Ačkoli na provokace Elona Muska si už veřejnost zvykla, jeho zatím poslední kontroverzní vystoupení vyvolalo o něco větší rozruch. V pořadu The Late Show with Stephen Colbert odvysílaném minulý týden se zakladatel Tesly a SpaceX nechal slyšet, že řešením rébusu, jak oteplit Mars – a potažmo učinit rudou planetu obyvatelnou -, je nukleární bomba. Od moderátora sice dostal přezdívku zlosyn, faktem ale je, že tahle strategie má poměrně racionální základ.

Ostatně NASA, se kterou Muskova společnost Space X spolupracuje na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), už k téhle problematice dokonce promyslela postup. Nazývá ho teraformace a jeho cílem je změnit planetární klima Marsu tak, aby v něm dokázal přežít i člověk. S ohledem na tendence lidstva k sebezničení zní tahle mise logicky, zatím však není jasné, jak to udělat.

Možnosti jsou různé a žádná z nich dokonalá. V zásadě je nutné splnit pět podmínek, které pro National Geographic popsal astrofyzik Martin Fogg: musí stoupnout teplota a atmosferický tlak, musí se změnit chemické složení atmosféry, povrch planety musí být mokrý a zároveň je nutné snížit UV záření, které na povrch Marsu dopadá.

S touhle logikou počítá i Musk, který jako rychlé řešení navrhl zmíněnou atomovku. Ta by totiž pomohla rozpustit ledové čepičky na planetárních pólech a tím by se uvolnil zamrzlý oxid uhličitý, jenž by následně zahustil atmosféru a umožnil, aby voda existovala na povrchu i v tekuté formě. Teoreticky by tahle operace mohla spustit na Marsu také skleníkový efekt neboli koloběh dalšího zahřívání, tání a zahušťování atmosféry. Pomalé řešení pak spočívá podle miliardáře v zaplavení planety skleníkovými plyny, jako už to známe z planety Země.

mars
Oba návrhy však mají svá proti. Přinejmenším to, že nadměrná přítomnost oxidu uhličitého se, stejně jako radiace uvolněná po svržení nukleární bomby se životaschopností člověka příliš neslučuje. Nemluvě o hypotetické možnosti, že nějaký život existuje na Marsu už teď a ten by při aplikaci Muskova rychlého řešení spolehlivě zaniknul.

„Nejlepší důvod, proč to nedělat, je fakt, že NASA a ESA utrácejí desítky milionů dolarů, aby vesmírné lodě letící na Mars byly extrémně čisté, a zabránily tak jeho kontaminaci. I kdyby na Marsu žily jen jednobuněčné bakterie, měl by takový objev nesmírný význam. Pokud se nám totiž podaří nalézt život na jiných planetách v naší sluneční soustavě, bude to znamení, že je ve vesmíru běžný,“ řekl pro IBTimes UK astronom Matthew Genge z britské Imperial College.

Mimochodem, svá slova zpětně mírnil i Elon Musk, který pár dní po odvysílání pořadu uvedl na Twitteru: „Neříkám, že bychom ‚měli‘ svrhnout na Mars atomovku. Jen předkládám pár možností…“

Čtěte také: Elon Musk si jako dítě zamiloval sci-fi. Teď chce letět na Mars

Přes momentální hysterii má nicméně miliardář zastánce, kteří v jeho slovech vidí záblesk budoucnosti. Podle Malcoma Macdonalda, ředitele institutu Scottish Centre of Excellence in Satellite Applications při Strathclydské univerzitě, mluví za vše už Muskova schopnost vidět dopředu.

„Což je v mnoha ohledech vysvětlení, jak vydělal peníze se SpaceX a Teslou. Pustil se do věcí, které jsou teoreticky možné, ale nikdo před ním je v byznysu nevyzkoušel. Konvenční hráči v branži nevěřili, že by to fungovalo, a proto jeho kroky zpochybňovali. Nakonec se ale ukázalo, že Musk je schopen věci měnit tak, aby pro něj pracovaly,“ řekl Macdonald.

Že Muska neodradí neúspěch, dokládá ostatně i jemu vlastní suverenita, s níž přes nepovedené přistání rakety Falcon 9 letos v lednu a neúspěšný start v červnu divákům pořadu sdělil, že jeho stroje určené pro cenový dostupný vesmírný turismus budou převážet lidské pasažéry už za dva až tři roky.

Čtěte také: Rok práce pro Elona Muska. Jaké to je ve SpaceX