Aktuální vydání magazínu Forbes

Vyhrávají jen nepoctivci? Naopak, švindlujeme, až když se nám začne dařit

Pošli to dál

Nač si to zastírat, mnozí skutečně úspěšní lidé nejsou právě výlupky všech ctností. Znamená to, že na vrchol se dostanou jen ti, kteří kašlou na etiku a nemají skrupule? Ne tak docela. Nová studie izraelských vědců dospěla k závěru, že je to opačně, píše web Gizmodo. Teprve když začnete vyhrávat, získáte tendence k nepoctivému chování, a to i v případech, které s vaší výhrou nesouvisejí.

Experimentální studii, na níž se podíleli vědci z Ben Gurionovy univerzity a z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, nedávno zveřejnilo oficiální periodikum americké Národní akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences.

Účastníci pokusu se zapojovali do různých her a ukazovalo se, že ti, kdo vyhráli v první sérii her, začali v té další podvádět.

Čtěte také: Jak poznáte, že vám někdo lže? Dívejte se mu na ruce

Ve všech hrách stáli proti sobě dva soupeři. V prvních experimentech byli účastníci náhodně rozděleni do dvojic a proti sobě hráli jednoduché poznávací nebo tipovací hry. Vítězové dostali za odměnu sluchátka.

Pak byli účastníci znovu nahodile rozděleni do dvojic a začali proti sobě hrát kostky, přičemž nikdo nevěděl, jestli jeho soupeř předchozí kolo her vyhrál nebo prohrál.

V této herní sérii existovala možnost vyhrát až 12 šekelů. Výsledky hodů přitom pokusným osobám nikdo nekontroloval – jaký výsledek nahlásili, takový měli. Pokud jejich součet hodu v kostkách činil sedm – nejobvyklejší výsledek –, měli nárok na polovinu výhry a jejich soupeř na druhou. S vyšším skóre se zvyšovala poměrná část odměny pro vítěze a zmenšovala část pro poraženého.

Hra v kostky má ovšem poměrně výraznou statistickou pravděpodobnost. Přestože mohou jednotliví hráči náhodou dosáhnout neobvykle vysokého nebo nízkého výsledku, agregované výsledky by se měly pohybovat kolem hodnoty sedm. A u vítězů prvního kola to tak nebylo. Lidé, kteří vyhráli první sérii soutěží, hlásili v průměru výsledek 8,75 oproti poraženým, kteří hlásili 6,35.

Čtěte také: Je možné naučit se být lídrem? Raději zapracujte na své emoční inteligenci 

Vítězové taky „měli“ výrazně lepší skóre než kontrolní skupina účastníků, zatímco výsledky poražených se od výsledků kontrolní skupiny významně nelišily.

Potom vědci vzali další skupinu účastníků a požádali je, aby si vybavili chvíli, kdy něco vyhráli. Následovala hra v kostky jako u předchozí skupiny se stejným nekontrolovaným hlášením výsledků. Tato skupina účastníků si v průměru nahlásila výsledek 8,89.

Takže nejen, když vyhrajete, začnete si nárokovat další vítězství – stačí i vzpomínka, jak jste kdysi vyhrávali.

Jde o vítězství nebo o porážku soupeře? To měl ověřit třetí pokus, v němž se skupina pokusných osob zúčastnila loterie o sluchátka. Cenu dostal každý druhý, takže tu byla padesátiprocentní šance na výhru. Pak se znovu účastníci náhodně seskupili do dvojic a hráli v kostky. Průměrný výsledek hry, který hlásili vítězové loterie, činil 6,0.

Izraelští experimentátoři pak v dalším dílčím pokusu požádali skupinu lidí, aby si vybavili buď okamžik, v němž vyhráli v nějaké soutěži nebo hře, nebo okamžik, kdy se jim povedlo něco, co si umínili. Pak je nechali vyplnit dotazník, z něhož mělo vyplynout, jestli mají pocit nadřazenosti, vyvolenosti.

Ti, kteří vzpomínali na nějaké ze svých vítězství, měli – aspoň na papíře – výraznější pocit nadřazenosti než osoby, které si vybavily splnění osobního cíle. Vědci dospěli k závěru, že vítězství jde ruku v ruce s pocitem, že jsem vyvolený, nadřazený a mám nárok na něco, co si ostatní musejí zasloužit.

„Důležitým faktorem, který odděluje příslušníky horních vrstev společnosti od dolních, je rozsah vítězství, kterých jednotlivci během svého života dosáhli (ať už vyhráli díky svým vlastnostem nebo kvůli sociální příslušnosti),“ napsali ve studii izraelští psychologové.

A dodávají, že konkurence a volná soutěž má dvě stránky. Je neocenitelná při dosahování technologického pokroku, vytváření bohatství, pokročilého ekonomického růstu, sociální prostupnosti a větší rovnosti. Její vítězové ale získávají sklony chovat se neeticky. A to zase rozdíly ve společnosti naopak zvyšuje a prostupnost mezi jednotlivými vrstvami společnosti zmenšuje.

Co myslíte, sedí to?

Čtěte také