Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
pertlovi_kama21

Zimní byznys bez zimy. Jak se čeští mistři čepic perou s oteplováním

Pošli to dál

Ta situace byla potěšující a k naštvání současně. Stalo se to ve Stavangeru. V prvním obchodě, do kterého rodina Pertlových vstoupila. Tam spatřili své čepice s norským vzorem; jen s tím rozdílem, že to byla kopie od jiné značky. „Úspěch!“ libovala si zakladatelka rodinné značky Kama Mahulena Pertlová. „Inspirovala jsem se v Norsku a teď se nás tady snaží napodobit.“

nor01

Syn Mahuleny Pertlové Adam v obchodě ve Stavangeru.

Jenže zatímco ve Skandinávii mají skoro stoprocentní jistotu, že mrazy udeří, takže čepice půjdou zase na dračku, u nás je to trošku jinak. Poslední slušná zima do Česka dorazila naposledy v roce 2011, přičemž ta loňská byla dokonce jedna z nejteplejších ve střední Evropě za desítky let.

A to nejsou dobré vyhlídky pro výrobce zimního oblečení.

Takže když teď vstoupíte do výrobny firmy Kama v pražském Suchdole, uvidíte, že je něco jinak. Pertlovi se totiž rozhodli pojistit. Pro všechny případy. A vedle tradičního zboží, které značce získávalo od založení v roce 1989 pověst, je teď jejich prodejna zavalená polštáři, dekami a dečkami různých barev a vzorů, se kterými si chtějí v Kamě prodloužit sezonu.

„I když samozřejmě stále doufáme v bílé a mrazivé Vánoce,“ říká Pertlová.

Týdně v jejich pražské manufaktuře upletou na čtyřech velkých pletacích strojích kolem tisíce čepic. Dříve jich Mahulena Pertlová zvládla bez pomoci sama doma pouze dvacet. „To bylo mé maximum, protože večer už mě strašně bolely ruce,“ popisuje podnikatelka, která začala plést na mateřské dovolené. To aby si zkrátila dlouhou chvíli, když obě její děti, holčička i chlapeček, byly nedonošené a trávila s nimi doma víc času, než je obvyklé. Manžel mezitím koncertoval s kapelou a za vydělané peníze se kupoval materiál.

02

Pertlovi se radí o barevném provedení nových čepic.

Nejdřív pletla oblečení pro rodinu, pak pro známé. Její čepice se severským vzorem a sněhovými vločkami slavily úspěch, protože u nás nebyl v té době velký výběr. Zájemci přibývali, a stroj se tak u nich doma prakticky nezastavil. „V jednu chvíli jsem kolem sebe měla kolem padesáti švadlen, které pro mě pletly na svých domácích pletacích strojích. Každá to ale dělala trochu jinak a nebylo možné udržet kvalitu,“ vzpomíná na konec osmdesátých let.

Pak přišla revoluce a Jiří Pertl jako většina hudebníků stávkoval. „Naše oblečení se tak stalo asi na měsíc jediným zdrojem příjmu,“ vzpomíná na krušné časy Pertlová, která nakonec založila krátce po listopadovém převratu společně se sestrou Kateřinou firmu. Na pletacím stroji se tehdy dala vyplést pouze čtyři písmena, proto pro ni zvolili jméno Kama, podle začátečních písmen jejich křestních jmen.

deti-kama

Kolekce Kama Kids

„Ale nebýt mužského elementu, firma by se nikdy nerozjela,“ myslí si zakladatelka. „Já jsem taková opatrná, zatímco můj muž odvážný. Nebýt jeho, nikdy bychom se nedostali tak vysoko,“ hodnotí s odstupem času bývalá logopedka, která na začátku ani ve snu nedoufala, že by jednou hospodařila s třicetimilionovým obratem. „Ani jsem to zprvu nevnímala tak, že rozjíždíme nějakou firmu. Zkrátka jsem pletla, co to šlo.“

Zlom přišel až v roce 1992 s koupí prvního profesionálního, počítačem řízeného stroje za tři miliony korun. To bylo asi to nejhorší období. „Protože jsme nevěděli, kdy a jestli vůbec se nám ho podaří splatit. Společně s manželem jsme se museli stroj naučit obsluhovat, aby byl využitý i o víkendech. S hlídáním dětí nám tehdy pomáhala babička,“ říká Pertlová s tím, že splatit se ho naštěstí podařilo už po pěti letech.

Od samého začátku si v Kamě zakládají na kvalitních materiálech, nejvíce využívají merino vlnu z novozélandských či australských ovcí a fleece od špičkového italského dodavatele. Podařilo se jim získat taky licenci na zpracování materiálu Gore-Tex a Windstopper (tu u nás kromě Kamy vlastní už jen jeden výrobce).

04

Takto probíhá na pletacích strojích výroba čepic.

Tyto kvalitní materiály se ostatně odrážejí na ceně oblečení. Svetry s teplou podšívkou koupíte za zhruba dva až pět tisíc, čepice vyjde v průměru na pět set korun. „Snažíme se chovat zodpovědně a vše si vyrábíme u nás v továrně. Zákazníci by si měli uvědomit, že za laciné oblečení v našich obchodech musel někdo zaplatit. Byli to zubožení dělníci v bangladéšských továrnách,“ myslí si zakladatelka společnosti, která podporuje Fashion Revolution – hnutí za lepší módní průmysl. Firma zavrhla i výrobu z pravých kožešin a chemikálií.

Čtěte také: Konec levného oblečení? Příběh ženy, která chce změnit módu k lepšímu

Zhruba šedesát procent jejich výrobků směřuje do zahraničí (do 28 zemí světa), téměř všude tam, kde je sníh. Nejvíce prodají v Německu a Rusku, i když tam kvůli sankcím v roce 2014 s vývozem padli na čtvrtinu. Navíc od doby hospodářské krize jim obrat klesl o dvacet milionů korun.

Teď se ale situace pomalu obrací k lepšímu. „Firmy si od nás zase nechávají vyrábět vánoční dárky na zakázku, obchodníci mají opět chuť nakupovat a vůbec u zákazníků panuje lepší nálada,“ hodnotí situaci firmy zakladatelka společnosti, která aktuálně zaměstnává dvacet lidí.

polstare-adeky-kama-011

Bytový textil Kama.

Sestru a jejího muže, který se do chodu firmy v průběhu let zapojil, vystřídaly děti Mahuleny Pertlové – Klára a Adam. Dcera má na starosti finance, syn zase grafiku. U nich tento vlněný byznys příběh taky celý začal. „Jsme rádi, že společnost můžeme předat našim dětem a že si rozumíme,“ říká šedesátiletá podnikatelka.

Její oblečení si oblíbili nejen rekreační sportovci, ale také profesionálové. Dlouhodobě spolupracují s lyžařskou reprezentací, podporují Jizerskou padesátku, taky olympioniky z Andory. Firma je jedním z největších českých výrobců čepic a díky těmto úspěchům se jí taky podařilo získat titul Rodinná firma roku 2013.

A teď už Pertlovi sní jen o jediné věci – aby se zase vrátily dlouhé a bílé zimy.

Čtěte také