Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
milner hawking uvod

Vesmírné lodě podle miliardáře Jurije Milnera a Stephena Hawkinga

Pošli to dál

Miliardáři mají zajímavé koníčky. Někteří sbírají umění, jiní domy, někoho baví politika a 32. nejbohatšího Rusa Jurije Milnera zase fascinuje vesmír. A to dokonce tolik, že se rozhodl investovat 100 milionů dolarů do hledání mimozemského života.

A nedávno se posunul ještě o něco dál – začal totiž spolupracovat se slavným fyzikem Stephenem Hawkingem a společně vymysleli konkrétní plán, jak po životě ve vesmíru pátrat – pomocí speciálních „mikrolodí“, které by ze Země chtěli v nadcházejících 20 až 30 letech vyslat k našemu nejbližšímu souhvězdí Alfa Centauri, a to 20procentní rychlostí světla.

Tento projekt – který se jmenuje Breakthrough Starshot – povede Pete Worden, bývalý vedoucí NASA Ames Research Center, a na jeho práci bude dohlížet projektová rada složená z Milnera, Hawkinga a CEO Facebooku Marka Zuckerberga.

milner

„Bavíme se o tom, že se nám tahle věc podaří v rámci jedné generace, nikoli za pár stovek let, jak si mnoho lidí myslí. A abychom to dokázali, musíme přestat přemýšlet o tom, že bychom do vesmíru posílali velké lodě, tudy cesta nevede,“ vysvětluje miliardář, jak s Hawkingem přišli na koncept mikrolodí.

V rámci projektu Starshot by jich měly k Alfa Centauri vzdálené od Země skoro 4,5 světelného roku odletět tisíce a jde o řádově gramové sondy velké zhruba jako poštovní známka, z nichž každá bude mít svou vlastní kameru, přenosové zařízení a několik metrů čtverečních velkou sluneční plachtu – v podstatě tenkou fólii, kterou samozřejmě nebude pohánět vítr, ale světelné fotony.

Mikrolodě – v podstatě něco jako počítačové čipy – by měly startovat z dráhy a na cestě k našemu nejbližšímu souhvězdí mimo sluneční soustavu by je mělo pohánět laserové pole, které bude mít základnu na povrchu planety. Mikrolodě by mělo být možné urychlit na zhruba 20 procent rychlosti světla, což by mělo, podle plánů, umožnit vzdálenost 4,5 světelného roku zvládnout zhruba za 20 let.

lodě 1

Krása této myšlenky je v tom, říká Milner, že ji technologický pokrok v uplynulých 15 letech proměnil ze sci-fi na uskutečnitelnou.

„Myšlenka světelné plachty není nová,“ vysvětluje miliardář. „Vymysleli ji už dřív. Problém ovšem byl, že samotná plachta byla příliš těžká, o lodi už vůbec nemluvě.“ Řešení je ve zmenšení.

K uskutečnění tento projekt podle Milnera posunuly hlavně tři věci: první je tzv. Mooreův zákon (pojmenovaný podle spoluzakladatele Intelu Gordona Moorea) – tedy to, že na malý čip je nyní možné vměstnat vizuální komponenty pro kameru a mnoho dalšího. Druhou je materiálové inženýrství, díky kterému lze vyrobit skutečně tenkou a lehkou sluneční plachtu, a v neposlední řadě také možnost kombinovat malé lasery do velkých laserů.

Dejte to vše dohromady, říká Milner, a máte před sebou reálnou cestu, jak vyslat tyto malé „vesmírné čipy“ vstříc našemu nejbližšímu hvězdnému sousedovi.

lodě 2

V žádném případě ale neodstartují zítra. Před projektem stojí ještě desítky let práce, zatím je jen ve fázi konceptu. Podle Milnera ale neexistují žádné „fundamentální zádrhele“, jen obrovské výzkumné i konstrukční úkoly, které daleko překonají ohlášenou investici. Tou nejkomplikovanější a nejdražší částí celého projektu bude bezesporu vybudování kilometrového laserového pole. „Za 100 milionů dolarů je nepostavíme,“ říká Milner. „Ale budeme moci udělat studii proveditelnosti a posoudit, zda je to možné.“ Skutečné náklady by se podle odhadů mohly pohybovat mezi 5 až 10 miliardami dolarů.

Ačkoliv se Milner v souvislosti s projektem nezabývá myšlenkou na spinoff technologie, veškerý výzkum provedený v rámci projektu Starshot bude publikovaný a veřejně dostupný. Projekt bude mít také vlastní grantový program pro vědce věnující se výzkumu relevantnímu pro jeho cíle. Dalším potenciálním benefitem pro vědeckou komunitu je i fakt, že pokud bude laserové pole skutečně postaveno, mohlo by se využívat pro různá astronomická měření – což by jej mohlo učinit atraktivnějším z hlediska financování.

„Pokud postavíte to pole, můžete vysílat i přijímat světlo,“ říká Milner. „Bude to pořádný nástroj pro astronomii, možná se s jeho pomocí budou moci i detekovat meteority.“

Jeden z důvodů, proč by měly lasery světlo přijímat i vysílat, je ten, že nebudou zajišťovat jen pohon mikrolodí, ale i způsob, jak budou komunikovat se Zemí. Mikroloď může vysílat signály k poli a pole zase směrem k ní. Ačkoli je tento princip jednoduchý, Pete Worden připustil, že právě toto je jedna z největších výzev k překonání.

Fascinujícím důsledkem tohoto projektu nicméně je, že může vyprodukovat spoustu užitečných vědeckých výsledků pouze v průběhu toho, co se bude snažit dostat mikrolodě do vesmíru.

Čtěte také