Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
kancelář ilustračka

Válka o klimatizaci: Mají se ženy obléknout, nebo muži svléknout?

Pošli to dál

Také v těchto horkých dnech vaše první kroky po příchodu do práce směřují ke klimatizaci? A co na to kolegové a kolegyně? Extrémní teploty často v kancelářích vedou k sporům o ovládání klimatizace a typicky se v nich proti sobě utkávají muži a ženy.

Ze srovnání aplikace BBC Where’s hotter than where you are right now, která poměřuje teploty 50 globálních měst, vychází Praha jako ultrahorká. V pátek 7. srpna trumfla českou metropoli se 37 °C jen egyptská Káhira, kde bylo ve stejný den naměřeno pouze o stupeň víc. Matička stověžatá za sebou naopak nechala města jako Islamabád, Peking (oboje s 32 °C) či Bangkok (33 °C).

Se stoupajícími vedry rostou i spory o to, jaká je ideální teplota na pracovišti. Komentátor New York Magazine Jonathan Chait ve své obhajobě kancelářských klimatizací žensko-mužské dohadování o teplotě v kancelářích dokonce nazývá „zřejmě nejostřejším nekonečným konfliktem na poli kulturních válek“. Zatímco muži na pracovištích často brojí za nastavení klimatizace na nižší teploty, ženy mrznou.

Začátkem srpna američtí vědci publikovali v Nature Climate Change studii, kde uvádějí, že většina kancelářských budov v USA nastavuje teplotu klimatizace podle vzorce z šedesátých let minulého století. Ten se řídil metabolismem mužů. Půl století staré údaje už ale neplatí, populace tloustne. Muži navíc už nemají na pracovištích převahu a ženy tvoří polovinu pracovní síly. Ty mají také obecně pomalejší metabolismus, a tak je jim častěji zima. Studie ukázala, že zatímco ženy preferují pokojovou teplotu okolo 23,9 °C, muži upřednostňují místnost, kde je asi 21,1 °C. Její autoři došli k závěru, že je potřeba status quo přehodnotit a odstranit klimatizační diskriminaci žen. Navíc, nastavení klimatizací na lehce vyšší teploty by také pomohlo v boji proti globálnímu oteplování.

Čtete také: Když klimatizace nefunguje. 10 vychytávek, které vás zchladí

„V mnoha budovách dochází ke zbytečně vysoké spotřebě energie, protože současné standardy jsou nastavené podle tělesné teploty mužů,“ uvedl pro New York Times spoluautor studie a biofyzik z Maastrichtské univerzity Boris Kingma. „Kdybychom při nastavování teploty v budovách vzali v potaz potřeby všech lidí na pracovištích, významně bychom zabránili plýtvání energie, což by znamenalo snížení emisí oxidu uhličitého,“ dodal.

Doktor Kingma a jeho kolega Wouter van Marken Lichtenbelt ve studii uvádějí, že zastaralý vzorec byl vypočítaný na základě průměrné váhy 40letého muže, která v šedesátých letech činila necelých 70 kilogramů. Mužské tělo se ale za pět dekád výrazně proměnilo. „V šedesátých letech minulého století průměrný americký muž vážil asi 74,8 kilogramu a průměrná žena vážila 63,5 kilogramu, ale dnes průměrný muž váží asi 88,5 kilogramu a žena 75,3 kilogramu. Vzorec je založený na tehdejší průměrného váze mužů, která je nižší než nynější průměrné váha žen,“ píše ve svém komentáři Jonathan Chait.

Nerovnoprávnost fyziologie a oblečení

„Muži si často myslí, že ženy si zkrátka jen stěžují. Ony ale nemají na nízké teploty nastavenou fyziologii,“ tvrdí Joost van Hoof, stavební fyzik z nizozemské Univerzity aplikovaných věd Fontys. Stejně tak není chladným kancelářím uzpůsobena ženská letní garderoba. Jednadvacetiletá Phoebe McPherson čtenářům New York Times vypráví, že do práce nosí hrubé leginy, tričko s dlouhými rukávy, svetr, kožené boty, deku na nohy a deku s rukávy.

McPherson, která studovala v New Hampshiru, ale pracuje ve Virginii k tomu dodává: „Jednou jsem do práce přišla v šatech, ale musela jsem se převléknout. Moji mužští kolegové chodí do práce v tričkách a já do práce chodím v oblečení, které jsem nosila v New Hampshiru.“ Průměrná roční teplota ve státě Virginia je přitom o více než 7 °C vyšší než ta v severovýchodním státě New Hampshire.

„Pro dobro planety by si muži měli přestat stěžovat,“ prohlašuje rezolutně doktor Kingma. „Když je někomu moc teplo, může si sundat oblečení. I když to lze jen do jisté míry. Na druhou stranu, někdo může říct: nechme budovy chladné, ať se ženy oblečou,“ pokračuje Kingma.

Chait vědcovo tvrzení napadá s tím, že není společensky přijatelné, aby muž přišel do kanceláře v tričku a v kraťasech. „Jeden z nepříjemných paradoxů naší kultury je, že zatímco zástupkyně pohlaví, kterému je často chladněji, můžou v létě chodit méně oblečené, od zástupců pohlaví, kterému je obecně tepleji, se očekává, že bude po celý rok nosit stejný formální oděv.“ Za muže bojuje Chait i dál: „Vždy si můžete obléct více vrstev, ale svléknout z kůže se nemůžete.“

Čtěte také