Aktuální vydání magazínu Forbes

Umění přiznat chybu. 5 tipů na úspěch od nejmladšího závodníka Dakaru

Pošli to dál

Poprvé si sedl osmadvacetiletý Martin Macík za volant kamionu nejnáročnějšího závodu na světě v roce 2015 a stal se tehdy nejmladším pilotem trucku v historii Rallye Dakar.

Martinův příběh není výjimečný jen tím, že je dakarský benjamínek a že se tento rok umístil jako pátý, ale také tím, že s otcem buduje úspěšný podnik, který spojuje závodění a byznys.

Čtěte také: 3 lekce od mistra kung-fu. Jak být lepším podnikatelem

Aby se Martin totiž mohl na start závodu v jižní Americe postavit, potřebuje přibližně 20 milionů korun. Ty získává částečně od sponzorů a částečně díky společnostem, které založil jeho otec, bývalý dakarský závodník Martin Macík starší.

Stejně jako závodění se tak Martin učil od nuly i byznys, do kterého patří například společnost KM Racing Unitravel Group nebo profesionální závodní tým Big Shock Racing.

Například v rámci programu Rent Me!!! vám Macíkovi postaví kamion na míru a zajistí vše tak, abyste se na start Dakaru mohli postavit i vy. Nebo vás vezmou do tuniské oázy Ksar Ghillane na Sahaře, kde zažijete s Martinem a jeho týmem reálné testování závodních strojů a trénink jezdců.

Příprava na Rallye Dakar je proto pro Martina celoroční záležitostí – dobře spát, jíst, cvičit, ale také získávat peníze a budovat obchodní stránku.

Tady je pět věcí, které Martina posadily na špičku mezi českými závodníky (a díky kterým se mezi ty nejlepší dostanete i vy):

1. Soustřeďte se

Eliminujte věci, které vás odvádí od práce, a soustřeďte se jen na to, co je v ten daný moment potřebné, protože jen tak budete efektivní.

Tohle jsem se naučil při závodu a převzal jsem si to i do podnikání. Když řídíte deset hodin v kuse, čtrnáct dní po sobě, musíte vypustit spoustu věcí a řešit jen těch každých pět centimetrů trati, které máte právě před sebou.

Při práci i závodu jsem racionální, mám věci pod kontrolou. Zrychluji, ale vím, co dělám.

2. Zaměřte se

Udělejte si jasno v tom, co je pro vaše podnikání nejdůležitější, a na to se zaměřte a to rozvíjejte. Já se například soustřeďuji na budování svého brandu, protože tím dostávám do povědomí naše podnikání a získávám sponzory.

Čím víc fanoušků mám, tím víc „značka Macík“ nabývá na síle, a proto musím být vidět. Není v tom ale žádná vypočítavost, funguje to právě i proto, že mě udržovat kontakty s fanoušky baví.

Když přijdete na to, na čem vaše podnikání stojí, neustále tuto strategii rozvíjejte. Jako první jsme například před dvěma lety začali vysílat videa ze zákulisí Dakaru a tento rok jsme jako první rozjeli live stream přímo z kabiny. Za hodinu jsme měli na sociálních sítích 30 tisíc shlédnutí a po týdnu to začaly dělat i všechny ostatní týmy.

3. Stanovte si pravidla

Abych zvládal práci i závodění a cítil se dobře, stanovil jsem si určitá pravidla. Od závislosti na telefonu až po spánek a stravování.

Telefon neexistuje u jídla, postele nebo po probuzení. Dále vím, že potřebuji osm hodin spánku, a tak dělám vše pro to, abych těch osm hodin spánku měl.

Například pokud vím, že mám práci až do noci, nedomlouvám si schůzky na další den ráno. Většinou mám ale tréninky ve fitku, na které vstávám v šest ráno, a tak dělám vše pro to, abych byl do desíti v posteli, a tomu přizpůsobuji celý den.

V práci potom každou hodinu vstanu od stolu a projdu se, chodím co nejvíc pěšky a v metru stojím.

A není úžasnější zjištění, než to, kolik máte energie, když máte dostatečný příjem všech vitamínů a minerálů. V tomto mi pomohla krabičková dieta.

4. Trénujte

Představte si, že vás zavřu do pračky a po osmi hodinách vyndám. Takhle se cítím po každém závodním dnu, kdy zařadím asi 1200krát, neustále kroutím volantem a někdy musím vyměnit 140kilovou pneumatiku.

Abych to zvládal, celý rok trénuji, nejvíc ale tři měsíce před samotným závodem, pětkrát týdně pod vedením trenéra.

Fyzický trénink mi pak hodně pomáhá i v kanceláři, když musím sedět a něco řešit – mám energii a hlavně výdrž.

5. Naučte se fungovat v týmu

V kabině kamionu jsme tři – já, navigátor a mechanik. Právě Dakar mě naučil, jak je důležité přiznat chybu a naučit to i ostatní. Jen tak spolu totiž můžeme fungovat a posunout se dál i v totálně extrémních podmínkách.

A to nejde bez toho, že byste cítili, že chcete všichni to stejné, že máte stejný cíl. To platí jak pro tým v kabině kamionu, tak pro tým v kanceláři.

Čtěte také