Aktuální vydání magazínu Forbes

Zapomeňte na sebe aneb Jak správně reagovat na úspěch druhého

Pošli to dál

Stalo se vám někdy, že jste pozitivně naladění sdělovali svému nadřízenému, jak se vám podařilo vyřešit obtížnou situaci, a reakce manažera byla: „A e-mail, který jsem od vás ráno chtěl, jste mi už poslal?“

Čtěte také: Jak druhým říkat nepříjemné věci? Buďte asertivní i empatičtí

Nebo jste možná totéž prožili v soukromí – večer se chcete s partnerem podělit o dobrou zprávu, že jste například dokončili projekt, a partner, místo aby projevil radost, odvětí: „A housky jsi koupil?“

V momentě, kdy prožíváme úspěch a chceme se o něj podělit, jsme zranitelní. A to znamená, že nevhodnou reakcí můžeme druhého zasáhnout na velmi citlivém místě a narušit vzájemný vztah. A to asi většina z nás nechce.

4 možné reakce na úspěch druhého

Pokud se vám kolega, podřízený, kamarád, člen rodiny nebo kdokoli další svěřuje s pozitivní zprávou, můžete reagovat čtyřmi možnými způsoby.

Dva z nich jsou destruktivní a dva konstruktivní. Tohle jsou příklady:

Dostali jste v práci na starost nový projekt. Vnímáte to jako projev důvěry svého nadřízeného a říkáte si, že to může být skvělá příležitost prokázat své kvality. Těšíte se, až zprávu sdělíte svému protějšku. Přijdete domů, ale reakce partnera vás zaskočí:

A) „Nový projekt? To znamená, že budeš zase v práci trávit přesčasy? Předpokládám, že peníze ti šéf nepřidal, že ano? Je zajímavé, že práce navíc končí u tebe, a ne u tvých kolegů. To neumíš říct šéfovi ne?“

B) „Hm… A zavezl jsi auto do myčky, jak jsme se domlouvali?“

Ani jedna z těchto reakcí vztahu neprospívá. V prvním případě se jedná o aktivní destruktivní reakci (poukazuje na negativa úspěchu), v druhém případě je reakce pasivně destruktivní (nevěnuje úspěchu pozornost a převádí řeč na jiné téma).

Jak tedy zareagovat správně?

Zkuste ideálně aktivně konstruktivní či alespoň pasivně konstruktivní reakci. Pasivně konstruktivní způsob odpovědi spočívá v pozitivní verbální i neverbální reakci:

C) „To je fajn. Mám radost.“

Aktivní varianta danou situaci více vytěžuje. To znamená, že se partnera ptáte na podrobnosti, jak k úspěchu došlo, jak ho sám vnímá, prostě a jednoduše ho necháte úspěch znovu prožít:

D) „Gratuluju, vím, že sis to dlouho přál. Jak to bude probíhat? Kdy začínáte?“ Odpovědím nasloucháte, doptáváte se. Výsledkem je příjemná atmosféra, utužený vztah a důvěra mezi partnery.

Nejen k dospělým, ale i k dětem

Reakce jsou důležité u komunikačních partnerů všech věkových kategorií. Pokud máte děti, dejte si pozor, jak na ně reagujete, když se přijdou s něčím pochlubit. Váš potomek hrdě přináší obrázek a přirozená reakce dospělého může být:

„A pokojíček sis uklidil?“

„Proč je to sluníčko zelené? Psovi chybí noha. To už bys měl umět nakreslit.“

Nespadněte do pasti subjektivního vnímání a závisti

Destruktivní reakce volíme často v případě, kdy máme pocit, že se na straně druhého nejedná o úspěch či něco mimořádného. Snažte se této pasti vyhnout. Nezáleží totiž na tom, jak danou situaci vnímáme my, ale ten druhý.

Reagujte tedy na hrdost a nadšení, které druhý vyzařuje, ne na to, co si o dané záležitosti myslíte vy. A dejte si také pozor na závist a srovnávání s druhými lidmi. Jakmile mi kolega např. hlásí, že vyhrál sportku, můžu jednoduše sklouznout k destruktivní reakci, protože bych sama ráda loterii vyhrála.

Jakmile se nám podaří proměnit destruktivní reakce v konstruktivní, získáváme mocný nástroj k budování vztahů a důvěře.

Autorka píše pro web Mindtrix.cz o tom, jak získat úspěch, klid a vyrovnanost v dnešní hektické době.

Čtěte také