Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
marie-kondo uvod

Všechno musí pryč: bestseller japonské guru na uklízení dává do pořádku domovy i životy

Pošli to dál

Jen na ně padá prach a jsou všude kolem vás – od nevhodných dárků až po knihy, které jste nikdy neotevřeli, ale jednou je zaručeně přečtete. Věci. Už jste se někdy pustili do vyhazování harampádí jen proto, abyste si po chvíli uvědomili, že místo nemilosrdného vyhazování si nostalgicky prohlížíte pohledy z cest a vzpomínáte na zážitky? Nejste sami.

Žijeme v hojnosti. Ale všeho moc škodí a přeplněné prostředí paralyzuje. A že naše společnost takto paralyzovaných lidí vyprodukovala… Proto taky vzbudilo takový rozruch, když jako uragán na scénu vstoupila japonská specialistka na úklid a organizaci domovů Marie Kondo se svým návodem na to, jak si uklidit v domě i v životě The Life Changing Magic of Tidying Up. Původně kniha vyšla v roce 2011, v USA pak v roce 2014 a u nás loni na podzim, prodalo se jí přes tři miliony kusů a v žebříčku bestsellerů New York Times je už 66. týden: momentálně kraluje kategorii „návodových knih“.

marie kondo kniha

Kniha, která vám chce změnit život.

Hned další místo okupuje autorčina novinka z konce minulého roku Spark Joy: An Illustrated Master Class on the Art of Organizing and Tidying Up, která první knihu dále rozvíjí. Na metody Kondo přísahají lidé, kteří mimo přehledného a prázdného příbytku hlásí jako „vedlejší účinky“ vyklízení třeba vyřešení vztahů nebo raketový start kariéry.

Kondo chápe hromadění věcí jako výsledek nezdravého vztahu k minulosti. Metoda křehké ženy na to, jak se s tím vypořádat, zní jako postup buldozeru. Zásadní doporučovaná formule zní: Přináší mi ta věc radost? Jestli je odpověď „ne“, tak pryč s ní. Žádné ale. „Jestli je vám zatěžko rozloučit se s věcí, která ve vašem životě už sehrála roli, řekněte jí: Děkuji za radost, kterou jsi mi přinesla. A zbavte se jí. Jste volní,“ radí zenová Mary Poppins.

Ano, éterická autorka po vás chce, abyste s věcmi mluvili. To je taky důvod, proč má kniha mimo zástupů pravověrných fanoušků také spoustu těch, kterým připadá potrhlá a jejím radám se smějí.

„Věci nejsou zas tak důležité“

Jedna z těch, kterým Kondo překopala život, je novinářka Angela Buttolph, která své zkušenosti sepsala pro britský Telegraph. Podle metody Marie Kondo se během roku rozhodla zorganizovat celý dům – od 1. ledna do 31. prosince 2015. A tzv. KonMari metoda ji prý okamžitě pohltila. Kniha se jí totiž dostala do rukou v době, kdy měla doma batole, což se na vzhledu domácnosti samozřejmě podepsalo. Kromě dítěte měla také nespolupracujícího muže: „Jsem vdaná za grafického designéra/umělce, který nemůže nic vyhodit a připadá mu v pořádku vystavit třeba luxusní balení koupelových produktů v knihovně, protože je to inspirativní.“

marie kondo

Marie Kondo.

Buttolph začala u svého oblečení, přesně jak káže Kondo. Prodávala a rozdávala. Poté třídila komunální věci. Aby byl efekt dlouhodobý, osvojila si zásadní pravidlo: „Jedna věc dovnitř; jedna věc pryč. To je nejlepší lék na udržení cíle a zabrání vám to v syslících orgiích. Jestli se vám nová věc nelíbí dost na to, abyste se kvůli ní museli rozloučit se starou, tak ji nepotřebujete. Vlastním šest triček a nic na tom nehodlám měnit,“ píše dnes Buttolph.

