Jsou k sežrání. Umí na vás udělat oči a zatvářit se tak, že jim neodoláte. A nebudete si je chtít jen pohladit, ale rovnou mít jednoho, nebo i víc, doma.
Asi tak nějak probíhá začátek mánie, která momentálně zmítá New Yorkem. Jmenuje se francouzský buldoček a tohohle roztomilého pejska si můžete v nejtrendovějším městě světa koupit až za 7000 dolarů (zhruba 180 tisíc korun). Pokud tedy budete mít štěstí, francouzští buldočci totiž právě teď, důsledkem výše popsaných okolností, nejsou k dostání.
Vychází to alespoň z údajů amerického klubu chovatelů American Kennel Club (AKC), který popularitu těchto buldočků připisuje třem věcem – tomu, že jsou malí, společenští a zdánlivě nenároční na péči. Podle údajů klubu vzrostl počet stanic registrovaných pro chov tohoto plemene za posledních 10 let o 245 % a jen loni chovatelé nahlásili přes 10 tisíc narozených buldočích štěňat.
Jenže kromě toho, že francouzští buldočci dokážou být enormně rozkošní, vám taky umí pěkně zamávat s financemi. A nejde jenom o pořizovací cenu, která je právě teď na svém vrcholu. Poměrně dost Američané zaplatí i za jejich samotný chov – v kurzu jsou buldočci podle názoru mnoha odborníků i díky tomu, že se je podařilo vyšlechtit do velice roztomilé podoby, pejsci za to ale platí mnoha zdravotními problémy. A za jejich léčení zase platí jejich majitelé.
Mají problém s přirozenou reprodukcí a jsou náchylní k nejrůznějším alergiím a infekcím a velice často mají potíže s klouby. Nejeden Newyorčan proto svého buldočka nenechává chodit z ani do schodů a místo toho ho nosí.
Podobnou péči ostatně doporučuje i sdružení French Bulldog of America, které chovatelům radí i to, aby svým psům dopřáli testy DNA, které by u mladých jedinců mohly odhalit náchylnost k očním vadám anebo třeba vyšetření kolen, boků a páteře u speciálních veterinárních ortopedů.
Čím to ale je, že jsou francouzští buldočci v New Yorku najednou tak populární? Podle profesora Hala Herzoga, který na Univerzitě v západní Karolíně přednáší psychologii a to, proč a jaké psy si Američané kupují, zkoumá už několik let, za tím žádné racionální vysvětlení hledat nemáme. Když jde o dětská jména nebo psy, tak jde podle jeho zkušeností logika stranou.
„Jednoduše nyní prožíváme epidemii francouzských buldočků,“ říká s tím, že obliba jednotlivých ras se mění stejně jako módní trendy a je úplně jedno, jestli mají daná plemena nějaké problémy či jsou pro chov ve městech vhodná.
Herzog ve svém výzkumu vychází z dat AKC a k dispozici má mimo jiné i 60 milionů žádostí o chovné registraci od roku 1926. A ačkoliv motivace pro nákup psů jsou podle něj různé, módní vlny, jako ta aktuální buldočí, zpravidla končí pro zvířata špatně. A za pravdu mu dává i ochranářská organizace PETA.
Tak například v 90. letech zachvátila Američany pro změnu dalmatinská horečka. Lidé si ve velkém nakupovali tyto flekaté psy z poměrně dost bizarního důvodu – protože podlehli kouzlu populární disneyovky 101 dalmatinů. Rodiny si pořizovaly roztomilá štěňata, aniž by si zjistily, že tyhle psy je trochu náročnější vychovat a že denně potřebují dost pohybu, jinak následuje poměrně dost destruktivní chování, které vychází jednoduše z toho, že se dalmatini nudí. Výsledkem byly stovky opuštěných a mrtvých psů.
Aktivisté bojující za práva zvířat podobný osud věští i francouzským buldočkům. Ne sice hned, ale v průběhu několika málo let, až se u nich začnou ve velkém projevovat zmíněné zdravotní potíže. Proti tomu se ale výrazně ohrazují chovatelé, podle kterých jsou buldočci úplně jiný případ. A navíc jsou údajně i návykoví. Podobně jako bramborové lupínky, jeden vám nikdy stačit nebude.
