Aktuální vydání magazínu Forbes

Z Česka na Stanford. Návod, jak se dostat na prestižní univerzitu v USA

Pošli to dál

Patří mezi top univerzity světa, mezi školy pro vyvolené. A možná i proto se do jejích lavic v posledních letech usadili jen tři Češi. Na prestižní Stanford se naposledy probila Barbora Davidová, osmnáctiletá studentka pražského PORGu.

Na přijímací zkoušky ji připravoval Jakub Haláček, který na gymnáziu vede poradenský program pro studenty, co se rozhodnou studovat v zahraničí. Davidová nad knížkami trávila veškerý svůj volný čas a to je podle Haláčka jedna z nejdůležitějších věcí – chuť učit se o svátcích, o víkendech i o prázdninách.

Protože na tři nejlepší vysoké školy světa se dostanou jen ti nejpracovitější a nejnadanější studenti.

Foto_2text

Jakub Haláček

Tohle je cesta na prestižní americkou univerzitu:

1. Kvalitní střední škola

„Není to tak, že by student z průměrného gymnázia neměl šanci uspět,“ říká Haláček. „Ale funguje to tak, že kvalita studenta se hodnotí také podle výsledků samotné střední školy. To, že je někdo nejlepší ve třídě na slabší škole, ještě neznamená, že je dobrý.“

Třeba Barbora Davidová studovala na Novém PORGu v International Baccalaureate programu (tzv. mezinárodní maturita, IB), kde má ještě o jeden předmět více, než je povinné (7 místo 6). IB program je obecně považován za jeden z nejnáročnějších studijních programů a univerzity mají o tyto studenty mimořádný zájem. Jeden předmět nad rámec povinností Davidovou řadil mezi nejlepší z nejlepších.

2. Kritické myšlení

Ty nejprestižnější univerzity, jako jsou Stanford, Harvard, Princeton, Yale a MIT, mají vysoká kritéria pro přijetí ke studiu. Nestačí mít jen dobré známky, hodnotí se také to, jestli umí uchazeč kriticky přemýšlet, analyzovat text, jestli má rozhled, zná souvislosti a reaguje na výzvy. „To se samo o sobě špatně učí,“ ví šéf poradenského programu pro studenty. „Ideální stav je, pokud se to odehrává přímo ve škole, kde student tráví nejvíce času. To ale znamená, že je potřeba mít kvalitní, vzdělané učitele.“

3. Zpracování přihlášky

„Vysokým školám v zahraničí musíme reportovat o našem známkování, jaké máme dlouhodobé výsledky a celou řadu dalších dat o studentovi a jeho výsledcích v ročníku ve srovnání s ostatními studenty,“ vypočítává Haláček. „To kvůli tomu, aby měl student co největší šanci na úspěch ve škole, o které často sní už několik let.“

Samotná přihláška je mnohonásobně podrobnější, než je tomu v Česku. Student vyplní základní údaje o sobě, své rodině, ale například i o dosaženém vzdělání rodičů. Další informace se týkají standardizovaných testů, které student složil. „Následují mimoškolní aktivity. Zajímá je, kolik hodin týdně touto aktivitou tráví a jaké v ní má výsledky.“

Čtěte také: 10 univerzit, z nichž vycházejí nejlépe zaměstnatelní absolventi

Následně se přikládá motivační esej, kde student vysvětluje, proč chce studovat danou školu a proč by měl být pro školu zajímavý. Některé školy vyžadují ještě dodatečné eseje na zadaná témata, které jsou zaměřené na to, jak student přemýšlí.

Druhou částí přihlášky jsou „posudky/doporučení“ vyučujícího, studijního poradce a případně ještě někoho mimo školu.

4. Být nejlepší z nejlepších

Student by měl patřit do pěti až deseti procent nejlepších z ročníku. A z těch všech nejlepších si poté top univerzity vybírají čtyři až osm procent adeptů s nejlepšími výsledky u testů.

5. SAT Testy

Uchazeči skládají SAT nebo ACT testy, které jsou zaměřené na čtení, psaní a počítání. Pak následují předmětové testy. Drtivá většina úspěšných studentů má v těchto testech (téměř) stoprocentní výsledky. Dále se hodnotí motivační esej a dvě doporučení a další eseje na zadaná témata. 

Testy se skládají v angličtině a dvě části jsou zaměřené právě na jazyk. Schopnost dobře se vyjadřovat v angličtině a dobré porozumění textu je naprosto klíčové. Nedá se na to jednoduše připravit (jako na jazykový test), ale student musí být s jazykem v častém kontaktu a používat ho, jak jen to jde. „Třeba Bára má už od primy část výuky v angličtině,“ připomíná Haláček. „Angličtina na vysoké úrovni srovnatelná s rodilým mluvčím je velkou výhodou.“

6. Dobrovolnictví

Na Novém PORGU je jedna část studia zaměřená na tzv. „Creativity Action Services“, kde se studenti zapojují do komunitních služeb. A i to Davidové pomohlo – doučovala angličtinu děti v Barmě.

7. Finance

V USA je školné vysoké, zhruba 50 – 60 tisíc dolarů ročně a to je pro většinu českých rodin vysoká suma. Jednou z možností jsou nadace, třeba Bakala Foundation a Kellner Family Foundation, které jsou obecně dost štědré.

Je známo, že až 80 procent všech studentů na Harvardu má nějaké stipendium. Spousta kvalitních vysokých škol v USA se nejprve dívá na výsledky studentů a až pak na to, jestli zažádal o finanční podporu. Mají štědrý budget na dotování a chtějí si vybírat ty nejlepší.

8. Sport

„Na dobrou vysokou školu v Americe se můžete dostat i skrze sportovní stipendium,“ radí Haláček. „Není potřeba špičkových výsledků, protože tyto školy chápou, že na studium není příliš času kvůli častým tréninkům.“ Ostatně vrcholoví sportovci většinou nemíří na top univerzity.


Čtěte také