Jestli věříte, že ženy obecně nemají hlavu na matematiku a muži zase hůř chápou konverzační nuance, měli byste svůj názor přehodnotit. Nic takového jako mužský a ženský typ mozku totiž neexistuje. Namísto toho jsou lidské mozky nepřehlednou směsí mužských a ženských prvků, zjistila podle webu Mashable nová vědecká studie.
Dokonce i v těch částech mozku, kde vědci v minulosti předpokládali rozdíly podle pohlaví, je proměnlivost častější než konzistentní výskyt „mužského“ či „ženského“ prvku. Vědci měli přitom k dispozici přes 1400 snímků magnetické rezonance z různých studií mužských a ženských mozků a soustředili se na oblasti s největšími genderovými rozdíly.
Při první analýze za použití mozkových skenů si definovali „mužský“ a „ženský“ mozek jako 33 procent nejvýraznějších genderově rozdílných výsledků v šedé hmotě v deseti oblastech. Tyto znaky pak hledali u všech zkoumaných orgánů. Zjistili ale, že pouhých 6 procent zkoumaných mozků bylo vnitřně soudržných a všech deset oblastí v nich odpovídalo buď mužskému nebo ženskému typu. Další analýza více než šesti set mozků lidí ve věku 18 až 26 let zjistila, že jen 2,4 procenta je vnitřně konzistentních, naopak proměnlivé znaky neslo 52 procent zkoumaných orgánů.
Jinými slovy – existuje jen velmi málo bytostí, o nichž lze říct, že mají buď mužský, nebo ženský mozek. A mezi těmito dvěma krajnostmi neexistuje žádná jasná dělicí čára. Místo toho je v šedé i bílé hmotě mozkové i v podobě neuronových spojení tolik překryvů, že je nesmysl nazvat určitou formu mozku typicky mužskou nebo typicky ženskou.
„Každý, kdo zná současné údaje o sexuálně podmíněné odlišnosti mozků, souhlasí s tím, že nic takového jako zřetelně mužský nebo ženský mozek není, stejně jako neexistuje mužské a ženské srdce,“ podotkla chicagská neuroložka Lise Eliot.
Autoři nové studie tvrdí, že jejich zjištění jsou v souladu s novou linií výzkumu hormonální kontroly mozkového rozvoje. Dříve neurologové považovali za klíč k sexuálním rozdílům v mozku hormony, které jsou specifické pro určité pohlaví – testosteron mozek maskulinizoval a estrogen ho naopak zženšťoval.
Skutečnost je ale mnohem složitější. Stále víc důkazů totiž ukazuje, že mozek se vyvíjí prostřednictvím vzájemného působení genetických faktorů, vlivu prostředí a faktorů epigenetických (nad genomem). Všechny působí zároveň a složitě se vzájemně ovlivňují.
Sexuálně specifické vlivy není přitom možné omezit jen na estrogen a testosteron, a navíc na ně různé oblasti mozku reagují různě, uvádí článek Nature Neuroscience z roku 2011. A vliv má i životní prostředí a faktory okolí – třeba prenatální nebo novorozenecký stres rovněž určují, jak se bude mozek vyvíjet.
Všechny tyto paralelní procesy mohou objasnit, proč jednoduché stereotypy o mužských a ženských zájmech, schopnostech a inteligenci tak často selhávají na individuální úrovni, vysvětluje Jordan-Young. „Idea jednolité mužské nebo ženské osobnosti zcela zřetelně nepopisuje skutečné lidi,“ podotýká vědkyně. „Popisuje stereotypy, s nimiž neustále srovnáváme sebe i druhé, ale víc lidí, než si uvědomujeme, je genderově nekonformní.“
