Aktuální vydání magazínu Forbes

Whisky s ženským vkusem. Skotka, která hraje prim mezi šéfy destilérek

Pošli to dál

Jako by ji k tomu předurčilo už samotné prostředí. Devětatřicetiletá Heather Nelson vyrůstala na skotské farmě v oblasti, která byla v 18. a 19. století známá svými černými palírnami, jež provozovaly manželky farmářů v tajných pokojích a pak lahve ukrývaly v jeskyních u moře, odkud se pašovaly do dalších částí Velké Británie.

Čtěte také: Poslechněte si kytaru, jejíž tóny ladila irská whiskey

Ženy se tak na výrobě whisky podílely odnepaměti, Heather Nelson je ale úplně první žena, která loni v květnu otevřela svou vlastní destilérku a vede ji sama. Jmenuje se Toulvaddie a původně spoluzakladatelka televizní a filmové produkční společnosti díky ní objevila svou vášeň.

„Toulvaddie jsem nezaložila kvůli tomu, že to žádná jiná žena nikdy neudělala. Byla to náhoda a je to moje vášeň. Pravda ale je, že whisky vytvářím z úplně jiné perspektivy, protože je tam ženský vkus od začátku až do konce,“ říká mladá šéfka, která má v plánu nechat uzrávat 30 tisíc litrů whisky za rok. Pro srovnání, velkým a zaběhlým značkám se v sudech ročně protočí miliony litrů nazlátlého alkoholu.

Zakladatelka značky, která vyrábí tento alkohol poblíž města Tain (město whisky Glenmorangie), dělá whisky jemnou, která se lehce pije, a přidává se tak k trendu malých destilérek, kterých je ve Skotsku čím dál více. Na rozdíl od jiných destilerií ale neplánuje, že by vyráběla také gin.

„Abych zaplatila první roky, prodáváme 100 sedmdesátilitrových sudů, každý za 2700 dolarů (přibližně 55 tisíc korun), přičemž nám jich zůstane třináct,“ popisuje Heather, která je zároveň otevřená nabídkám od potenciálních investorů.

Heather tak bude mít na svém kontě whisky, která bude svým způsobem jedinečná. „Vše dělá žena, od výběru ječmene až po výběr dřeva pro barel. Neznamená to, že to bude něco lepšího nebo něco horšího, ale jednoduše něco úplně jiného,“ říká.

Nechala se ale inspirovat lidmi, kteří dřív dělávali whisky domácími nástroji, a vyrábí alkohol tradiční skotskou cestou – ručně, bez jakékoli mechaniky.

Toulvaddie pojmenovala po farmě svého dědečka a prapradědečka a ukazuje tím, že je pro ni vlastní značka osobní záležitostí.

„Na první whisky si počkáme třeba 10 let. Není to o vydělávání peněz, ale o mých vzpomínkách a zápalu. Pořád vidím, jak si po těžké práci mí rodiče dali sklenku whisky,“ směje se.

Čtěte také