A k tomu se přidala další pozitivní věc, novinářka totiž zjistila, že když máte málo věcí, tak máte i velice dobrý přehled o tom, kde je máte. Sbohem hledání a nenacházení zahrabaných předmětů. Když Angelina snaha začala přinášet ovoce, její původně skeptický manžel údajně otočil: „Prvních šest měsíců veškerá manželova pomoc spočívala v tom, že bral věci z hromady na vyhození se slovy: ‚Nepotřebujeme tohle?‘, nebo hůře, že je nahrazoval novými,“ popisuje Buttolph své překvapení, když jí jednou manžel oznámil, že se chystá redukovat svůj šatník o více než 500 kusech.

„Je úžasné, bez čeho všeho můžete žít,“ libuje si mladá žena dnes. „Nemáme ani smotanec náhodných a záhadných kabelů – je pryč. Každý přístroj má svůj kabel uložený v obalu. A ano, tohle všechno mě neskutečně těší,“ pochvaluje si Buttolph, která má strategii na dlouhodobé udržení pořádku: „Pro všechny členy rodiny jsme zavedli pravidlo jednoho dárku pro naši dceru a přímý zákaz plyšáků (jakmile se s nimi jednou mazlíte, je nemožné se jich zbavit),“ říká a dodává, že příště si budou přát spíš zážitkové dárky jako lístky na pantomimu nebo hodiny plavání.

Za poslední rok se zbavila 65 % svého vlastnictví a shrnuje: „Za rok uklízení jsem se naučila, že věci nejsou zas tak důležité. A to je ta nejlepší lekce ze všeho.“

Kondo mění domovy i životy

Kniha se minulý podzim dostala i na české pulty a okamžitě si získala své fanoušky, někteří z nich si prostřednictvím internetu vyměňují rady a zkušenosti. Jednou takovou je 31letá Jiřina Jarešová, která je momentálně na mateřské dovolené (jinak pracuje ve stavební firmě) a která dříve používala jinou metodu systematického úklidu Fly Lady. S tou na konci minulého tisíciletí přišla Američanka Marla Cilley. Jiřina vzpomíná, že když se před manželem zmínila, že podle metody Fly Lady „jede“ už dva roky, rozhlédl se po bytě a s těžko zadržovaným smíchem podotkl: „Aha“. „V tu chvíli mi došlo, že to bude chtít silnější kalibr, Fly je fajn, ale viditelné odbordelení se za dva roky zkrátka nekonalo,“ popisuje.

Zato KonMari metodu vzala Jiřina od podlahy a do organizování se pustila, ještě než ji dočetla. Jako mnoho těch, kteří KonMari praktikují, i Jiřině bylo proti srsti vyhazování knih. Nakonec ale zatnula zuby. „Inu, teď jsou v místní knihovně, protože je to lepší než čekat, jestli si někdy děti vyberou stejný obor.“

Podobně těžké pro ni bylo loučení s věcmi, které spouštějí vzpomínky, třeba fotky: „Začala jsem se jimi probírat. Fotka psa, co jsme ho měli jako děti. Jaká to byla mrcha, jizvy mám dodneška, pryč. Fotky z maturáku? Vždyť jsem ho probrečela, pryč.“ Bolestný proces ale přinesl odměnu: „Konečně můžu poprvé v životě říct naprosto přesně, co je v kterém šuplíku, ve které krabičce, v jakém šanonu, kolik komu zbývá čistých ponožek a triček nebo kde mají psi očkováky.“

To jsou ryze praktické výhody, Jiřině ale vyhovuje i filozofická stránka knihy: „Knížka je hodně povídavá, není to jen o komínkách ve skříni.“ Neuspořádaný dům někdy může být metaforou a takové zbavení se nepotřebných věcí může mimoděk spustit „uklízení“ i v dalších oblastech.

„Zkouším Mariiny rady pro úklid aplikovat i na duši, to je taky fajn. Žere mě z minulosti spousta věcí. Jenom napsat si je na papír a rozepsat po bodech je tak strašně očistný proces. Věc, kterou vyřešit nemůžu, pryč s ní, nahradit jinou, kterou reálně řešit můžu teď a tady. Nechápu, jak jsem bez ní mohla žít. Je to zlomová kniha. Nejdřív Mít nebo být od Fromma, ten mě hodně vykolejil a mám ho hluboko. Kondo jako by na něj navázala a ukázala mi, jak to ‚být‘ vytáhnout na světlo prakticky.“

Autor: Daniela Ešnerová

Čtěte také