Aktuální vydání magazínu Forbes

Z výzkumáku až na londýnskou burzu. Insider pohled do počátků Avastu

Pošli to dál

Eduard Kučera a Pavel Baudiš si nemohli pro IPO své firmy Avast vybrat lepší rok než 2018. Osmička na konci je symbolická nejen pro českou historii, ale i pro historii jejich.

Přesně před 30 lety se začal psát příběh, jehož prozatímní finále nastane letos v květnu, kdy se na londýnské burze začne obchodovat s akciemi původně české, dnes oficiálně nizozemské antivirové společnosti.

Čtěte také: Jako v Silicon Valley. Podívejte se do nového sídla Avastu na Pankráci

Firma o 1700 zaměstnancích očekává, že emisí svých akcií získá aspoň 200 milionů dolarů, které by využila především na snížení svého zadlužení.

To jí narostlo předloňskou akvizicí letitého konkurenta, brněnského antivirového výrobce AVG, kterého Avast po nákupu v roce 2016 stahoval z newyorské burzy.

Kučera se s Baudišem potkal ještě v době hlubokého socialismu ve Výzkumném ústavu matematických strojů, jehož mrakodrapové sídlo dosud ční nad pražskou Šárkou v Lužné ulici. Kučera do ústavu, jenž v podstatě kopíroval západní počítačovou techniku, nastoupil v roce 1977, aby si tam mohl dodělat doktorát.

Čísla měl vždy v krvi, ostatně jeho manželka měla za kmotru Milušku Svobodovou, manželku tvůrce prvního československého počítače SAPO Antonína Svobody.

Kučera, který se v ústavu mohl celkem snadno dostávat i k západní literatuře a pracoval tam mimo jiné na konstrukci tiskárny, sídlil ve vokovickém činžáku v devátém patře. O štok výš měl svou kancelář o sedm let mladší Pavel Baudiš. Věnoval se tam počítačové grafice, jeho pracovním nástrojem byl počítač ADT 4300.

Baudišovi se v podstatě náhodou dostal kolem roku 1987 do ruky počítač Olivetti s 10MB diskem a 1MB RAM. Nikdo se k němu v ústavu moc nehlásil, protože povely od komunistického vedení byly zaměřovat se na sálové počítače, nikoli na stolní, což už tehdy ale byl na Západě jasný trend.

Baudiš si Olivetti, jehož kopie dnes zdobí pražské ústředí Avastu, občas bral i domů. Přelom nastal, když mu známý z Moskvy přivezl disketu infikovanou 48bitovým virem Vienna. Možnost naprogramovat proti němu zbraň jej pohltila.

 

Zakladatelé Avastu Pavel Baudiš a Eduard Kučera patří do první desítky žebříčku Forbesu nejbohatších Čechů.

Kučera s Baudišem se občas potkávali, ačkoli je dělilo patro. Věděli o sobě. Co měli spolu s dalšími mladšími zaměstnanci společné, byla nespokojenost. Práce ve VUMS nebyla moc tvůrčí, instituce byla zkostnatělá a řídili ji vesměs ne moc schopní pontentáti se stranickou knížkou. Mimochodem, programátora a kolegu v ústavu jim oběma dělal filozof a v roce 2003 neúspěšný prezidentský kandidát Jan Sokol.

V roce 1988 nespokojenost Kučerova, Baudišova a dalších dosáhla takové úrovně, že se rozhodli odejít. Přešli z VUMS do Zenitcentra, které spadalo pod Socialistický svaz mládeže (SSM) a slibovalo přece jen pružnější podmínky.

A právě coby zaměstnancům Zenitcentra se jim podařilo v roce 1988 prodat i první antivirový program. V témže roce se navíc položily i základy pozdějího Avastu. Ten se ovšem nejprve jmenoval Alwil. Kdo by chtěl pátrat, co tento název družstva znamená, tak toho moc nezjistí – jméno je v podstatě náhodné a W tam bylo kvůli tomu, aby název působil světově.

Čtěte také: Zpátky do minulosti: jak začínaly námluvy mezi Avastem a AVG

Ještě pod SSM začali Kučera s Baudišem a několika dalšími týmy chystat vznik samostatného družstva, jakési předpodoby podnikání. První administrativní kroky rozjeli zkraje roku 1989. Družstvo formálně vzniklo měsíc před listopadovou revolucí, jeho součástí byli i Baudiš s Kučerou, jehož lákali, aby dělal celému spolku šéfa, což ale odmítl.

Po revoluci to ovšem družstvo Alwil mělo spočítané, svými základy vězelo v minulosti, nebylo pružné a postupně se jeho členové začali osamostaňovat.

V roce 1991 se pro sebe udělali i Kučera s Baudišem. Výsledek jejich snažení stál za to: Avast za rok 2017 utržil po celém světě 780 milionů dolarů a vykázal hrubý zisk EBITDA ve výši 451 milionů dolarů. Podle oficiální tiskové zprávy má společnost 435 milionů zákazníků.

Zakladatelé ve firmě aktuálně drží 46 procent, investiční fond CVC 29 procent, další fond Summit Partners 7 procent a zaměstnanci včetně managementu 18 procent.

Čtěte také