Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
Dubaj

V Emirátech plánují postavit dešťovou horu. Jsme s tím ale smíření?

Pošli to dál

Eglwyswrw vážně existuje. V téhle vesnici ve Walesu je tolik srážek jako souhlásek v jejím názvu. Moc! Vždyť letos v zimě tu pršelo 85 dnů v kuse a jen těsně tak místním utekl britský rekord v délce období dešťů.

To místo má svou mokrou povahu proto, že leží v cestě vzduchu nasycenému vodou z Atlantiku, který naráží na velšské kopce. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a nedokáže už vodu zadržet. Z té se pak stává osvěžující déšť. I když od místních byste nejspíš uslyšeli i jiná, méně lichotivá adjektiva.

Pointa toho příběhu spočívá v tom, že kopce tvoří déšť, píše server The Conversation. Nebo abychom byli přesnější – mohou vytvořit podmínky, které přimějí vzdušnou vlhkost kondenzovat a proměnit se v déšť. Evropan se nad tím nejspíš nepozastaví, tento jev však velmi oslnil Spojené arabské emiráty.

Už jim nestačí Burdž Chalífa, nejvyšší budova světa, ani uměle vytvořené ostrovy Palm Islands. Arabové teď zvažují, že si postaví vlastní horu. S jediným cílem – aby pouštnímu státu přinesla stálý přísun deště.

Hora by, pokud by platily fyzikální teorie, měla přimět vlhký vzduch regionu stoupat a ochlazovat se a na jinak jasné obloze tvořit mraky. Ty by se pak posypávaly mikročástečkami, kolem kterých by se srážely kapky vody, a ty pak v podobě deště padaly na vyprahlou zem.

Čtěte také: Nej Dubaj. Tyhle megaprojekty plánuje emirát dokončit do roku 2020

Některým bude tento návrh znít jako pokus o triumf lidstva nad nepříznivými povětrnostními podmínkami, který by přiměl poušť kvést. Pro jiné to zase bude projev arogance vůči přírodě. Někdo bude návrh Arabských emirátů brát coby praktický způsob, jak bojovat s klimatickými limity. Koneckonců lidem v chladnějších zemích pomáhá k teplotnímu komfortu centrální vytápění, ačkoliv hospodárnějším řešením by bylo natáhnout si na sebe víc vrstev oblečení.

V tomto projektu se objeví vítězové a poražení a možná byste sázeli na to, že těch prvních bude víc. Jinak by se taky o dešťové hoře ani neuvažovalo. Ale i když výpočty užitečnosti budou v globále pozitivní, objeví se tací, kteří benefity uměle vyvolaného deště neocení. Náhled na hodnotu toho nápadu nikdy nebude všeobecně jednotný.

Přesto je možné oba dosud rozdílné názory sblížit. Za předpokladu, že účinky hory budou omezeny na teritorium jednoho národa. A i kdyby hora připravila sousední země o jejich právoplatný podíl deště, mohl by přijít na scénu nějaký druh kompenzace, aby se předešlo konfliktu. Ale čím vyšší by přeshraniční dopad byl, tím komplexnější by musely být náhrady. Protože dlouhodobé sucho nebo naopak záplavy by mohly být označeny za efekty hory, ať by ona za nimi stála nebo ne.

Čtěte také: Dokonce i pouštní Dubaj importuje písek. Víte proč?

Otázkou však je, jestli vůbec dokážou Arabové takovou horu postavit. Technická náročnost by mohla zastrašovat, stejně tak ekonomická náročnost. To hlavní je však přijatelnost celého tohoto šíleného nápadu. Heslo o poroučení větru a dešti už tu kdysi zaznělo, že? Mají Emiráty právo tak radikálně měnit krajinu? Nebo může být takový projekt ospravedlnitelný, pokud jde o zásobování vodou tak vyprahlé krajiny?

Spíš to vypadá, že déšť bude dál společníkem obyvatel vesničky Eglwyswrw a že Spojené arabské emiráty si udrží pověst na troud vysušené krajiny.

Čtěte také