukní, což má asociovat, že po jeho vypití všechny vaše potíže taky odvane vítr.

Prodejna Sonnentoru v pražské Jindřišské ulici.

Právě v tomhle přístupu, který prostupuje skutečně celou firmou, vidí Mitáček klíč ke svému a Gutmannovu úspěchu. „Snažíme se jednoduše být citliví k životnímu prostředí a uctiví k zákazníkům a dodavatelům. Etika je u nás na prvním místě,“ zdůrazňuje.

A platí to, i když to stojí něco navíc.

Sonnentor všechny suroviny nakupuje od certifikovaných biododavatelů a stojí si za tím, že chce znát původ každého listu či květu, který zpracovává. A to má samozřejmě své náklady. To ale Mitáčkovi nevadí. „Součástí strategie zpracování biopotravin je cesta k absolutní transparentnosti toku surovin. Ročně nás tato evidence stojí okolo 1 procenta z obratu, děláme to dobrovolně jako službu zákazníkům,“ říká s úsměvem.

Čtěte také