Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
doprava

Když Čínu nic nezastaví. Toto je její tajemství, kterým válcuje svět

Pošli to dál

Čína každoročně investuje víc peněz do infrastruktury než celá Severní Amerika a západní Evropa dohromady. Ukázaly to výsledky studie globální konzultační společnosti McKinsey & Company. Čínské investice do silnic, železnic, přístavů a všeho, co udržuje společnost v pohybu, naznačují příští velké trendy, které by v následujících desetiletích mohly utvářet globální ekonomiku, shrnuje BBC.

„Investice do infrastruktury v zemích G20 klesly na polovinu,“ říká Jan Mischke, vědec v McKinsey Global Institutu, který na zprávě pracoval. Na vině je globální recese roku 2009, která však nezastavila Čínu. Mezi lety 1992 a 2013 dala Čína 8,6 procenta svého HDP na výstavbu silnic, železnic, letišť, přístavů a dalších cest k přesunům lidí a zboží, což má za následek posilování ekonomiky. Přitom v Evropě i Severní Americe je to jen 2,5 procenta.

„Výsledky zprávy jsou výstrahou o nedostatečném investování do infrastruktury,“ varuje Robert Puentes, vědecký pracovník washingtonského think tanku Brookings Institution. „Obrovský růst čínské ekonomiky je poháněný jejími investicemi do infrastruktury.“

Čtěte také: Číňané chystají nové jaderné elektrárny. Na lodích

Loňská studie amerického ministerstva dopravy odhalila, že víc než 61 tisíc mostů v zemi má „zastaralou konstrukci“, v roce 2014 nazval americký viceprezident Joe Biden newyorské letiště LaGuardia „třetím světem“. A v roce 2013 představila britská vláda plán na rozvoj infrastruktury za 100 miliard liber s tím, že Velká Británie byla, co se infrastruktury týče, po staletí průkopnicí, ale v posledních dekádách polevila.

S vývojem současné trajektorie investic bude velká propast mezi infrastrukturou jednotlivých částí světa. Svět do ní musí investovat 3,3 bilionů dolarů ročně, aby příštích 15 let držel krok s předpovědí ekonomického růstu. A Čína při tom bude do výstavby možností přesunu z bodu A do bodu B investovat výrazně víc. Zpráva odhaduje, že 60 procent celosvětových investic bude mít původ v Číně, v zemích východní Evropy, Latinské Ameriky a na Blízkém východě.

Čína je domovem rychlovlaku „maglev“, který se pohybuje na magnetickém polštáři a dosahuje rychlosti až 430 kilometrů v hodině. Je v provozu od roku 2004 a představuje futuristické technologie, o kterých si většina ostatních národů může nechat zdát ještě dnes.

Čína loni podepsala dohody s Brazílii a Velkou Británii, které mají těmto zemím pomoci vybudovat infrastrukturu, železnice, elektrárny. Klíčem k budování je kombinace veřejných a soukromých investic a oživení „opravdového partnerství mezi vládami, soukromými firmami, finančníky a veřejností. Takto dnes mnoho zemí po celém světě úspěšně buduje infrastrukturu,“ říká Puentes.

Čtěte také: Čína vrací úder. Tohle je její odpověď na Muskovu Teslu

Japonský vlakový systém je příkladem této rovnováhy veřejné a soukromé podpory výstavby rozšířeného a spolehlivého systému dopravy. Její rozsáhlá síť kolejí je výsledkem soukromě investovaných peněz a veřejných vládních fondů.

Rozvíjející se indický trh, který byl v McKinseyho studii druhý s 4,9 % HDP investovanými do infrastruktury, zase už v půlce první dekády tisíciletí zaznamenal zvýšení investic firem soukromého sektoru do výstavby silnic.
Budoucnost je ale záhadná. Mnoho nových technologií chce předefinovat způsob, jak budujeme silnice, přepravujeme zboží i sebe. Samořídící auta nebo roznášející drony jsou už realitou a budou určovat, jak budeme rozdělovat peníze na dopravní systém.

Jedna věc je ale jistá. Při tom, jak rychle stárne infrastruktura i v některých nejbohatších zemích světa včetně USA nebo Velké Británie, pohled na východ pro inspiraci může být ekonomicky nejrozumnějším řešení.

Čtěte také