×
Speciální vydání Forbesu  Více informací »

Aktuální vydání magazínu Forbes

obalka_pro_facebook_05-2016
plast_o

V roce 2050 bude v mořích více plastu než ryb, varuje nová výzkumná zpráva

Pošli to dál

Ve světových oceánech se to hemží plastem. Spojuje se do obrovských plovoucích „odpadkových ostrovů“ pokrývajících rozsáhlá území Pacifiku. Moře ho vyplavuje na městských plážích stejně jako na odlehlých ostrovech, pohrává si s ním na vlnách a přenáší ho neuvěřitelně daleko po hladině, než se znovu vyplaví na břeh.

Najdete ho v žaludku více než poloviny mořských želv a v břiše skoro každého mořského ptáka. Pokud by ho někdo dokázal shrnout a rovnoměrně rozmístit po všech pobřežích světa, dokázali bychom z něj postavit úctyhodnou zeď mezi sebou a mořem. Ale i tohle šílené množství bledne ve srovnání s odhadem Světového ekonomického fóra pro stav, který má nastat v polovině stávajícího století.

Pokud budeme pokračovat ve výrobě (a selhávat v řádné likvidaci) plastů v předpokládaném tempu a objemech, hmotnost plastů v oceánech v roce 2050 převýší hmotnost zde žijících ryb – alespoň tak hovoří nedávno vydaná zpráva této neziskové organizace.

pl1

Podle ní se světová spotřeba plastů za posledních 50 let zvýšila dvacetkrát a v dalších 20 letech se předpokládá další zdvojnásobení. V roce 2050 budeme produkovat třikrát tolik plastů, než tomu bylo v roce 2014, cituje ze zprávy Washington Post.

Lidé mezitím podle všeho odvádějí nedostačující práci, pokud jde o recyklaci nebo řádnou likvidaci plastových produktů. Skoro třetina veškeré plastové produkce unikne mimo systém a skončí v moři nebo v žaludku nic netušícího ptáka. Jedná se o osm milionů tun plastu ročně – nebo, jak říká Jenna Jambeck z University of Georgia, „pět plných pytlů plastu na každých 30 centimetrů pobřeží na celém světě“.

Čtěte také: Dvacetiletý student chce vyčistit oceány od odpadu. Už na to má 50 milionů korun

Podle zmíněné zprávy, která byla určena zejména účastníkům letošního setkání v Davosu, končí více než 70 % námi produkovaných plastů na skládkách, ve vodních tocích, mořích a dalších infrastrukturách. Produkce plastů si  vyžádá 6 % celkové spotřeby ropy (v roce 2050 to má být 20 %) a 1 procento světového uhlíkového rozpočtu (maximální množství emisí, které může lidstvo vyprodukovat, aby globální teploty nevzrostly o více než 2 stupně Celsia). V roce 2050 pak budeme podle reportu čerpat na PET lahve, igelitové tašky a mikrotenové sáčky celých 15 procent uhlíkového rozpočtu.

Pokud se plast dostane do vodních toků, škody způsobené jeho přítomností sahají k 13 miliardám dolarů ročně – jedná se o ztráty příjmů z turismu, lodní dopravy a rybářského průmyslu. Kromě toho ale plastové znečištění narušuje mořské ekosystémy a ohrožuje živobytí lidí, kteří jsou na rybaření existenčně závislí. A hlavně, plast ve vodě neznamená samozřejmě nic dobrého pro zvířata, která v ní žijí.

Zpráva Světového ekonomického fóra ale zároveň konstatuje, že existují způsoby, jak nakládání s plastem zlepšit. Jednotlivé země mohou motivovat ke sběru odpadu a jeho recyklaci, užívání efektivnějšího či opakovaně použitelného obalového materiálu či ke zlepšení infrastruktury – vše by pak mělo pomoci tomu, aby se ze systému ztrácelo méně plastu a nekončilo ve vodě a následně v moři.

Čtěte také